Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 332/2019-85
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
adresa pro doručování: adresa žalovaného
o 61.390 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
- částku 47.521,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 47.521,40 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení,
- částku 9.584,50 Kč,
- úrok ve výši 8,29 % ročně z částky 45.035,70 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 226.598 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 13.868,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.868,60 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, částku
2.925,69 Kč, úrok ve výši 87,60 % ročně z částky 45.035,70 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 2.866,08 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci - částku 47.521,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 47.521,40 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, - částku 9.584,50 Kč, - úrok ve výši 8,29 % ročně z částky 45.035,70 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 226.598 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 13.868,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.868,60 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, částku 2.925,69 Kč, úrok ve výši 87,60 % ročně z částky 45.035,70 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 2.866,08 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 22. 10. 2019 se žalobce domáhá zaplacení pohledávky 61.390 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61.390 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 10. 2019 do zaplacení, pohledávky ve výši 12.510,19 Kč, úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 47.901,78 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 226.598 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu o úvěru číslo dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 48.000 Kč dne 12. 11. 2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 151,57 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3.934 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje prosinec 2018. Žalobce prověřil úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného a z databází umožňujících toto posouzení. Poté rozhodl o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena splátka 4.000 Kč dne 14. 2. 2019. V důsledku prodlení vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1.497 Kč, a to za prodlení o délce 30 dnů se splátkami 1, 2, 3 po 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkami 1, 2, 3 dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 600 Kč za prodlení o délce 15 dnů, 3krát po 200 Kč. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v souladu s bodem 6.3. smlouvy došlo k zesplatnění celého úvěru k datu 24. 3. 2019. Novou jistinu tvořenou nezaplacenou jistinou a nezaplacenými úroky představovala částka 59.293,47 Kč. S odkazem na bod 6.5. smlouvy žádá žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, neboť žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
3. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient sepsali tuto listin u dne datum, od žalobce je zde pak akceptační doložka ze dne 12. 11. 2018. Ve smlouvě se dohodli na úvěru pro žalovaného ve výši 48.000 Kč, bylo dohodnuto splácení v 48 splátkách po 3.934 Kč s tím, že splátky budou hrazeny nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činila 151,57 % ročně. Ve smlouvě je u žalovaného uvedeno číslo účtu bankovní účet.
4. Dne 13. 11. 2018 žalobce písemně oznámil žalovanému schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo splátky rozvrhl ve splátkovém kalendáři.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet zadaný ve smlouvě bankovní účet byla žalovanému zaslána částka 48.000 Kč dne 12. 11. 2018.
6. Žalovaný byl opakovaně písemně upozorňován na neuhrazené splátky a na možnost zesplatnění celého úvěru.
7. Z oznámení ze dne 24. 3. 2019 soud zjistil, že žalobce zesplatnil všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo specifikoval žalovanému dlužnou částku v celkové výši 61.390 Kč a vyzval žalovaného k zaplacení.
8. Dle karty klienta žalovaný nesplácel splátky řádně a včas.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána částečně důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 48.000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce řádně v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, což doložil pracovní smlouvou, dohodou o změně pracovní smlouvy, svým šetřením na listině„ Hodnocení klienta“, výplatními lístky žalovaného, lustrací v rejstřících SOLUS a NRKI. Žalovaný však neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobce proto úvěr zesplatnil, vyčíslil žalovanému dluh a žádal jeho zaplacení.
14. Pokud jde o smluvené úroky ve výši 151,57 % ročně, je tato výše v rozporu s dobrými mravy a proto je toto ujednání neplatné. Z databáze České národní banky časových řad ARAD, tabulka B1 .1.2, vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (ukazatel UK 4) v listopadu 2018, kdy byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva, činily 8,29 % ročně. Smluvená výše úroků osmnáctinásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, je zde tedy jednoznačný rozpor s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne
15. 12. 2004, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ze dne 15. 5. 2012). S ohledem na znění § 2395 o. z. však žalobci coby věřiteli z úvěrové smlouvy náleží úroky z úvěru, neboť zaplacení úroků je jedním z definičních znaků úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 ze dne 26. 5. 2011). Proto soud považuje za odpovídající úroky ve výši obvyklé v souladu s ust. § 1802 o. z., podle něhož, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud tedy vyšel z tzv. systému časových řad ARAD a přiznal žalobci úroky ve výši 8,29 % ročně. S ohledem na rozdílnou výši úroků soud přepočítal neuhrazenou jistinu a úroky.
15. Žalovanému byla dne 12. 11. 2018 poskytnuta částka 48.000 Kč, do 14. 2. 2019 k ní přirostl úrok 1.035,70 Kč, tj. 8,29 % ročně z dlužné jistiny, přičemž úhradou 4.000 Kč dne
14. 2. 2019 byl uhrazen přirostlý úrok a dlužná jistina se snížila na 45.035,70 Kč. Za dobu od
15. 2. 2019 do zesplatnění 24. 3. 2019 pak přirostl úrok 388,70 Kč. K datu zesplatnění úvěru tak žalovaný dlužil na jistině částku 45.035,70 Kč a úrok do zesplatnění ve výši 388,70 Kč, celkem nová jistina úvěru činila 45.424,40 Kč.
16. Žalobci soud přiznal požadovanou smluvní pokutu ve výši 1.497 Kč za prodlení u splátek č. 1, 2, 3 po 499 Kč, tato byla dohodnuta v bodu 6. 1. smlouvy o úvěru pro případ, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, ujednání je v souladu s ust. § 2048 o. z.
17. Dále soud přiznal žalobci požadovanou náhradu nákladů ve výši 600 Kč za prodlení u splátek č. 1, 2, 3 po 200 Kč, když toto bylo ujednáno v bodu 6.2. smlouvy o úvěru.
18. Soud tedy žalobci přiznal částku 47.521,40 Kč zahrnující novou jistinu úvěru ve výši 45.424,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.497 Kč, náhradu nákladů ve výši 600 Kč. Úrok z prodlení soud přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. v požadované výši 9,75 % ročně, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 22. 10. 2019 z částky 47.521,40 Kč, s níž byl žalovaný k tomuto datu v prodlení.
19. V souladu s ust. § 2048 o. z. má žalobce dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, jak bylo ujednáno v bodu 6.5. smlouvy o úvěru, pro případ, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn dne 24. 3. 2019. Žalobce žádá smluvní pokutu od 26. 3. 2019. Od tohoto dne byla přiznána, a to z nové jistiny 45.424,40 Kč do dne 22. 10. 2019 (den vyhotovení žaloby) ve výši 9.584,50 Kč.
20. Dále soud přiznal úrok od požadovaného data 26. 3. 2019 do zaplacení, a to ve výši obvyklé dle systému časových řad ARAD, tj. 8,29 % ročně z dlužné jistiny 45.035,70 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
21. S ohledem na částečný úspěch obou účastníků soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.