Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 345/2021-40
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 360 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23 360 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky:
-) 7 444 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení,
-) 8 425 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení,
-) 7 491 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení,
a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 135 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23 360 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky: -) 7 444 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, -) 8 425 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, -) 7 491 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 135 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 8. 2021 ve spojení s doplněním žaloby ze dne 6. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 360 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo číslo“), neměl v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 (dále jen„ první období“) a od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 (dále jen„ druhé období“), a dále jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo číslo“) v období od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo číslo nebylo v prvním období pojištěno 152 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 7 144 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost částky ve výši 7 444 Kč nastala ke dni 23. 11. 2020 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo číslo nebylo v druhém období pojištěno 153 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 7 191 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost částky ve výši 7 491 Kč nastala ke dni 15. 2. 2021 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo číslo nebylo pojištěno 125 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 8 125 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost částky ve výši 8 425 Kč nastala ke dni 2. 2. 2021 po výzvě žalobkyně. Žalovaný však na výzvy nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínky žalobkyně.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z výzvy ze dne 9. 9. 2020 a 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu v souvislosti s vozidlem číslo to ve výši 7 144 Kč za první období a ve výši 7 191 Kč za druhé období, a to v obou případech ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla za tato období. Z výzvy ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného v souvislosti s vozidlem číslo vyzývala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 8 125 Kč za dobu od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020, a to ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla za toto období. Z upomínky ze dne 31. 12. 2020, 25. 2. 2021 a 11. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2021, 23. 6. 2021 a 30. 6. 2021, včetně informací o odeslání poštovních zásilek ve spojení s detailem o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalovanému byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, nebylo v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 a dále k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka nebylo v období od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvky do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo číslo vozidlo číslo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění a nákladů na upomínání částkou ve výši 7 444 Kč, 8 425 Kč a 7 491 Kč a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho.
5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
Podle § 2 odst. 1 písm. g) a h) § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč, pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v daném případě nebyly k vozidlu číslo za první období a druhé období, ani k vozidlu číslo za dobu od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020, uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost žalovaného jakožto vlastníka vozidla číslo vozidla číslo. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše příspěvků byla vypočtena jako násobek denní sazby a počtu dnů, ve kterých nebyla vozidla pojištěna (dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tedy násobkem 152 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, dále násobkem 153 dní při denní sazbě příspěvku 47 a konečně násobkem 125 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na mimosoudní uplatnění každého příspěvku ve výši 300 Kč (dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tj. třikrát 300 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 135 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 935 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba a předžalobní upomínka). Odměnu za právní zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, jelikož žalobkyně je profesní organizace pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. Současně však nemohl soud přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13 Ústavní soud zde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. I když je zastoupení advokátem v tomto řízení neúčelné, neznamená to, že by s úkony představovanými převzetím věci, vyhotovením a zasláním předžalobní výzvy či žaloby (návrhu na vydání EPR) nebyly spojeny jakékoliv náklady. I tyto rutinní a stále se opakující úkony zjevně přináší hotové výdaje za kancelářské potřeby či poštovné (srov. též usnesení Krajského soudu v obec, pobočka v Jihlavě, ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 247/2020-12). Proto soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.