Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 157/2021-55

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 3 715 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 3 715 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 3 715 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení v této věci byl nesplacený spotřebitelský úvěr podle smlouvy číslo uzavřené dne 29. 8. 2017 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost žalované dne 29. 8. 2017 předala v hotovosti částku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 840 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatek

za životní pojištění ve výši 174 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 183 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná zaplatila celkem 6 899 Kč.

Před uzavřením smlouvy obchodní zástupce společnosti se žalovanou sepsal formulář nazvaný karta zákazníka, kde jsou uvedeny příjmy žalované, její některé výdaje, osobní stav, typ bydlení,

atp. U příjmů je uvedena mzda ve výši částka. Dále je zde uvedeno, že žalovaná bydlí sama v nájmu a další zápůjčky / úvěry nemá. Na nájem a inkaso vynakládá částka a osobní výdaje má částka. Tato pohledávka pak byla dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni.

3. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

4. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost

tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu

na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

5. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí žalovaná sdělila, což ověřila z dokladů vyjmenovaných v kartě zákazníka. Tyto doklady nicméně součástí smlouvy ani zákaznické karty nejsou, ani zde není uvedeno, jaké skutečnosti z nich právní předchůdkyně žalobkyně měla zjistit. Tyto doklady žalobkyně k žalobě nepřipojila. Z žaloby, smlouvy ani karty zákazníka pak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou lustrovala např. v insolvenčním rejstříku ani v bankovním a nebankovním rejstříku klientských informací. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena téhož dne, kdy žalovaná sdělila informace o svých příjmech a výdajích (a téhož dne byly žalované peněžní prostředky v hotovosti vyplaceny), aniž by se z předložených listin podávalo, že právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv kvalifikovaně tvrzení žalované o její majetkové situaci verifikovala, nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015). Z vyložených důvodů soudu nezbylo, než na uzavřenou smlouvu o půjčce nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

6. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, což by bylo lze shledat jako plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a byla by povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Žalovaná však ještě před podáním žaloby takto vydala 6 899 Kč, tedy více,

než o kolik se obohatila.

7. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).