Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 217/2021-64

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 65 777 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45 855 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit částku 19 922 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 923,38 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 511,14 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 3 030 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 48 885 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 128 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45 855 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit částku 19 922 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 923,38 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 511,14 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 3 030 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 48 885 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 128 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 777 Kč s úrokem z prodlení a úrokem. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel právnická osoba, IČ číslo (dále také„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal sjednaným způsobem splácet. Současně se zavázal zaplatit částku 37 480 Kč jako úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 99 480 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na den. 14. 8. 2021. Žalovaný však uhradil pouze částku 4 145 Kč a ke dni 9. 4. 2020 byl úvěr zesplatněn. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 48 885 Kč, úrok 13 892 Kč a poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, kapitalizované úroky 2 511,14 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 923,38 Kč, úrok 18,87 % ročně z dlužné jistiny 48 885 od 17. 7.2020 do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny od 17. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum uzavřené s původním věřitelem společností právnická osoba, IČ číslo.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného a byl proto zrušen. Poté bylo ve věci nařízeno jednání na den 3. 11. 2021, k němuž se žalovaný nedostavil a svoji neúčast řádně omluvil. Soud věc projednal v jeho nepřítomnosti postupem dle ust. .

3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, splátkový kalendář, oznámení o postoupení pohledávky, postupní smlouvu včetně soupisu postoupených pohledávek, kartu zákazníka, informace o zpracování osobních údajů a poštovní podací lístky. Ze smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal dohodnutým způsobem tuto částku splatit a uhradit náklady ve výši 49 480 Kč. Zápůjční úroková sazba dle čl. 1 smlouvy činila 60,73 % p.a.. Celkovou částku 99 480 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. Dle obsahu zákaznické karty ze dne datum se právní předchůdce žalobkyně zabýval úvěruschopností žalovaného. Z obsahu tétoy soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnán s příjmem 14 000 Kč a své výdaje deklaroval částkou 8 410 Kč měsíčně. Z obsahuy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně k ověření těchto údajů neměl žádné dokumenty. K výzvě soudu předložila žalobkyně výplatní pásky žalovaného za měsíce květen a červen 2019, z nichž vyplynulo zjištění, že příjem žalovaného v květnu 2019 činil 14 177 Kč čistého a v červnu 2019 dosáhl částky 11 445 Kč. Kromě toho předložila žalobkyněu označenou jako RepiCredit Report, z níž žádné konkrétní údaje o žalovaném nevyplynuly. Na základě těchto informací uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že žalovanému lze poskytnout požadovaný spotřebitelský úvěr. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že částka 50 000 Kč byla právním předchůdcem poukázána dne datum. Z postupní smlouvy ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vyplynulo zjištění, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni a původní věřitel oznámil postoupení žalovanému. Zásilka byla odeslána 27. 8. 2020 na adresu žalovaného dle poštovního podacího lístku.

4. Po právní stránce se nárok žalobkyně opírá o ustanovení obč. zák., přičemž na ni dopadají též ustanovení o spotřebitelském úvěru. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením a odst. 3 poskytuje poučení soud zásadně při jednání. V projednávané věci soud poučil přítomného právního zástupce žalobkyně, že je třeba neprodleně označit důkazy k prokázání tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, s tím, že jinak žalobkyni hrozí věcný neúspěch v řízení. Ani po tomto poučení žalobkyně žádné důkazy neoznačila. Z předložených listin není patrno, že by se právní předchůdce žalobkyně blíže zabýval finančními poměry žalovaného, když se spokojil s prohlášením žalovaného o jeho výdajích a z žádného důkazu není patrno, že by před poskytnutím úvěru ověřil výdaje žalovaného z jiných dokladů (SIPO, bankovní výpisy) popř. že by ověřil existenci případných starších závazků žalovaného z jiných, dříve uzavřených smluv např. nahlédnutím do veřejně dostupných databází. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. V řízení bylo prokázáno pouze bezhotovostní poskytnutí částky 50 000 Kč původním věřitelem. Žalovaný, který se k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo vyplacení částky 50 000 Kč žalovanému, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení . Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. V řízení nebylo pochyb o tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil ve prospěch pohledávek žalobkyně částku 4 145 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 855 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 17. 7. 2020, když žalovaný si i z uzavřené smlouvy musel být vědom doby splatnosti poskytnutých finančních prostředků. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle . Ve zbývající výši žalobu zamítl.

5. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 81 216 Kč (částka ve výši 65 777 Kč + úrok z prodlení ve výši 923,38 Kč, úrok ve výši 2 511,14 Kč, úrok ke dni 3. 11. 2021 ve výši 12 004,61 Kč). Žalobkyně měla úspěch pro částku 45 855 Kč, t.j v rozsahu 12,92 %. Žalobkyni proto soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 128 Kč z celkových nákladů řízení ve výši 8 730,40 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 632 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle b) vyhl. č. za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. (účast u jednání) ve výši 2 940, 1 režijní paušál ve výši 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1 058,40 Kč. Účelně vynaložený náklad řízení soud neshledal v doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu ze dne 24. 8. 2021, když skutečnosti v tomto doplnění obsažené byly žalobkyni známy již při podání žaloby a nic jí nebránilo tyto učinit její součástí.

7. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.