Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 202/2021-24

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 28 888 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 000 Kč od 9.9.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Co do zaplacení částky 21 888 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 100,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 557,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 726,90 Kč od 21. 5. 2020 do 8.9.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 726,90 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 960,38 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 000 Kč od 9.9.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku II. Co do zaplacení částky 21 888 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 100,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 557,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 726,90 Kč od 21. 5. 2020 do 8.9.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 726,90 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 960,38 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 28 888 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), s ní uzavřela dne 21. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, která pobírala rodičovskou ve výši částka, což bylo ověřeno oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory a poštovními poukázkami byly ověřeny měsíční výdaje žalované ve výši částka, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované úvěr splácet pravidelnými splátkami po 1 992 Kč je dostatečná. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 27 888 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby (úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště) ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 21.10.2019 Poslední úhrada ze strany žalované ve výši 2 000 Kč byla dne 26. 11. 2018. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky, tj. dne poslední splátky, tj. dne 28.12.2018, tak vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, tedy na jistině úvěru ve výši 10 960,38 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 766,52 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 241,56 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 994,06 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 925,48 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 21. 10. 2019, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 10 960,38 Kč od 22. 10. 2019 úrokem ve výši 15 % ročně. V důsledku prodlení žalované vznikl předchůdkyni žalobkyně také nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky jistiny úvěru ve výši 10 960,38 Kč a splatné nezaplacené částky úroků v pevné výši 766,52 Kč. Žalované dále vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč a zákonného úroku z prodlení do 20.5.2020 ve výši 1 100,86 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 s účinností ke dni 8.7.2020. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, předchůdkyně žalobkyně se zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala, že peněžní prostředky výši 27 888 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby (úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště) ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení, a to za každý den prodlení. V části Splatnost, úrok a RPSN úvěru smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 15 % ročně. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v části Povinnosti Dlužníka smlouvy sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné splátky celkové částky právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 27.7.2018 soud zjistil, žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 6 100 Kč, z poštovní složenky ze dne 9.10.2018 soud zjistil, že rodičovský příspěvek činil částka, ostatní státní příspěvky činily částka. Žalovanou tvrzené další dávky státní sociální podpory ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka (náklady na bydlení částka, výdaje na dopravu jídlo, osobní náklady částka) nebyla ověřeny žádným dokumentem.

Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná zaplatila na úhradu poskytnutého úvěru v období od 22.8.2018 do 26.11.2018 částku 8 000 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 32 046 Kč.

Z předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejích dlužných závazků v celkové výši 33 501,97 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně ve své žalobě a doplnění žaloby ze dne 22.7.2021 sice tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 27.7.2018 z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, zejména s ohledem na její tvrzené další dávky státní sociální podpory ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka, a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalované. Dne 21. 8. 2018 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala, že peněžní prostředky výši 27 888 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby (úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště) ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení, a to za každý den prodlení. V části Splatnost, úrok a RPSN úvěru smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 15 % ročně. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v části Povinnosti Dlužníka smlouvy sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné splátky celkové částky právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná zaplatila na úhradu poskytnutého úvěru v období od 22.8.2018 do 26.11.2018 částku 8 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 s účinností ke dni 8.7.2020. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění ze dne 21.1.2021.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3.1.2019, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle , , účinný do 30.11.2018 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích ostatních státní příspěvků ve výši 8 600 Kč a výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

12. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

13. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 340 Kč (15 000 Kč žalovaného ve výši 8 000 Kč = 7 000 Kč).

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 pak byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

15. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 9. 9. 2021, když žaloba byla žalovanému doručena dne 7. 9. 2021. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 9. 9. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

16. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

17. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná by měla s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu Náhrada nákladů řízení však nebyla žalované přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly.

18. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.