Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 293/2021-44

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 4.812 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.490,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7.490,89 Kč od datum do zaplacení, to vše do jednoho roku od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1.400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.490,89 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 1.400 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.020 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do jednoho roku od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.490,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7.490,89 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1.400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.490,89 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 1.400 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.020 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b>

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 8.890,89 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel žalobkyní dne datum za použití prostředků komunikace na dálku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 30.000 Kč. Žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši celkem 7.490,89 Kč. Na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 7.490,89 Kč a poplatků ve výši 1.400 Kč, celkem 8.890,89 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Podle ust. , v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu, ve které se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému jako zákazníkovi vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, tedy že uhradí za žalovaného e-shopům kupní cenu zboží a žalovaný v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží, se zavazuje zaplatit kupní cenu žalobkyni. Limit takto odložených plateb byl sjednán do výše 30.000 Kč. Žalovaný využil služeb žalobkyně v celkové výši 7.490,89 Kč a dle obchodních podmínek měl tedy hradit žalobkyni nejen kupní cenu zboží ale také poplatky za prodloužení splatnosti. Žalovaný uzavřel se žalobkyní ujednání, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní zkoumána na základě informací poskytnutých žalovaným, dle kterých je žalovaná svobodný a bezdětný, jeho příjem ze zaměstnání je

25.000 Kč a výdaje činí 15.000 Kč. Výdaje žalovaného nejsou nijak specifikovány. Dále žalobkyně ověřila stav předchozích závazků žalované z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a z databáze SOLUS, vždy s negativním výsledkem. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je svobodný a bezdětný.

6. Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení , a to v režimu spotřebitelského úvěru dle

7. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

9. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle a 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020. Uvedené závěry byly potvrzeny usnesením Ústavního soudu sp. zn. ze dne 6. října 2021.

11. Soud je tedy z úřední moci povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost.

12. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet.

13. Žalobkyně, k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila podáním ze dne datum toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem splnila svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru uvedla, že žalovaný uvedl měsíční příjem 25.000 Kč s měsíčními výdaji 15.000 Kč bez bližší specifikace. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

14. Vzhledem k uvedeným zjištěním dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, když poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr na základě toliko formálního posouzení, když bez dostatečných podkladů nebyly nijak ověřeny pravidelné příjmy žalovaného, nebyly zkoumány pravidelné a nezbytné výdaje žalovaného, vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a s kladným výsledkem) byla.

15. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne datum.

25. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 7.490,89 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatil. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 7.490,89 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 7.490,89 Kč přiznal soud žalobkyni tento úrok ode dne následujícího po dni, který stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, tj. od datum do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

26. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení a skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalovanému doručovány na úřední adresu fikcí, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době jednoho roku od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 8.890 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 7.490,89 Kč, tj. v rozsahu 68,51 % Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo , a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle , , písmeno a), d) vyhlášky číslo , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle písmeno a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle , celkem 1.489 Kč z toho 68,51 % činí 1.020 Kč. Splatnost nákladů řízení pak byla stanovena shodně s jistinou dluhu do jednoho roku od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (podle ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.