Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 298/2021-43
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení,
sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 6 847 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 6 497 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 8. 2020 do 23. 3. 2021 ve výši 332 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 350 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 8. 2020 do 23. 3. 2021 ve výši 18 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 337 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 6 497 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 8. 2020 do 23. 3. 2021 ve výši 332 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 350 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 8. 2020 do 23. 3. 2021 ve výši 18 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 337 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 6 847 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 350 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela jako pojistitel s účinností od 1. 9. 2019 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizováno životní pojištění“. Žalovaná sjednané pojistné řádně nehradila a za období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná byla usnesením ze dne 24. 9. 2021, č. j. 7 C 298/2021-41, vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 14. 8. 2019, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek a přehledu poplatků a parametrů produktu anonymizováno životní pojištění, které byly sjednány jako její součást. Žalovaná se v této smlouvě zavázala hradit pojistné ve výši 1 503 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojené s investičními fondy ze dne 1. 1. 2019. Soud dále provedl důkaz Dodatkem č. 1 ze dne 20. 1. 2020 k předmětné pojistné smlouvě, ve kterém se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 1 995 Kč měsíčně. K tomu žalobkyně doložila upomínku ze dne 5. 5. 2020 včetně doručenky s upozorněním na možnost zániku pojištění ke dni 1. 7. 2020. Dále žalobkyně předložila oznámení o zániku pojištění adresované žalované ze dne 16. 7. 2020. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 30. 10. 2020 adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila výpočet kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 1. 7. 2020, z něhož vyplývá, že výše celkové dlužné částky ke dni 1. 7. 2020 činí 8 000,03 Kč. Z vyúčtování pojistné smlouvy číslo dále vyplývá, že celková pohledávka za žalovanou činí 6 847 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020 ve výši 6 497 Kč, poté co klientem bylo uhrazeno 1 503 Kč, a poplatku za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč.
6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném.
7. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku). Žaloba na dlužné pojistné v celkové výši 6 497 Kč je tedy důvodná. Dále je zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.
9. Co se týče poplatků v celkové částce 350 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami sjednána. Pouhý odkaz na žalobkyní jednostranně vyhotovený Přehled poplatků a parametrů pojištění, který je navíc nejednoznačný a variabilní, kdy přesná specifikace výše poplatků není součástí pojistných smluv, nemůže být k tíži žalované. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě některé z poplatků (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) souvisí mimo jiné s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 350 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství.
10. Podle ust. § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 6 497 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 331,88 Kč, tj. celkem v částce 6 828,88 Kč a žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení částky 350 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 17,87 Kč, tj. celkem v částce 367,87 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 7 196,75 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 94,89 %, úspěch žalované 5,11 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 89,78 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 337 Kč. S argumentací žalobkyně ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobkyně nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobkyně. Právní kvalifikace žalobkyně se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.