Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 111/2021-21

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 930 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 15 000 Kč od 15. 11. 2018 do 8. 9. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % z částky ve výši 15 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, částky

500 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 930 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 15 000 Kč od 15. 11. 2018 do 8. 9. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % z částky ve výši 15 000 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, částky 500 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 14. 3. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byly i obchodní podmínky původního věřitele, přičemž Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně webového rozhraní. Původní věřitel se Smlouvou zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr v úvěrovém rámci 35 000 Kč na dobu neurčitou, když žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky původnímu věřiteli splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Žalovaný z čerpané výše úvěru 32 308,27 Kč neuhradil jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný své závazky ze Smlouvy neplnil, proto původnímu věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny od

15 11. 2018. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019. Předchůdkyně žalobkyně následně tuto pohledávku postoupila na žalobkyni další smlouvou o postoupení pohledávek, a to dne 19. 12. 2019.

O postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn.

I přes upomínku žalobkyně ze dne 4. 11. 2020 žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

Ze Smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 3. 2018 mezi původním věřitelem a žalovaným, původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, včetně úroků a poplatku za čerpání v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 12,5 % z dlužné částky společně s úrokem z daného úvěru a poplatkem za čerpání nebo minimálně 1 000 Kč, podle toho, která částka bude vyšší, vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy.

Z potvrzení původního věřitele soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku 32 308,27 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 19. 12. 2019 soud zjistil, že původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na předchůdkyni žalobkyně, která ji postoupila na žalobkyni.

Z oznámení žalobkyně soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

Z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

Dne 14. 3. 2018 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, včetně úroků a poplatku za čerpání v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 12,5 % z dlužné částky společně s úrokem z daného úvěru a poplatkem za čerpání nebo minimálně 1 000 Kč, podle toho, která částka bude vyšší, vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 14. 3. 2018. Žalovaný čerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 32 308,27 Kč a neuhradil jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině, k výzvě soudu k prokázání řádného splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně svým přípisem ze dne 18. 5. 2021 sdělila soudu, že podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného se bohužel nedochovaly. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitel vycházel z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, resp. žalobkyně tvrdí, že se tyto nedochovaly, aniž by je jakkoliv konkrétně specifikovala. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 18. 12. 2019 na předchůdkyni žalobkyně, která následně tuto pohledávku postoupila na žalobkyni dne

19. 12. 2019, postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 4. 11. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 4. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

6. Dle , , ve znění účinném do 30. 6. 2018, dále jen„ o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že původní věřitel a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Původní věřitel na základě tohoto poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 32 308,27 Kč a žalovaný neuhradil jistinu ve výši 15 000 Kč. Původní věřitel při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, čímž porušil ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle

§ 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

14. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

15. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763 2018 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž je nutno vynaložit v tomto ohledu odbornou péči, kdy věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

16. Původním věřitelem poskytnutou a žalovaným dosud neuhrazenou částku ve výši

15 000 Kč, původně z důvodu poskytnutí úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, jakožto nástupkyni původního věřitele. Do rozhodnutí soudu žalovaný neuhradil ničeho, proto u žalovaného trvá bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč, které žalovaný dosud neuhradil. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným původnímu věřiteli, resp. žalobkyni, ani ujednání o úrocích a poplatcích. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, tj. dne 7. 9. 2021, když žalobkyně nedoložila, že by sama vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení. Následujícího dne, tj. dne 8. 9. 2021 mohl svůj závazek splnit, 9. 9. 2021 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu o.z. a je povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši dle

17. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, s tím, že ohledně nároků uvedených ve výroku II. rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch byl nepatrný a týkal se příslušenství, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.