Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 147/2021-27

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 373 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do zaplacení.

II. Žaloba se, co do částky 22 573 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 7 270,64 Kč, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 3 748,73 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 395,69 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do 21. 12. 2017, s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 595,69 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 22 573 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 7 270,64 Kč, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 3 748,73 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 395,69 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do 21. 12. 2017, s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 595,69 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 1. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 373 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum (dále jen„ smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba (dále také jen„ žalobkyně“) a žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaného žalobkyni.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. 3. 2021, č.j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc po právní moci usnesení postoupil Okresnímu soudu Plzeň- jih jako soudu místně příslušnému, neboť žalovaný má evidované místo trvalého pobytu v obvodu zdejšího soudu na adrese adresa žalovaného.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením , (dále jen „“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován za použití ustanovení , neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

5. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše uvedenou smlouvou ze dne datum žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit částku 22 573 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19, 98 % ročně, dále odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 131 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 994 Kč, a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 827 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 12. 2015 Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, kterými jsou strany vázány. Ze smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů zápůjčky (tzv. RPSN) 63,93 % a také výši výpůjční úrokové sazby 19,98 % pro variantu 60 týdenních (sedmidenních) splátek. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni na jistinu celkem 8 604, 31 Kč a na dlužný poplatek celkem 10 595, 69 Kč.

6. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o úvěru, kterou se spotřebitelem (žalovaný) uzavřel profesionál (a nikoliv tedy jako smlouvu o zápůjčce podle ustanovení o. z.). Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

10. Soud se tedy předně zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., s ohledem na výši sjednané„ ceny úvěru“ (spočívající v celkových nákladech úvěru).„ Cena úvěru“ je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí ) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky v sekci měnová statistika – úrokové sazby pro nové obchody soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru (říjen 2014) činily v průměru 14,72 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 63,93 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než čtyřnásobek v této době obvyklé úrokové míry. S ohledem na závěry citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 22 573 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

11. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. S ohledem na ustanovení § 576 o.z. se soud dále zabýval tím, zda neplatnost výše uvedeného ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Sjednání úroků, popř. jiného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. V daném případě je nepochybné, že poskytování úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně a tento tak zcela jistě neměl zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti nelze oddělit neplatné ujednání o výši úroků (poplatku) od zbývající části smlouvy, jak umožňuje § 576 o.z. a soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum, nazvaná jako smlouva o zápůjčce, je neplatná jako celek.

13. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 27 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 19 200 Kč, má žalovaný dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 7 800 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne 16. 11. 2017 označeným jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a odeslaným dle podacího archu dne 6. 12. 2017. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 10 dnů od doručení oznámení. V souladu s ust. § 573 o.z. má soud za to, že uvedená zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 11. 12. 2017. Desetidenní lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne 21. 12. 2017 a následující den se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto kromě povinnosti uhradit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 7 800 Kč uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně za období od 22. 12. 2017 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”), když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.