Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 312/2021-13
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 356 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a částku 362,22 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba doručená soudu dne 28. 4. 2021, se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 100 Kč a částku 1 356 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 305,25 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a částku 362,22 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba doručená soudu dne 28. 4. 2021, se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 100 Kč a částku 1 356 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 305,25 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 28. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 356 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 15. 4. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 15. 4. 2019, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, IČO číslo, kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte text smlouvy pod vyčíslením úrokové sazby a rovněž poslední odstavec smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z části Smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázal právnická osoba vrátit částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do 15. 5. 2019. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 459 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 359 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhradu za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 100 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 362,22 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 16. 5. 2019 do 10. 8. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně doplňuje, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. rozhodného dne, tj. do 10. 8. 2020, k tomu prosím vizte čl. 2 odst. 2.2 výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 29. 8. 2020 z jistiny ve výši 3 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020, a to ve výši 1 359 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 1 356 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 16. 5. 2019 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 3 000 Kč do 10. 8. 2020 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listin y způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listin y nazvané: smlouva o úvěru ze dne 15. 4. 2019 číslo standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.
4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
5. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.
6. Z listin y označené jako Smlouva o úvěru 15. 4. 2019 číslo soud zjistil, jako smluvní strana je zde uvedena společnost právnická osoba, IČO jako věřitel a žalovaný jako klient, u nějž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti právnická osoba poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 3 000 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru. Součástí listin y je ujednání, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce (i) 1200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, (ii) 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a (iii) 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady Věřitele na vymáhání v příslušném období), případně jednorázový poplatek ve výši 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. Smlouva obsahuje ručně psaný podpis žalovaného. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh, přílohy číslo„ ulice podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2016 číslo) ”, které tvoří nedílnou součást smlouvy, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi, považuje je za závazná a výslovně přijímá i tzv. překvapivá ujednání uvedená v čl. 11 ) VOP jako podmínky úvěrového vztahu vyplývající z této Smlouvy (např. informace o právu na předčasné splacení, náklady vzniklé prodlením Klienta). Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal částku 3 000 Kč v hotovosti.
7. Z listin y nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listin y nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.
8. Z listin y nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky a to ve lhůtě„ IHNED“ po obdržení výzvy.
9. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.
10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.
11. Smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud podotýká, že smlouva sjednaná mezi účastníky není smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce je, že zapůjčitel vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc (v dané věci se jedná o zápůjčku peněžitou); na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde se věřitel, tedy úvěrující, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníku, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky.
12. Současně soud vzal za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti finančních služeb (předchůdcem žalobkyně) a žalovaným jako spotřebitelem. Smluvní vztah je proto nutno kromě výše uvedených právních předpisů posoudit rovněž podle zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen ZSÚ). Smlouva má tedy charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 ZSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil. Podle § 588 věta první o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně, a to ani po výzvě soudu provedené usnesení ze dne 4. 4. 2019, č. j. 30 C 75/2019 -9, nedoplnila svá tvrzení a neoznačila žádný důkaz o tom, zda vůbec a jakým případně způsobem předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně se k jednání po své omluvě nedostavila, dobrovolně se tak zbavila práva na poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve shora uvedeném smyslu, kterého by se jí ze strany soudu při jednání dostalo (poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. je konstruována pouze jako poučovací povinnost soudu při jednání a nikoliv mimo jednání). Soud tak nezbylo než konstatovat, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je jednáním, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 ZSÚ) a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek. Neplatnost smlouvy o úvěru stanovená § 9 odst. 1 ZSÚ je neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.
13. Z důvodu neplatnosti smlouvy je nutno vzájemné vztahy účastníků vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.
14. V řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 3 000 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána.
15. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Žalovaný nezaplatil ničeho, ohledně případných dalších plateb žalovaného nebylo v řízení ničeho tvrzeno a prokázáno. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 3 000 Kč, tj. poskytnuté prostředky ve výši 3 000 Kč mínus vrácené peněžní prostředky ve výši 0 Kč), neboť ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.
16. Ohledně zbývajících žalobou uplatněných nároků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť jak soud konstatoval výše, při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I. a představuje 60,25 % a neúspěch výrokem II. a představuje 39,75 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 20,50 % (60,25 % minus 39,75 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšnější žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) , 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 489 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 20,50 %, tj. částku 305,25 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.