Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 218/2021-45
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Kolíně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně (společnost právnická osoba) poskytla dne datum na účet žalovaného částku 5 000 Kč. Žalobkyně také tvrdila, že tato částka byla vyplacena na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně dlužnou částku požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 7. 6. 2021, č. j. 7 C 288/2020-31, byla věc postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum na účet žalovaného částku 5 000 Kč (tuto skutečnost má soud za prokázanou z transakční historie a sdělení obec spořitelny). Soud má také za prokázané, že tuto částku žalovaný předchůdkyni žalobkyně nevrátil, neboť předchůdkyně žalobkyně tuto částku jako svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně pak předžalobní výzvou ze dne datum oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu; žalovaný však ani poté nic neuhradil.
5. S ohledem na právní důvod vzniku žalovaného nároku soud považuje za nadbytečné provádění důkazu smlouvou o zápůjčce číslo formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a listinnými údaji o žalovaném, neboť tyto důkazy by byly způsobilé prokázat skutečnosti, jichž se žalobkyně žalobou nedomáhá (tj. zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce).
6. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že pokud se žalobkyně domáhala vrácení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jsou splněny zákonné podmínky pro vyhovění návrhu v celém rozsahu. Z dikce ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kde je vyjádřena tzv. klauzule bezdůvodného obohacení, doplněné komentářovou literaturou je patrné, že základními kvalifikačními předpoklady pro vznik závazku z bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu obohaceným, dále skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby a současně to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod (jméno, jméno, příjmení, jméno, příjmení, Luboš. § 2991 (Pojem bezdůvodného obohacení). In: ŠVESTKA, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ číslo - číslo). Wolters Kluwer (cit. 2021 číslo). Dostupné v Systému ASPI). První dva předpoklady má soud za naplněné, neboť majetková sféra žalovaného se rozšířila o 5 000 Kč, zatímco majetková sféra předchůdkyně žalobkyně byla o tuto částku ochuzena. Pokud jde o získání majetkového prospěchu bez spravedlivého důvodu, dle výše uvedené komentářové literatury lze závazek z bezdůvodného obohacení posuzovat, aniž by byl subsidiárně závislý na existenci či neexistenci nějakého primárního závazkového vztahu.
7. Žalobkyně však v žalobě poukazovala na to, že primárním důvodem vzniku nároku byla smlouva o zápůjčce, na základě které bylo posuzované množství peněžních prostředků žalovanému poskytnuto. Vzhledem k charakteru žalovaného nároku, který představuje pouze skutečně poskytnuté peněžní prostředky bez souvisejících poplatků a příslušenství, není dle soudu nutné zjišťovat existenci a posuzovat platnost dané smlouvy o zápůjčce. V případě, že by na základě zjištěného skutkového stavu bylo možné v souladu s § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, považovat smlouvu za platně a účinně uzavřenou, předchůdkyni žalobkyně by náležela žalovaným neuhrazená jistina zápůjčky včetně smluvního úroku a případných dalších sjednaných plateb jako smluvní pokuta, poplatky či náklady na vymáhání, včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Pokud by však soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena (tj. byla by prokázána absence písemné formy právního jednání nebo nesplnění podmínek stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného), předchůdkyni žalobkyně by náleželo právě zmíněné bezdůvodné obohacení představované částkou skutečně vyplacenou žalovanému včetně úroku z prodlení. Z výše uvedených úvah je zřejmé, že„ nejnižší“ možný společný nárok je právě částka 5 000 Kč. Přesně takový nárok žalobkyně uplatňuje žalobou. Soud pak nemá pochyb o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, tedy způsobilosti uplatňovat předmětný nárok; v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 1879 a násl. o. z. pohledávku za žalovaným řádně postoupila na žalobkyni.
8. S ohledem na veškeré výše uvedené úvahy a právní posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 5 000 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.