Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 220/2021-23

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 6 335 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 22. 1. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky

1 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 335 Kč od 22. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 863,62 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 22. 1. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 1 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 335 Kč od 22. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 863,62 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 6 335 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě, na základě které byly žalované dne datum poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč Tyto prostředky se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 335 Kč do datum, ale neučinila tak.

2. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění, z jakých materiálů její předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, jakými úvahami se řídila a k jakému závěru dospěla. Výzva byla učiněna s ohledem na nedostatek skutkových tvrzení, neboť žalobkyně tvrdila pouze to, že její předchůdkyně lustrovala osobu žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a veřejných databází CRKI a BRKI a na základě zjištěných skutečností nebyl důvod pochybovat o platební schopnosti žalované. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji přítomnost při jednání a uvedla, že lze rozhodnout v její nepřítomnosti na základě dosud tvrzených skutečností a předložených důkazů. Soud tedy postupoval podle , (dále jen „“), a věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalované dne datum peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Tento závazek pro předchůdkyni žalobkyně vyplynul z předchozího vzájemného jednání s žalovanou v elektronické podobě, jímž zamýšlely uzavřít smlouvu o úvěru. Žalovaná byla oproti tomu povinna poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 335 Kč nejpozději do datum. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti nic neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou v celkové výši 6 335 Kč postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Svůj dluh ale neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce žalobkyně. K otázce ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy soud zjistil pouze to, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala jen veřejně dostupné databáze, v nichž lze vyhledat dosavadní platební morálku posuzovaného a jeho existující dluhy po splatnosti. Žalobkyně však netvrdila, k jakým konkrétním zjištěním ve vztahu k žalované dospěla, ani nepředložila dokumenty či výpisy z databází, které by její tvrzení podpořily.

5. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva o úvěru podle a násl. , (dále jen „o. z.“), resp. smlouva o spotřebitelském úvěru v souladu se , o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti, byla povinna řídit se ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a před uzavřením smlouvy s odbornou péčí ( zákona o spotřebitelském úvěru) posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalované, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. ). Žalobkyně k prokázání splnění této povinnosti netvrdila všechny podstatné skutečnosti, ani nenavrhla provedení rozhodných důkazů. Z výzvy soudu muselo být žalobkyni zřejmé, že soud nemá za splněnou povinnost tvrzení a povinnost důkazní, aby měl k dispozici dostatek relevantních skutečností k rozhodnutí věci. Soud nemohl žalobkyni ani dodatečně poučit ve smyslu a 3 , neboť žalobkyně se k jednání soudu nedostavila. Pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene žalobkyně tedy soud musí povinnost předchůdkyně žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalované považovat za nesplněnou a předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou (a to v souladu s  o. z. za absolutně neplatnou).

6. V řízení nicméně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Z důvodu výše vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy ex-tunc a neexistenci jiného platného smluvního ujednání mezi stranami nelze uzavřít, že by mezi nimi byly platně ujednány jakékoli platby. V úvahu přichází pouze vyhovění žaloby v rozsahu, ve kterém je žalovaná povinna v souladu s § 2991 o. z. vrátit, oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení by tak odpovídalo té části fakticky čerpaných peněžních prostředků, na které žalovaná dosud ničeho neuhradila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná skutečně žádné poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s  o. z. řádně postoupena, částku 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  o. z. ve spojení s V souladu s  bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

7. Zbývající část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 335 Kč, soud výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na výše uvedené zamítnul, a to včetně příslušenství.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalované představovaný částkou 1 335 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovanému částkou 5 000 Kč, znamená úspěch 21 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 79 %. Žalobkyně tak má ve smyslu vůči žalované, po započtení procesního úspěchu žalované, právo na náhradu 58 % jí vzniklých nákladů řízení.

9. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle , jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle , a a d) , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 1 489 Kč.

10. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (58 %) ve výši 863,62 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.

Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení