Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 434/2020-49

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci:

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované,

o zaplacení 8 401 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 401 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 401 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) s žalovanou osobou uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Poté co byla smlouva ukončena, byl žalovaný povinen vrátit pronajaté technické zařízení (1 x Set-top box) do 10 dnů, a jelikož tak neučinil, plyne ze smlouvy jeho povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu (a úrok z prodlení v zákonné výši). K dotazu soudu doplnila, že koncové zařízení (set-top box) bylo zakoupeno za celkovou částku 1 477 Kč. K tomu uvedla, že pro žalobkyni má ovšem zařízení větší hodnotu, neboť jej lze znovu použít, a to s ohledem na jeho životnost pro 3 – 5 zákazníků. Téhož dne účastnící řízení uzavřeli též kupní smlouvu na zařízení Lenovo TB-X103F za kupní cenu ve výši 3 500 Kč, na níž žalobkyně žalované poskytla podmíněnou slevu na kupní cenu ve výši 3 401 Kč, když bylo ujednáno, že nárok na tuto slevu zaniká, jestliže smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací bude ukončena před uplynutím doby 24 měsíců ode dne jejího uzavření. Jelikož smlouva byla ukončena dříve, žalovaný pozbyl nárok na slevu a žalobkyni vzniklo právo na doplacení částky ve výši poskytnuté slevy. Žalovaná, třebaže byla vyzvána k úhradě dlužných částek, ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se naopak k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádala odročení jednání, a žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána, neomluvila se, ani nežádala o odročení jednání. Soud proto jednal bez přítomnosti žalobkyně a žalované dle a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně s osobou žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (kombinovaná televize), a to na dobu 24 měsíců, jejíž součástí bylo také pronajmutí koncových technických zařízení (1 x STB Arris: č. anonymizováno). Povinnost z všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, tzn. vrátit poskytnuté technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy (ale také zničení apod.) byla utvrzena ve smlouvě pod bodem I. smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč za každé zařízení. Žalované bylo žalobkyní oznámeno ukončení smlouvy dne datum, přičemž byla vyzvána k zaplacení smluvních pokut za nevrácení uvedených technických zařízení do 10 dnů (výzva ze dne datum) ve výši 5 000 Kč za prodlení se splněním povinnosti vrátit STB. Pořizovací cena STB činila 1 477 Kč. Dne datum účastnící řízení uzavřeli zároveň kupní smlouvu na zařízení Lenovo TB-X103F za kupní cenu ve výši 3 500 Kč, na níž žalobkyně žalovanému poskytla podmíněnou slevu na kupní cenu ve výši 3 401 Kč, když ve smlouvě bylo v této souvislosti ujednáno, že nárok na tuto slevu zaniká, jestliže smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací bude ukončena před uplynutím doby 24 měsíců ode dne jejího uzavření. Jelikož smlouva byla tato ukončena dříve, a to dne datum, nebyla dodržena sjednaná doba trvání 24 měsíců. Žalovaná ničeho nezaplatila ani na základě výzvy žalobkyně, ani zástupce žalobkyně z řad advokátů, který vyzval k zaplacení částky 8 401 Kč do dne datum.

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah a aplikoval ustanovení ( , , dále jen „o. z.“). Žalovaná po skončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací pronajaté koncové zařízení žalobkyni nevrátila. Žaloba v této části není důvodná, neboť smluvní pokuta (dle o.z.) byla sjednána v nepřiměřené výši. Smluvní pokuta mnohonásobně (více než 3 krát v případě STB) převyšovala pořizovací cenu nevrácených věcí. Přestože smysl smluvní pokuty je nejen kompenzační, ale také preventivní, nelze mít za přiměřenou její výši, při které se oprávněnému ze smluvní pokuty v podstatě více vyplatí, pokud povinný ze smluvní pokuty splní smluvní podmínky pro její aktivaci. Na uvedeném nemůže nic změnit tvrzení žalobkyně o tom, že navzdory pořizovací ceně, hodnota věcí je pro žalobkyni ve skutečnosti větší, neboť lze použít opakovaně. Je naopak notorietou, že spotřební zboží v čase cenu ztrácí, a na hodnotu věci nemůže mít vliv její příp.„ opakované použití“. Ostatně totožnou smluvní pokutou má žalobkyně ve smlouvě zajištěno i samotné zničení koncového zařízení. Ujednání o smluvní pokutě je proto neúčinné, neboť zakládá dle názoru soudu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele ( a 1815 o.z.).

6. Soud nemohl přistoupit ani k moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o.z., neboť mezi účastníky jde o vztah spotřebitelský. Čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS (dále jen„ Směrnice“), podle něhož zneužívající klauzule nejsou pro spotřebitele závazné, představuje kogentní ustanovení, které směřuje k nahrazení formální rovnováhy, kterou smlouva nastoluje mezi právy a povinnostmi smluvních stran, rovnováhou skutečnou, která umožňuje nastolit rovnost mezi těmito smluvními stranami (viz rozsudky Soudního dvora Evropské unie, dále jen„ SDEU“, ze dne datum, Banco Español de Crédito, C číslo, bod 40, a ze dne datum, Banif příjmení příjmení, C číslo, bod 20).

7. V zájmu zajištění ochrany zamýšlené směrnicí Soudní dvůr Evropské unie (dále jen„ SDEU“) opakovaně zdůraznil, že nerovné postavení existující mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám Pokud má za tímto účelem soud k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu, má povinnost posoudit z úřední moci zneužívající povahu klauzule spadající do působnosti směrnice a odstranit tak nerovnováhu, která existuje mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem. příjmení, která je unijním právem přiznána vnitrostátnímu soudu v předmětné oblasti, se proto neomezuje na pouhou možnost vyslovit se k případně zneužívající povaze určité klauzule, nýbrž zahrnuje i povinnost posoudit tuto otázku z úřední moci, pokud má za tímto účelem k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu. Úkolem vnitrostátních právních řádů členských států, aby na základě zásady jejich procesní autonomie upravily procesní podmínky opravných prostředků sloužících k zajištění ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva. Tyto podmínky však nesmí být méně příznivé než ty, kterými se řídí obdobné situace vnitrostátní povahy (zásada rovnocennosti), ani nesmí být upraveny tak, aby v praxi znemožňovaly nebo nadměrně ztěžovaly výkon práv přiznaných unijním právním řádem v souladu zásadou efektivity (viz rozsudky SDEU ve věcech Banco Español de Crédito, resp. Banif příjmení příjmení, bod 21, 22, 23, 26). SDEU kromě toho rozhodl, že vzhledem k povaze a významu veřejného zájmu, ze kterého vychází ochrana, kterou Směrnice zajišťuje spotřebitelům, musí být její článek 6 považován za normu rovnocennou vnitrostátním pravidlům, která mají uvnitř vnitrostátního právního řádu status kogentních norem, které soud musí nebo může uplatnit z úřední moci (viz rozsudek SDEU ze dne datum, Asturcom Telecomunicaciones, C číslo, Sb. rozh. s . I číslo, bod 52, a usnesení ze dne datum, Pohotovost’, C číslo, Sb. rozh. p I číslo, bod 50). Je třeba mít za to, že tato kvalifikace se vztahuje na všechna ustanovení Směrnice, která jsou nezbytná k dosažení cíle sledovaného uvedeným článkem 6. SDEU uvedené ustanovení vyložil v tom smyslu, že vnitrostátní soud musí vyvodit veškeré důsledky, které podle vnitrostátního práva vyplývají ze zjištění zneužívající povahy dotčené klauzule, aby se ujistil, že tato klauzule není pro spotřebitele závazná (výše uvedené rozsudky Banco Español de Crédito, bod 63, a Banif příjmení příjmení, bod 27). V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že pokud vnitrostátní soud považuje klauzuli za zneužívající, zdrží se jejího použití, vyjma případu, kdy s tím spotřebitel nesouhlasí (viz rozsudek ze dne datum, Pannon GSM, C číslo, Sb. rozh. s . I číslo, bod 35). Z uvedené judikatury vyplývá, že plná účinnost ochrany stanovené Směrnicí vyžaduje, aby vnitrostátní soud, který z úřední moci určil zneužívající povahu klauzule, mohl z tohoto určení vyvodit veškeré důsledky, aniž by čekal, až spotřebitel, který je informován o svých právech, navrhne zrušení uvedené klauzule (výše uvedený rozsudek Banif příjmení příjmení, body 28 a 36).

8. Příloha Směrnice v bodě 1 písm. e) uvádí, že mezi klauzule, které lze prohlásit za zneužívající ve smyslu čl. 3 odst. 3 Směrnice, patří klauzule, jejichž cílem nebo následkem je uložit spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že i když obsah dotčené přílohy nemůže automaticky a sám o sobě určit zneužívající povahu sporné klauzule, představuje nicméně zásadní prvek, na kterém může příslušný soud založit své posouzení zneužívající povahy uvedené klauzule (rozsudek SDEU ze dne datum, Invitel, C číslo, bod 26). SDEU ze znění uvedeného čl. 6 odst. 1 vyvodil, že vnitrostátní soudy mají povinnost neuplatnit zneužívající klauzuli, aby tak nebyla vůči spotřebiteli závazná, avšak nemají pravomoc měnit její obsah. Vyjma zrušení zneužívajících klauzulí totiž musí tato smlouva v zásadě nadále existovat bez jakékoli jiné změny, je-li v souladu s vnitrostátním právem taková další existence smlouvy právně možná. Pokud by přitom vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takových smlouvách, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice by mohlo být ohroženo, jelikož by došlo k oslabení odrazujícího účinku pro prodávající poskytovatele spočívajícího v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní (výše uvedený rozsudek Banco Español de Crédito, body 65 až 69). Z toho vyplývá, že čl. 6 odst. 1 Směrnice nelze vykládat v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu snížit pokutu uloženou spotřebiteli nebo ustanovení s obdobným účinkem namísto vyloučení použití celé dotčené klauzule ve vztahu k uvedenému spotřebiteli, pokud určí zneužívající povahu klauzule obsaženého ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem. Čl. 6 odst. 1 Směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje vnitrostátnímu soudu, pokud určí zneužívající povahu klauzule o pokutě nebo ustanovení s obdobným účinkem ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, omezit se na snížení částky pokuty uložené podle uvedené klauzule spotřebiteli, jak to umožňuje vnitrostátní právo, nýbrž mu ukládá, aby bez dalšího vyloučil použití této klauzule vůči spotřebiteli (rozsudek SDEU ze dne datum, příjmení, C číslo, bod 59 a 60).

9. Mezi účastníky řízení byla rovněž platně v písemné formě uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. o.z., na jejímž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalované (kupující) věc, která byla předmětem koupě, a umožnila mu k ní nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaná zavázala věc převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu. Ta byla sjednána s „ podmíněnou slevou“ (srov. shora), nicméně za předání věci žalovaná měla zaplatit cenu 99 Kč. Tzv. podmíněnou slevu z obsahu soud posoudil jako smluvní pokutu dle § 2048 o.z. neboť jde ze své podstaty o paušalizovanou náhradu škody za porušení smlouvy (smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací); k tomu přiměřeně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. . Nicméně v této části nároku je hodnota věci dána právě smluvně sjednanou„ kupní cenou“ ve výši 3 500 Kč, a výše smluvní pokuty tak v podstatě tak kopíruje vzniklou škodu 3 401 Kč, proto soud posoudil výši smluvní pokuty jako přiměřenou, a v této části žalobě vyhověl, když smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena dříve než za 24 měsíců, a to dne datum. Žalovaná byla vyzvána, aby částku smluvní pokuty zaplatila nejpozději do datum. Následující den se proto ocitla v prodlení ( o.z.). Žalobkyni od toho data vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení ( o.z.) a to ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu ( , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , když poměrně více úspěšná byla v řízení osoba žalovaná, nicméně z obsahu spisu se podává, že jí žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).