Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 20/2021-58

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Homolové a přísedících Pavla Roubínka a Miroslavy Zvolánkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 7 200 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 200 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 200 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , v pl. znění (dále jen„ ”).

2. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 200 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný pracoval u žalobkyně v pracovním poměru ve funkci přepravního kontrolora, a to od 1. 11. 2019. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 10. 2020 se zkušební dobou tři měsíce. Na základě dohody o změně pracovního smlouvy ze dne 29. 11. 2019 žalovaný vykonával u žalobkyně práci na pozici přepravní kontrolor II. Následně dne 17. 2. 2019 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 29. 2. 2020. Žalovaný měl v průběhu trvání pracovního poměru uzavřenou s žalobkyní rovněž dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů ze dne 29. 11. 2019, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut služební odznak, a dále dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených žalovanému k vyúčtování ze dne 29. 11. 2019 ohledně stálé zálohy na nákup jízdenek pro jednotlivou jízdu a hotovosti, získaných zaplacením uložených přirážek. Žalovaný převzetí uvedených předmětů a hodnot stvrdil svým podpisem v přehledu o převzatých přirážkových stvrzenkách a odvodu tržeb ze dne 29. 11. 2019, v přehledu o převzatých přirážkových stvrzenkách a odvodu tržeb ze dne 11. 12. 2019, v zálohách na jízdné dne 29. 11. 2019, v dokladu o převzetí kontrolního odznaku číslo ze dne 28. 11. 2019 a v evidenční kartě služebního průkazu ke kontrolnímu odznaku číslo ze dne 28. 11. 2019. Žalovaný ke dni 3. 4. 2020 žalobkyni neuhradil částku 37 500 Kč sestávající z částky 800 Kč za 8 ks přirážkových bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks), z částky 31 200 Kč za 39 ks přirážkových bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), z částky 200 Kč za zálohy na nákup jízdenek, z částky 5 000 Kč za kontrolní odznak a z částky 300 Kč za průkaz ke kontrolnímu odznaku. Žalovaný se s žalobkyní dohodl na splacení uvedeného dluhu ve třech splátkách. Dne 19. 5. 2020 žalovaný žalobkyni vrátil služební odznak a průkaz ke kontrolnímu odznaku, dále vyúčtoval jednu desítku bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), vrátil 200 Kč jako zálohu na jízdenky a vyúčtoval 800 Kč za 8 bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks). Dluh žalovaného se tak snížil na částku 23 200 Kč, přičemž žalovaný dne 22. 6. 2020 uhradil žalobkyni částku 8 000 Kč, dne 25. 8. 2020 uhradil rovněž 8 000 Kč a k úhradě žalovanému tak zbývá částka 7 200 Kč. Žalovaný však dále ničeho žalobkyni neuhradil, a to ani přes výzvu ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 6. 11. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Skutkový stav tvrzený žalobkyní vzal soud za prokázaný na základě provedeného dokazování, a to z pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2019, dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 29. 11. 2019, dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 17. 2. 2020, výzvy k vrácení služebních náležitostí ze dne 6. 3. 2020, dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů ze dne 21. 11. 2019, dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne 21. 11. 2019, přehledu o převzatých přirážkových stvrzenkách a odvodu tržeb ze dne 29. 11. 2019 a ze dne 11. 12. 2019, přehledu převzatých záloh na jízdné ze dne 29. 11. 2019, dokladu o převzetí kontrolního odznaku číslo ze dne 28. 11. 2019, evidenční karty služebního průkazu ke kontrolnímu odznaku číslo ze dne 28. 11. 2019, účetního předpisu k úhradě pohledávek při rozvázání pracovního poměru ze dne 3. 4. 2020, interního sdělení a e-mailové komunikace žalobkyně stran vyúčtování dluhu žalovaného, z pokladních dokladů ze dne 22. 6. 2020 a ze dne 25. 8. 2020 a z výzvy k úhradě ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 6. 11. 2020. Soud má za prokázané, že žalovaný v období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 pracoval u žalobkyně jako přepravní kontrolor I. na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2019 a v období od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 jako přepravní kontrolor II dle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 29. 11. 2019. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 21. 11. 2019 dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, na jejímž základě žalovaný téhož dne převzal od žalobkyně kontrolní odznak v hodnotě 5 000 Kč. Dále žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 21. 11. 2019 dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, jejímž předmětem byla odpovědnost žalovaného za stálou zálohu na nákup jízdenek pro jednotlivou jízdu a hotovost získanou zaplacením uložených přirážek včetně vyúčtování dokladů o zaplacení přirážek. Účastníci se dohodli na konci pracovního poměru ke dni 29. 2. 2020. Žalovaný k tomuto datu žalobkyni nevrátil svěřené předměty a nevyúčtoval svěřené hodnoty. Žalobkyně proto dne 3. 4. 2020 vyúčtovala žalovanému dosud nevrácené svěřené předměty a hodnoty na částku 37 500 Kč sestávající z částky 800 Kč za 8 ks přirážkových bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks), z částky 31 200 Kč za 39 ks přirážkových bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), z částky 200 Kč za zálohy na nákup jízdenek, z částky 5 000 Kč za kontrolní odznak a z částky 300 Kč za průkaz ke kontrolnímu odznaku. Žalovaný dne 19. 5. 2020 vrátil žalobkyni služební odznak a průkaz k němu, dále vyúčtoval 10 ks přirážkových bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), 8 ks přirážkových bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks) a vrátil zálohu na jízdné ve výši 200 Kč. Následně dne 22. 6. 2020 uhradil žalobkyni částku 8 000 Kč a dne 25. 8. 2020 uhradil rovněž 8 000 Kč. Žalovaný tak dosud žalobkyni neuhradil částku ve výši 7 200 Kč, a to ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 6. 11. 2020.

5. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 26. 9. 2019 pracovní smlouvu dle a násl. , (dále jen „ “), která byla následně měněna dohodou ze dne 29. 11. 2019. Na základě této pracovní smlouvy pracoval žalovaný u žalobkyně nejprve na pozici přepravní kontrolor I. a následně jako přepravní kontrolor II. V rámci pracovního poměru byla dne 29. 11. 2019 mezi účastníky v souladu s  a násl. uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot, které je povinen zaměstnanec vyúčtovat, a dále v souladu s  a násl. dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Účastníci se dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 29. 2. 2020 (podle ), v důsledku čehož zanikl též závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty ( ) a závazek z dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí ( ). Žalovaný byl z toho důvodu povinen ke dni skončení pracovního poměru vyúčtovat svěřené hodnoty a vrátit svěřené předměty žalobkyni, avšak tak neučinil. Žalobkyně proto žalovanému vyúčtovala dosud nevyúčtované svěřené hodnoty a nevrácené svěřené předměty, a to dne 3. 4. 2020 na částku 37 500 Kč. Žalovaný však dosud žalobkyni vrátil toliko dne 19. 5. 2020 služební odznak a průkaz k němu, dále vyúčtoval 10 ks přirážkových bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), 8 ks přirážkových bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks) a vrátil zálohu na jízdné ve výši 200 Kč, dne 19. 5. 2020 žalobkyni vrátil služební odznak a průkaz k němu, dále vyúčtoval 10 ks přirážkových bloků (v hodnotě 800 Kč za 1 ks), 8 ks přirážkových bloků (v hodnotě 100 Kč za 1 ks) a vrátil zálohu na jízdné ve výši 200 Kč, čímž se jeho dluh snížil o 14 300 Kč. Dále žalovaný dne 22. 6. 2020 uhradil žalobkyni částku 8 000 Kč a dne 25. 8. 2020 uhradil rovněž částku 8 000 Kč. Žalovaný tak dosud žalobkyni neuhradil zbývající část nevyúčtovaných svěřených hodnot v částce 7 200 Kč, a proto byl soudem zavázán k úhradě právě této částky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky, je povinen žalobkyni v souladu s  , , zaplatit úroky z prodlení ve výši stanovené

6. Pro úplnost soud dodává, že z veřejného insolvenčního rejstříku bylo sice zjištěno, že s žalovaným bylo dne 10. 8. 2017 zahájeno insolvenční řízení a žalovaný je od 1. 9. 2017 v úpadku, ale s ohledem na dobu vzniku dluhu, která je vymezena trváním pracovního poměru žalovaného (od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020), nemohla žalobkyně předmětnou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení vedeného s žalovaným pod sp. zn. spisová značka u Městského soudu v Praze a předmětný dluh je proto tzv. novým dluhem, na který se účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nevztahují.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku ( odst. l ). Podle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.