Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 4/2021-26

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 801,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 480 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 221,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 411,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 183,35 Kč, úrok 29 % ročně z částky 15 199 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 15 199 Kč od datum do datum ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1 719 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, částku 5 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 428,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 477,90 Kč, úrok 29 % ročně z částky 3 012,54 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 3 012,54 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 480 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 221,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 411,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 183,35 Kč, úrok 29 % ročně z částky 15 199 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 15 199 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1 719 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, částku 5 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 428,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 477,90 Kč, úrok 29 % ročně z částky 3 012,54 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 3 012,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 801,12 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě dvou smluv, které se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 13 895 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 166 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 614 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 115 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platbu provedl dne datum a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 3 520 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 15 199 Kč a dlužný poplatek 10 502,12 Kč. Po tomto datu žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil, proto se neuhrazená jistina 15 199 Kč úročila úrokem 29 % ročně od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 34 501,12 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 25 701,12 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 15 199 Kč a dlužného poplatku 10 502,12 Kč, kapitalizovaných úroků 3 183,35 Kč (úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení - datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 411,57 Kč (úrok 8,5 % ročně z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 199 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 15 199 Kč od datum do zaplacení.

2. Předtím společnost právnická osoba se žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 5 330 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 194 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 2 204 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platbu provedl dne datum a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 7 230 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 3 012,54 Kč a dlužný poplatek 2 087,46 Kč. Po tomto datu žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil, proto se neuhrazená jistina 3 012,54 Kč úročila úrokem 29 % ročně od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 10 828,65 Kč a od tohoto data žalovaný do sepisu žaloby ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 5 100 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 3 012,54 Kč a dlužného poplatku 2 087,46 Kč, kapitalizovaných úroků 1 477,90 Kč (úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 428,20 Kč (úrok 8,5 % ročně z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 012,54 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 3 012,54 Kč od datum do zaplacení.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání obou úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného, tak, že informace získané od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, ověřovala oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, tyto doklady však v kopii nemá. V obou případech předchůdkyně žalobkyně navíc nahlédla do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila v obou případech kladně. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně zákaznické karty, do kterých se zaznamenaly údaje sdělené žalovaným. Žalobkyně upozornila, že v obou smlouvách o spotřebitelském úvěru je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že anonymizováno před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při uzavírání obou smluv s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z obou uvedených smluv předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

6. Z y označené jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum a ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla touto dohodou žalovanému při podpisu dohody částku 17 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit anonymizováno za tyto finanční prostředky poplatek 13 895 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 166 Kč (úroková sazba 29 % ročně), částky 4 614 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení ve výši 5 115 Kč, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit anonymizováno činila 30 895 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal platit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 717 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1 706 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný bydlel s rodiči, byl svobodný, měl základní vzdělání a neměl žádnou vyživovací povinnost. V té době žalovaný pracoval jako apretační dělník ve společnosti právnická osoba s příjmem 16 281 Kč. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 4 000 Kč, navíc splácel interní splátku částkou 1 213 Kč. Příjmy výdaje žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy na neurčito a z výplatních pásek za měsíce červenec-září rok.

8. Z y označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne datum, číslo smlouvy číslo, a ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost právnická osoba touto dohodou poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit anonymizováno za tyto finanční prostředky poplatek ve výši 5 330 Kč, který byl vypočten jako součet úroku 932 Kč (úroková sazba 29 % ročně), částky 2 204 Kč za zpracování a částky 2 194 Kč za administrativní činnosti, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit anonymizováno činila 12 330 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal platit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč s tím, že poslední splátka činí 4274 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

9. Ze zákaznické karty ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že bydlel s rodiči, byl svobodný, měl základní vzdělání a neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný nadále pracoval jako apretační dělník ve společnosti právnická osoba s příjmem 10 714 Kč. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 5 000 Kč. Příjmy výdaje žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy uzavřené na neurčito a z výplatních pásek za období duben a květen rok.

10. Z tabulek umoření vzal soud za prokázané, že žalovaný na smlouvu číslo ze dne datum uhradil 3 520 Kč a na smlouvu číslo ze dne datum uhradil 7 230 Kč.

11. u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván, aby dlužnou částku 45 329,77 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo zaplatil na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl dán ze strany žalobkyně do přepravy dne datum.

12. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 40 104,33 Kč nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy číslo smlouvy číslo zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění těchto nároků domáhat soudní cestou. Částka měla být zaplacena na účet č. bankovní účet. Upomínka byla dána k poštovní přepravě dne datum.

13. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

14. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba, jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalovanému částku 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 12 330 Kč, z toho 7 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 5 330 Kč jako poplatek, který tvořil jednak kapitalizovaný 29 % roční úrok ve výši 932 Kč, jednak částka 2 204 Kč jako částka za zpracování a doručení, jakož i částka 2 194 Kč představující poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla ujednána ve výši 274 Kč. Před sjednáním dohody právnická osoba anonymizováno zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovaným vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jeho osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaný bydlel u rodičů, měl základní vzdělání a pracoval jako dělník s příjmem 10 714 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalovaný stanovil na částku 5 000 Kč. Příjmy výdaje žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy na neurčito, a ze dvou výplatních pásek. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a finanční prostředky mu poskytla. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 7 230 Kč.

15. Následně písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba žalovanému znovu finanční prostředky, konkrétně částku 17 000 Kč v hotovosti. Žalovaný si tyto finanční prostředky převzal a zavázal se jmenované společnosti vrátit částku celkem 30 895 Kč, z toho 17 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 13 895 Kč jako poplatek, který tvořil jednak kapitalizovaný 29 % roční úrok ve výši 4 166 Kč, jednak částka 4 614 Kč jako částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, jakož i částka 5 115 Kč, představující poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč, poslední splátka byla stanovena na 1 706 Kč. Před sjednáním dohody právnická osoba anonymizováno zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovaným vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jeho osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaný bydlel nadále u rodičů, byl svobodný, měl základní vzdělání a stále pracoval jako dělník, nicméně jeho příjem činil 16 281 Kč měsíčně. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 4 000 Kč, s tím, že navíc hradí 1 213 Kč na interní splátky. Tyto údaje si předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a tří výplatních pásek. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil celkem 3 520 Kč.

16. právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku 45 329,77 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo zaplatil účet do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedených smluv dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

21. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

26. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

27. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum a datum smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky nejprve 7 000 Kč a následně 17 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).

28. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

29. S ohledem na uvedený výklad soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to ani v jednom případě zápůjček, které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně tyto sice podle karet zákazníka ověřovala z pracovní smlouvy a výplatních pásek, nicméně ani jednu z těchto listin nepředložila, ačkoliv jejich archivaci jí ukládá § 78 odst. 2 písm. b) ZSU. V případě výdajů je z předložených důkazů zřejmé, že tyto si předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala. V případě druhé zápůjčky je navíc s podivem, že žalovanému byla poskytnuta, resp. byl považován za solventního, když si opakovaně musel na své výdaje půjčovat finanční prostředky, a to navíc v situaci, kdy z tabulky umoření je patrné, že žalovaný splátky na původní zápůjčku hradil nepravidelně již při sjednávání druhé zápůjčky.

30. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, pročež právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze ZSU, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud se týká výdajové stránky a příjmové stránky ohledně ostatních příjmů. Proto soudu nezbylo nic jiného, než prohlásit obě uzavřené smlouvy o zápůjčce za absolutně neplatné, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, protože předmětné zápůjčky jsou v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

31. Jelikož byly obě smlouvy mezi účastníky posouzeny jako absolutně neplatné, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému v hotovosti částky 7 000 Kč a 17 000 Kč a žalovaný jí vrátil částky 7 230 Kč a 3 520 Kč, pročež jí stále dluží částku 13 480 Kč na smlouvu číslo když tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Na druhou ze smluv s číslo žalovaný již nedluží ničeho, když žalobkyni uhradil částku 7 230 Kč, tedy více než mu předchůdkyně žalobkyně poskytla. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 8 295 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení.

32. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ho k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109) došlo k doručení zásilky dne datum. Od té doby měl žalovaný 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 13 480 Kč, a to ode dne 3. 3 2020. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,5 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán ( ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

33. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , nepřistoupil ke kapitalizaci veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, jelikož z výroku rozhodnutí, zejména kapitalizovaného příslušenství, jasně vyplývá, že úspěšnějším byl v tomto případě žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.