Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 170/2021-25
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od [2020] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v prvním výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 2018.
2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět.
3. Ve věci soud dospěl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) k následujícím skutkovým závěrům.
4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojištěnou byla dne 2018 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to vozidla registrační značka, značka automobilu, typ typ. Povinností žalované bylo plnit řádně roční pojistné ve výši 3 257 Kč, žalovaná však pojistné splatné dne
2019 neuhradila, a jelikož tak neučila ani na základě upomínky před zánikem, pojištění bylo zrušeno ke dni 2020. Žalobkyně se dožaduje po žalované poměrné části pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy, celkově tedy dlužné pojistné – po dílčích platbách žalované – představuje částku 1 300 Kč.
5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaná tyto povinnosti nesplnila, a tato skutečnost byla podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti důvodem pro zánik pojistného, přičemž podle
ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného.
6. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo požadovat od dlužníka vedle plnění samotného dluhu také úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů.
7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaná žádnou procesní obranu nepředložila (skutečnost, že žalovaná o existenci tohoto soudního řízení patrně vůbec nemá povědomí, přitom nemůže jít k tíži žalobkyně, nýbrž musí jít k tíži žalované, jež si řádně nestřeží svá práva). Podepsaný soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby, každý za 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1
o. s. ř. k rukám údaje o zástupci. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití
§ 14b advokátního tarifu, neboť dospěl k závěru, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod tzv. formulářové žaloby, tedy podřadit jej pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.
9. Požaduje-li žalobkyně v návrhu na náhradě nákladů řízení celkem částku 5 119 Kč, podepsaný soud uvádí, že tento požadavek ostře kontrastuje s obsahem podání, ve kterém – striktně vzato – absentují některá rozhodná skutková tvrzení (resp. jsou uvedena nepřesně), jež si soud patrně má„ domýšlet“ z předložených listinných důkazů. Jakkoli uvedená skutečnost soud, jenž přiměřeně zohlednil zásadu hospodárnosti řízení, nevedla k vydání usnesení, kterým by žalobkyni vyzval, aby doplnila svůj návrh, je současně zřejmé, že právě tato skutečnost může vést k otázce, zda je vůbec namístě v daném případě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.