Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 92/2021-75

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 67 511,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 720 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 883,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně:

z částky 54 524 Kč od 11. 9. 2019 do 16. 9. 2019,

z částky 52 024 Kč od 17. 9. 2019 do 16. 10. 2019,

z částky 49 524 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení

z částky 16 359,83 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 907,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 907,50 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 559,71 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 720 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 883,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně: z částky 54 524 Kč od 11. 9. 2019 do 16. 9. 2019, z částky 52 024 Kč od 17. 9. 2019 do 16. 10. 2019, z částky 49 524 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení z částky 16 359,83 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 907,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 907,50 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 559,71 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 67 511,33 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa.

2. Fakturou číslo vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum s nedoplatkem 54 524 Kč, splatným ke dni 10. 9. 2019. Fakturou číslo vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum s nedoplatkem 16 359,83 Kč, splatným ke dni 24. 3. 2020. Žalobkyně dále uplatňovala poplatek za 3 × 240 Kč za upomínky ze dne 11. 2. 2020, 18. 11. 2019 a 2. 10. 2019 a poplatek 907,50 Kč za odpojení odběrného místa s tím, že se nejedná o poplatek ani smluvní pokutu, na něž by dopadala nálezová judikatura Ústavního soudu ČR. Jde o vyúčtování nákladů, které jsou součástí distribučních služeb.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do poplatků za zaslané upomínky, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

5. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit cenu v souladu se smlouvou (prokázáno Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum, plnou mocí). Fakturou číslo znějící na celkovou částku 54 524 Kč splatnou do 10. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum v celkovém množství 27,643 MWh (prokázáno fakturou číslo). Fakturou číslo znějící na celkovou částku 16 359,83 Kč splatnou do 24. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum v celkovém množství 3 592 kWh (prokázáno fakturou číslo). Fakturou číslo se splatností do 25. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně částku 907,50 Kč žalované, která představuje cenu za odpojení a znovupřipojení v odběrném místě (prokázáno fakturou číslo ceníkem služeb právnická osoba).

6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Fakturou s variabilním symbolem číslo vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne 16. 9. 2019 částku 2 500 Kč a dne 16. 10. 2019 částku 2 500 Kč. Fakturou s variabilním symbolem číslo vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně dále účtovala částku 907,50 Kč žalované, která představuje cenu za odpojení a znovupřipojení. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Podle ustanovení věty prvé , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla dle věty prvé , uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

9. Dle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání.

11. Žalobkyně uplatňovala nárok na poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, přičemž své oprávnění dovozovala ze znění VOPD elektřiny a ceníku služeb právnická osoba V ceníku je vymezeno jednání žalované, které je kryto zpoplatněným (dle označení žalobkyně) nákladem, který jsou součástí distribučních služeb (za samostatné odpojení na hladině nn), včetně jeho výše 907,50 Kč včetně DPH. Nicméně podpis žalované přímo v ceníku absentuje. Že součástí smlouvy jsou i Ceník a VOPD, s nimiž se žalovaná taktéž seznámila, sice žalovaná stvrdila i svým podpisem na smlouvě, ale samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro dostatečně seznámení se sám o sobě nepostačuje. Žalovaná jako spotřebitel (přímo) nepodepsala předložený ceník distribuce, tudíž žalobkyně neprokázala, že by žalovanou s těmito dokumenty seznámila dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. Dle názoru soudu, byť se v tomto případě svým označením má jednat o službu, potažmo náklad, materiálně jde o poplatek, příp. smluvní pokutu. Soud nepřijal argument žalobkyně, že na částku nárokovanou za odpojení nedopadá nálezová judikatura Ústavního soudu ČR, není poplatkem, ale jedná se o vyúčtování nákladů, které jsou součástí distribučních služeb. Byť se nálezová judikatura Ústavního soudu výslovně věnuje smluvní pokutě, ničeho nebrání vztažení jejích závěrů i na zpoplatněné položky podobného (obdobného) charakteru, ať již je jejich označení jakékoliv. VOP a konečně i Ceník jsou prostředky pro zachycení ustanovení technického a vysvětlujícího charakteru, které v důsledku toho není třeba vpisovat do každé jednotlivé smlouvy; to je jejich příznačným rysem. Závazek úhrady jednotlivých položek – poplatků – je však ujednáním odlišným, a již takovouto povahu nemá. Přenechání stanovení výše úhrad na VOP a Ceník není v tomto směru dostatečně určitým. Není totiž vyloučeno (resp. je spíše pravidlem), že (položkový) soupis poplatků, smluvních pokut a jiných úhrad se v průběhu času mění, jak co do obsahu, tak i jejich výše. V mnohých případech ze strany spotřebitele – žalované – zcela nekontrolovaně. Nelze se tedy v tomto ohledu spokojit s toliko obecně proklamovanou akceptací VOP a Ceníku, které by měly být součástí smlouvy. Žalovaná jako spotřebitel (přímo) nepodepsala předložený Ceník, v důsledku čehož žalobkyně neprokázala, že by žalovanou s těmito dokumenty seznámila dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nedošlo toliko k podpisu obecně formulované proklamace. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatňovaného poplatku – služby –, zamítl soud žalobu v tomto rozsahu (907,50 Kč). V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání nedošlo.

12. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s  nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. , je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , ve spojení s  Dle ust. , věta první, pokud některý z účastníků zaviní, že řízení musí být zastaveno, je povinen hradit druhé straně jeho náklady. V případě, kdy soud řízení zastaví, je tedy třeba zabývat se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Uplatňují se přitom níže uvedená východiska. Protože nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního je zde třeba zavinění posuzovat výlučně z procesního hlediska. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Rozhodnutí o nákladech řízení (nárok na náhradu nákladů řízení) je (zpravidla) závislé na rozhodnutí ve věci samé; v takovém případě pak platí, že nenabude-li rozhodnutí ve věci samé právní moci, nelze hovořit ani o vzniku práva na náhradu nákladů řízení. Tam, kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, soud přizná ostatním účastníkům (druhé straně) náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložili na uplatňování nebo bránění svého práva. Pokud pouze jedna procesní strana zaviní, že řízení je zastaveno, a proto o věci nemůže být meritorně rozhodnuto a tím zjištěno, zda návrh byl podán důvodně, vzniká jí zásadně povinnost nahradit druhé procesní straně náklady řízení. Výjimkou z této zásady je ustanovení věty druhé téhož odstavce, podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Obě podmínky (důvodnost žaloby a chování žalovaného) musí být přitom splněny současně, a navíc důvodem zpětvzetí musí být výlučně jen chování samotného žalovaného. V tomto případě však k takové situaci nedošlo, a procesní zavinění za zastavení řízení spočívá výhradně na straně žalobkyně. Pouze z důvodu zpětvzetí žaloby, se kterou může disponovat toliko žalující strana, nemůže být o věci meritorně rozhodnuto a dochází k zastavení řízení. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 22 559,71 Kč, přičemž tato částka představuje 95,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,59 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 701 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 511,33 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 3 820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t., z částky 3 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. a z částky 3 820 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 14. 12. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 12. 2021 částka 876,33 Kč představující jednu čtvrtinu z náhrady za 416 ujetých km v částce 2 505,32 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 356,33 Kč ve výši 3 644,83 Kč. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle jako základní zákonné pro peněžité plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.