Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 303/2021-15
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Tenglerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně
-) z částky 1 520 Kč od 4. 7. 2018 do zaplacení,
-) z částky 1 520 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně -) z částky 1 520 Kč od 4. 7. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 520 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.
1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím, když žalovaná dne 18. 6. 2018 a 17. 9. 2018 cestovala bez platného jízdního dokladu prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní. Žalovaná částka představuje nezaplacené jízdné ve výši 2 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení.
2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že žalovaná se přepravovala dopravním prostředkem hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to dne 18. 6. 2018 na trolejbusové lince číslo dne 17. 9. 2018 na trolejbusové lince číslo při přepravní kontrole se oprávněnému zaměstnanci žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem. S žalovanou byly sepsány Dohody s cestujícím (číslo číslo), dle kterých se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit dluh na jízdném ve výši 2 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč, nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tuto pohledávku žalovaná co do důvodu i výše uznala, předmětné dohody jsou žalovanou podepsány. K zaplacení žalované částky žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2021, odeslanou tzv. doporučeně.
4. S ohledem na uvedený skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, nárok na zaplacení jízdného, přirážky k jízdnému a úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 2053 , ustanovení § 1970 , ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014, ve spojení s ustanovením § 37 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách a se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Žalovaná dluh za jízdné a přirážku k jízdnému písemně uznala, čímž nastala tzv. vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval; v souladu s ustanovením § 133 o. s. ř. o. s. ř. pak platí, že dokud není prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka - důkazní břemeno se tedy přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by dluh nevznikl nebo zanikl splněním či jiným způsobem, zavázal soud žalovanou k povinnosti zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 040 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované.
5. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně sice v řízení byla zcela procesně úspěšná ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (počátek věty), žalovanou před podáním žaloby písemně vyzvala k plnění ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přesto soud dospěl k závěru, že není namístě přiznat jí náklady řízení a žalovanou zavázat k náhradě nákladů řízení, neboť náklady vynaložené žalobkyní v tomto řízení soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. z níže uvedených důvodů. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v této věci byl soudu doručen dne 11. 5. 2021, před jeho podáním žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2021, předmětem řízení je jízdné a přirážka k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu dne 18. 6. 2018 a 17. 9. 2018; z informačního systému soudu vyplývá, že ve věci sp. zn. spisová značka je vedeno řízení s totožnými účastníky řízení, v totožném procesním postavení, předmětem řízení je nezaplacené jízdné ve výši 4 x 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 4 x 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu dne 7. 2. 2020, 19. 6. 2020, 27. 8. 2020 a 11. 10. 2020, před podáním návrhu dne 20. 4. 2021 žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění předžalobní upomínkou ze dne 25. 3. 2021, dne 18. 8. 2021 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalovaná byl mj. zavázána k náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč. Je evidentní, že žalobkyně již v době zahájení řízení sp. zn. spisová značka věděla i o dluhu žalované v tomto řízení, přesto podala 2 samostatné dílčí návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, byť dle názoru soudu jí objektivně nic nebránilo podat návrh jediný a s ohledem na výši předmětu řízení v řízení sp. zn. spisová značka a v tomto řízení by soudní poplatek při společném návrhu činil shodnou částku 400 Kč a náhrada hotových výdajů shodnou částku 200 Kč, tj. celkem 600 Kč, pokryly by tedy pohledávky žalobkyně z obou řízení. Náklady vynaložené v tomto řízení tedy nejsou účelně vynaložené, které by měly jít k tíži žalované, když v době zahájení řízení sp. zn. spisová značka byla žalobkyni známa i pohledávka uplatněná v tomto řízení a náklady řízení ve výši 600 Kč byly žalobkyni pravomocně přiznány v řízení sp. zn. spisová značka.
6. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí/exekuce.