Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 322/2021-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 536,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.289,04 Kč k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.289,04 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 7. 6. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16.536,12 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru mezi jejím právním předchůdcem společností právnická osoba (dále jen„ věřitel“) a žalovaným, na jejímž základě měl věřitel žalovanému dne 15. 2. 2016 poskytnout peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, variabilní symbol. Žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit nejpozději do 16. 3. 2016 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.536,12 Kč, což neměl doposud učinit ani zčásti. Smlouva měla být uzavřena na základě registrace žalovaného na webových stránkách webová adresa, zřízení uživatelského a zaslání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru. Úvěr měl být žalovanému vyplacen dne 15. 2. 2016. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávky za žalovaným podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 20. 9. 2021, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování (dokumenty z CEPR – zejména výpis z účtu, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, smlouva o zápůjčce, smlouva o postoupení pohledávek) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno poskytnutí částky 13.000 Kč žalovanému dne 15. 2. 2016 a postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o zápůjčce (podle označení osoby žalovaného se jedná o spotřebitelský úvěr) s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného, smlouva navíc není absolutně žádným způsobem žalovaným akceptována, natož podepsána. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen “o.z. ”) v rozsahu částky 13.000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení. V řízení nebylo prokázáno, že by věřitel či žalobkyně prokazatelně vyzval žalovaného k vydání poskytnutého plnění dříve než na základě předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021 ve spojení s domněnkou doby dojití podle § 573 o. z. a v upomínce stanovené lhůty k zaplacení do tří dnů. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a dále nebylo prokázáno prodlení žalovaného dříve než před 9. 2. 2021.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 289,04 Kč, přičemž tato částka představuje 57,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 536,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
6. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011 , o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.
7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.