Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 149/2021-21
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 12 763 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 6 763 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 763 Kč od 28. 12. 2019 do 3. 9. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 763 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 6 763 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 763 Kč od 28. 12. 2019 do 3. 9. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 763 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 763 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 11. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“) na částku 10 000 Kč. Tato částka byla zaslána žalovanému na jím uvedený bankovní účet č.ú. bankovní účet téhož dne. Žalovaný se zavázal do 27. 12. 2019 tyto poskytnuté prostředky splatit a dále ve stejné lhůtě uhradit i sjednaný poplatek ve výši 2 763 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil a v dohodnuté lhůtě předmětné prostředky žalobkyni nevrátil až na částku 4 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném částku 2 500 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky za výzvy k úhradě dlužné částky a částku 2 763 Kč jako poplatek za poskytnutí zápůjčky. I přes upomínku žalobkyně ze dne 19. 11. 2020 žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ani žalobkyně se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 25. 11. 2019, a že žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout žalovanému částku 1 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem 488 Kč. V případě řádného splacení zápůjčky měl být tento poplatek žalovanému odpuštěn. Splatnost zápůjčky byla stanovena do 25. 12. 2019 RPSN tak činila 0% při řádném splacení, popř. 2 978 % při prodlení se splacením. Součástí Smlouvy byl i sazebník poplatků, včetně částky 500 Kč za každou upomínku. Zápůjčka byla poskytnuta na číslo účtu žalovaného bankovní účet.
6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. anonymizováno ze dne 27. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný změnili Smlouvu tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dodatečné finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Výše zápůjčky tak bude 4 000 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky bude 813 Kč a prostředky budou splatné do 27. 12. 2019.
7. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. anonymizováno ze dne 28. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný změnili Smlouvu tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dodatečné finanční prostředky ve výši 1 000 Kč. Výše zápůjčky tak bude 5 000 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky bude 1 138 Kč a prostředky budou splatné do 27. 12. 2019.
8. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. anonymizováno ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný změnili Smlouvu tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dodatečné finanční prostředky ve výši 1 400 Kč. Výše zápůjčky tak bude 6 400 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky bude 1 855 Kč a prostředky budou splatné do 27. 12. 2019.
9. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. anonymizováno ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný změnili Smlouvu tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dodatečné finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Výše zápůjčky tak bude 8 400 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky bude 2 243 Kč a prostředky budou splatné do 27. 12. 2019.
10. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. anonymizováno ze dne 2. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný změnili Smlouvu tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dodatečné finanční prostředky ve výši 1 600 Kč. Výše zápůjčky tak bude 10 000 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky bude 2 763 Kč a prostředky budou splatné do 27. 12. 2019.
11. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 27. 11. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 1 500 Kč.
12. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 27. 11. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 2 500 Kč.
13. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 11. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 1 000 Kč.
14. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 29. 11. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 1 400 Kč.
15. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 11. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 2 000 Kč.
16. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 12. 2019 zaslala na číslo účtu bankovní účet částku 1 600 Kč.
17. Z upomínky ze dne 3. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 14 231 Kč, jejíž součástí je i poplatek 500 Kč za vystavení upomínky.
18. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 11. 2020, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 14 583 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
19. Zbylé listin y založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
20. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:
21. Dne 25. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se opak zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni do 25. 12. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 488 Kč, resp. 0 Kč při řádném splácení. Poskytnutá částka, poplatek i splatnost byly posléze měněny několika dodatky, až ve výsledku žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč za poplatek 2 763 Kč a se splatností do 27. 12. 2019. Předmětné prostředky byly poskytnuty žalovanému na jím uvedený bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný zaplatil dle tvrzení žalobkyně toliko 4 000 Kč. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 19. 7. 2021 sice tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak ze zaslaného vyjádření vyplývá, že žalobkyně koumala pouze příjmovou stránku žalovaného z předložených dvou výplatních pásek. Ohledně výdajů žalovaného se žalobkyně spokojila pouze s prohlášeními žalovaného při sjednávání Smlouvy, že bydlí v podnájmu, je svobodný, nemá žádné nezletilé děti a paušalizací svých nákladů na částku 5 500 Kč. Dle názoru soudu tak žalobkyně dostatečně nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když jako životní náklady vzala v potaz pouze částku dle ničím nepodložených tvrzení žalovaného, které navýšila na částku 6 428 Kč jako částku nezabavitelného minima. Nelze přehlédnout, že tato částka jako celkové měsíční náklady na život jedné dospělé osoby se soudu jeví, jako částka velmi nízká přihlédne-li k cenám potravin, dopravy, telekomunikačních služeb, bydlení atd. O chybném nastavení modelu vyhodnocování úvěruschopnosti klientů žalobkyně pak svědčí i skutečnost, že žalobkyni nepřišlo zvláštní, že osoba s údajně disponibilní částkou 14 750 Kč měsíčně potřebuje částku 1 500 Kč a je ochotna akceptovat úrokovou sazbu 2 978 % ročně. Žalobkyni přitom nic nebránilo si vyžádat od žalovaného např. výpisy z bankovních účtů, z nichž by bylo zřejmé, jestli kalkulace žalobkyně odpovídá skutečnosti, tzn. kolik skutečně žalovanému měsíčně zůstává disponibilních prostředků. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 19. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
22. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
23. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
26. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
28. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný zápůjčku zcela nesplatil. Žalobkyně dle názoru soudu tímto porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU, když nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
31. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
32. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se zaměřila pouze na příjmovou stránku, a to ještě jen nedostatečně, a ve vztahu k výdajové stránce vycházela pouze z tvrzení žalovaného a částky nezabavitelného minima, aniž by tento závěr jakkoliv verifikovala, i když tak učinit mohla. Přitom už samotná situace, kdy osoba s tvrzenými disponibilními prostředky ve výši 14 750 Kč měsíčně potřebuje překlenovací spotřebitelský úvěr ve výši 1 500 Kč, resp. následně 10 000 Kč, a je ochotna akceptovat úrokovou sazbu 2 978 % ročně, implikuje potřebu důkladnějšího prověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným.
33. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku, to je ve výši 10 000 Kč, původně z důvodu poskytnutí zápůjčky, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinil ani částečně. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 6 000 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. dne 3. 9. 2021. Nejpozději dne 4. 9. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
34. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
35. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 6 000 Kč plus příslušenství. Žalovaný měl úspěch v rozsahu 6 763 Kč plus příslušenství. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
36. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.