Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
25 C 213/2021-15
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 811 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 811 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 811 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 699,62 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 811 Kč od 7. 12. 2019 do 12. 1. 2020.
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu
Plzeň- sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1 253,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 811 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 811 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 699,62 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 811 Kč od 7. 12. 2019 do 12. 1. 2020.</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň- sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1 253,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 5 811 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uvedenou smlouvou podle § 1879 - 1886 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce na žalobce. Současně původní věřitel dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán žalovanému dne datum, splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávek. Ze smlouvy číslo je zřejmé, že smluvní strany spolu dne datum uzavřely smlouvu, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 7 092 Kč ve 43 pravidelných týdenních splátkách po 444 Kč, a to v hotovosti do rukou oprávněného zástupce příjmení jméno.
4. Žalobce uvedl, že žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil na úvěr celkem pouze 6 189 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 5 811 Kč (12 000 Kč – 6 189 Kč) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka, odeslaná žalovanému dne datum.
5. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
6. Soud shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. v červenci 2015 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y se splatností do jednoho roku pro potřeby domácnosti 16,67 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 50 %. Je sice pravdou, že smluvní úrok byl dle smluvních podmínek stanoven ve výši 20,98 % ročně, avšak při posuzování platnosti smlouvy musí soud posuzovat smlouvu jako celek s veškerými náležitostmi. Je zřejmé, že celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnuté částky úvěru, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutý úvěr, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Částka, kterou měl žalovaný uhradit, tak dosahuje ve svém souhrnu 60 % jistiny. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o úvěru ohledně nároku na souhrnný poplatek ve světle § 580 o.z. jako ujednání, které je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným. Žalobci tak z důvodu absolutní neplanosti smlouvy vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení.
7. Soud z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 5 811 Kč (12 000 Kč – 6 189 Kč, které žalovaný uhradil). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému doručeno nejdříve třetí pracovní den od jeho odeslání dne datum, tj. datum (pátek). Žalovaný se tak dostal do prodlení až dne datum (pondělí) a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, kdy žalobce požadoval úrok z prodlení nad rámec shora uvedeného, byla žaloba zamítnuta.
8. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobce měl ve věci úspěch v poměru 80 % (neúspěšný byl z 20 %). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % tedy svědčí žalobci. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, doplatek soudního poplatku 600 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem tedy 2 089 Kč. Z toho žalobci náleží poměrná část odpovídající 60 %, tj. 1 253,40 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.