Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 222/2021-59

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno,

Sídlem ulice a číslo, PSČ obec,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem ulice a číslo, PSČ obec,

o 12.759,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10.000 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části ohledně částky 2.759,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 12.759,10 Kč od 25. 3. 2018 do 27. 9. 2021 a zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 2.759,10 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povine zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10.000 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části ohledně částky 2.759,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 12.759,10 Kč od 25. 3. 2018 do 27. 9. 2021 a zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 2.759,10 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povine zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 12.759,10 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále právní předchůdce žalobce). Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž mu 22. 2. 2018 poskytl úvěr ve výši 10.000 Kč, se splatností nejpozději do 24. 3. 2018. Předmětem žaloby je tak dosud nesplacená jistina úvěru ve výši 10.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.759,10 Kč. Žalovaný si neplnil své závazky ze Smlouvy řádně a včas, neuhradil z tohoto právního titulu ničeho. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným způsobem popsaným v návrhu Smlouvu prostřednictvím webové stránky webová adresa. Žalovaný odsouhlasil znění Smlouvy a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh na konkrétní znění úvěrové smlouvy, které žalovaný akceptoval. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému dne 22. 2. 2018 částku 10.000 Kč, a to na základě vlastního hesla, prostřednictvím kterého měl pouze žalovaný přístup na svůj bankovní účet. Žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy žalovaného lustroval ve veřejných dostupných databázích anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova a teprve na základě těchto lustrací žalovanému úvěr poskytl. Žalovaný byl vyzván k dodatečnému splnění dluhu podle , na výzvu ze dne 2. 2. 2021 nereagoval.

2. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu ( ). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. dne 1. 11. 2021 (pondělí, pracovní den). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, z účasti se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků ( ). Pro úplnost odůvodnění soud poukazuje na to, že žalovanému byla žaloba (návrh na vydání EPR) doručena obdobným způsobem dne 27. 9. 2021, aniž by na něj reagoval.

3. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: anonymizováno obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem anonymizováno, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, č. l. 10-11, oznámením o postoupení pohledávky z 2. 2. 2021, výzvou k úhradě před podáním žaloby z 2. 2. 2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, č. l. 16-18, podacím lístkem z 2. 2. 2021, výpisem z účtu právního předchůdce žalobce z 22. 2. 2018 a zprávou právnická osoba ze dne 19. 10. 2021, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru a to prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách webová adresa. Na základě Smlouvy byla žalovanému na jeho bankovní účet dne 22. 2. 2018 vyplacena částka 10.000 Kč, což bylo ověřeno zprávou právnická osoba Jednalo se přitom o peněžní plnění v této výši poskytnutou z účtu právního předchůdce žalobce, jak bylo zjištěno rovněž z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce. Ze Smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal tuto částku uhradit s dohodnutým poplatkem za zápůjčku ve výši 2.759,10 Kč, tedy celkem 12.759,10 Kč (tj. předmět tohoto řízení), ve formě jednorázové platby do 24. 3. 2018. Žalovaný byl ve Smlouvě seznámen s náklady, které v této souvislosti právnímu předchůdci žalobce vzniknou a budou mu účtovány, včetně smluvní pokuty 0,1% z dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. příjmení dohodnutou smluvní pokutu vznikne v případě prodlení žalovaného s uhrazením dluhu právnímu předchůdci žalobce nárok na úrok z prodlení, který činil v době uzavření Smlouvy 8,05% ročně. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek dne 1. 1. 2021 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 2. 2. 2021, doručovaným i s výzvou k úhradě před podáním žaloby na adresu, která žalobci i soudu je doposud známa, jak bylo zjištěno z přípisu Oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy podle ze dne 2. 2. 2021. Z podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že tyto y byly bezúspěšně odeslány žalovanému na uvedenou adresu. K tvrzením žalobce ohledně zkoumání schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr zaplatit, žalobce ani na výzvu soudu zasílanou spolu s předvoláním k prvnímu jednání ve věci nereagoval, z jednání se omluvil a souhlasil s projednáním bez nařízení jednání. Touto nečinností se vzdal práva na to, být poučen podle o povinnosti k tvrzením ohledně jednání právního předchůdce žalobce s odbornou péčí, při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr zaplatit a žádné y nedoložil. Soud ohledně této skutečnosti uzavírá, že žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce (úvěrující věřitel) nějakým způsobem zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr zaplatit.

5. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ustanovení o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

S ohledem na zjištěný skutkový stav věci soud učinil následující právní závěr.

Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webové stránky webová adresa Smlouva, na základě níž právní předchůdce žalobce (dále též úvěrující) vyplatil na ve Smlouvě uvedené číslo účtu žalovanému ve formě spotřebitelského úvěru peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Bylo prokázáno výpisem z účtu, se kterým měl žalovaný, jako jediný, právo nakládat, že s touto částkou ode dne 22. 2. 2018, kdy mu byla na tento účet od právního předchůdce žalobce připsána, nakládat mohl. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku, když soud hodnotí podle obsahu Smlouvy, že se jednalo, jak bylo i správně označeno, o řádně uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. Žalovaný povinnost poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, včetně dohodnutého poplatku ve výši 2.759,10 Kč zaplatit jednorázovou platbou dne 24. 3. 2018. Žalovaný povinnosti dohodnuté ve Smlouvě nesplnil a nezaplatil z tohoto právního titulu ničeho. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalobcem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Tato skutečnost byla žalovanému prostřednictvím právního předchůdce žalobce řádně oznámena přípisem ze dne 2. 2. 2021. Soud má takto za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním právního předchůdce žalobce na účet uvedený žalovaným, který to nezpochybnil, je dána jeho pasivní procesní legitimace. Jak již shora bylo uvedeno, Smlouva obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. o.z. a s ohledem na postavení žalovaného, jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě o. z.), též podle ust. a zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti a schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěru (zápůjčky), poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou ( věta druhá, ), je taková Smlouva neplatná ( téhož zákona). V tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobce si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného měl zjistit informace z dostupných databází, konkrétně z anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova, ale na výzvu soudu, že by skutečně tyto informace zjistil, nedoložil žádný důkaz, ani se k tomuto na výzvu soudu nijak nevyjádřil. Proto má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce přenechal peněžní plnění ve výši 10.000 Kč žalovanému pouze na jeho dobré slovo, neboť nebylo prokázáno, že by vůbec o žalovaném ohledně jeho majetkových, výdělkových a osobních poměrů, co zjišťoval, aspoň to z tvrzení ani listin předložených žalobcem společně se žalobou nevyplynulo. Žalobce si proto nepočínal s odbornou péčí a poskytl tak žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. věta druhá , a proto je Smlouva absolutně neplatná. Soud si je vědom, že gramatickým výkladem ust. , se jedná o neplatnost relativní, ale takový výklad zákona nemůže v širších souvislostech obstát. Podle názoru soudu se jedná o neplatnost absolutní. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávající i ekonomické síly. Právní názor soudu se opírá zejména o rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, který průřezově pro spotřebitelské právo vymezuje soudu prostor pro postup z úřední činnosti. Z toho se nemůže vymykat směrnice implementovaná aktuálním zákonem o spotřebitelském úvěru. Kromě možnosti zabývat se platností z úřední činnosti, čemuž svědčí a nasvědčuje nezbytnost stanovit neplatnost jako absolutní, nelze pominout ani jistou modifikaci zásady, že neznalost práva neomlouvá. Soud v této souvislosti poukazuje též na rozsudek ze dne datum rozhodnutí, příjmení spisová značka anonymizována dvě slova, kde Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že zde hrozí nebezpečí, že spotřebitel se nedovolá svého práva, neboť o něm neví. Přitom podstatou právního stanoviska je právě skutečnost, že ekonomicky silnější subjekt prostřednictvím poskytování profesionálních právních služeb má na rozdíl od spotřebitele výhodu znalosti právní úpravy, využívající ve svůj prospěch, pročež je absence informovanosti spotřebitele vyvažována zásahem zvenčí. Soud z tohoto právního názoru vyšel a má tedy za to, že žalobce má v tomto případě právo požadovat po žalovaném plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal zápůjčku ve výši 10.000 Kč a tuto je povinen žalobci vrátit z tohoto právního titulu ( ,2 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ve výši 10.000 Kč nezaplatil a to ani částečně, bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Od následujícího data, kdy byla žalovanému výzva (návrh na vydání EPR) doručena, to je 27. 9. 2021), je s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení, a proto soud zavázal žalovaného zaplatit kromě uvedené částky i zákonný úrok z prodlení, stanovený v souladu s ust. o.z. a nař. vl. č. (odst. I. výroku). Soud s ohledem na právní názor zastávaný v této konkrétní věci, žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (odst. II. výroku).

10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 12.759,10 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis návrhu na zahájení řízení, předžalobní výzva, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč ( a. t.) a DPH ve výši 21% z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč (odst. II. výroku).

11. Uloženou platební povinnost je žalovaný povinen splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobce podle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v obec, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).