Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 228/2021-34
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně, země
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 39 520,83 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 39 520,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 405,37 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 373 Kč, k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 39 520,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 405,37 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 373 Kč, k rukám zástupkyně žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 39 520,83 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok dále odůvodnil tím, že uzavřel 24. 2. 2020 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaná mohla čerpat úvěr z jí poskytnutého úvěrového rámce, kdy tato čerpala celkem částku 48 660 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaná se zavázala poskytnutou úvěrovou částku uhradit v pravidelných splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnila a s úhradou poskytnutého úvěru se dostala do prodlení, žalobce od smlouvy o úvěru s účinností ke dni 30. 6. 2021 odstoupil. Ke dni odstoupení od smlouvy se stal splatný celý úvěrový závazek, který k danému datu činil 39 520,83 Kč. Uváděná částka se sestávala z dlužné jistiny ve výši 36 787,83 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 115,46 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 617,54 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, na tuto nereagovala. Žalovaná tak dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila a za této procesní situace žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Vzhledem k tomu, že žalobce má anonymizována dvě slova země, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 /1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu aktuálním sídlem žalobce se nemůže svou intenzitou toto převážit.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Výpis z úvěrového účtu (přehledu splácení) žalované ukazuje průběh splácení závazku, včetně prodlení. O zaplacení byla žalovaná upomínána.
6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužnicí byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužnici byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužnice dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužnici poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.
10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky ve výši 39 520,83 Kč, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
3 373 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 497 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 000 Kč (tj. za dva úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jeden půl úkon ve výši 250 Kč (předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 326 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 373 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.