Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 38/2021-59

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 411 344,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 365 105,86 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 365 105,86 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 46 238,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 894,14 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 42 709 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 365 105,86 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 365 105,86 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 46 238,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 894,14 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 42 709 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 411 344,85 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi účastníky řízení dne datum, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží jistinu úvěru ve výši 400 000 Kč a řádné úroky z úvěru ve výši 11 120,85 Kč. Dále žalobkyně požadovala poplatky za výzvy ke splácení dluhu a poplatek za vedení účtu v celkové výši 220 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné jistiny úvěru od 4. 8. 2020, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud výzvou ze dne datum poučil žalobkyni o nutnosti doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k prokázání tvrzení, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prověřila v souladu s  a , o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného řádně splácet předmětný úvěr.

4. Žalobkyně ve svém písemném podání z datum uvedla, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy byla prověřována řádně a v zákonem požadovaném rozsahu, kdy bylo vycházeno jednak z informací sdělených samotným spotřebitelem a dále z informací veřejných a neveřejném rejstříku o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žadatele o úvěr. Žalobkyně má za to, že ji, jako banku, nelze srovnávat s běžným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, který nepodléhá zásadní kontrole České národní banky. Pokud se týká konkrétních listinných podkladů, žalobkyně předložila potvrzení o výši příjmu žadatele o úvěr ze dne datum a dále pouze přehled dokumentů, z nichž bylo při posouzení úvěruschopnosti vycházeno. Mezi těmito listinami je i doklad nazvaný„ vysvětlení odebrání závazků podepsané klientem“, který žalobkyně soudu nepředložila.

5. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne datum, z pokynu k čerpán úvěru ze dne datum, z výzvy před zesplaněním úvěru ze dne datum, z výzvy ke splacení dluhu ze dne datum včetně dodejky, z obratů na kontě číslo ze sazebníku úhrad za poskytované služby číslo z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti, z přehledu dokumentů k žádosti o úvěr a ze sazebníku úhrad za poskytované služby číslo má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření pod registračním číslo na základě níž byl žalovanému poskytnout úvěr ze stavebního spoření ve výši 400 000 Kč za účelem koupě pozemku a objektu bydlení v katastrální uzemí. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr uhradit ve 129 pravidelných měsíčních splátkách do 25. 4. 2036 ve výši 2 120 Kč, dále ukládat minimální vklad na účet stavebního spoření ve výši 1 200 Kč a od přidělení cílové částky hradit splátku ve výši 3 400 Kč měsíčně. Výše úrokové sazby byla sjednána v rozsahu 6,34 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník úhrad za poskytované služby, kdy výzva ke splacení dluhu byla zpoplatněna částkou 130 Kč a poplatek za vedení účtu částkou 90 Kč. Žalovaný úvěr celkově vyčerpal ke dni 9. 4. 2019 a fakticky uhradil splátkami částku 25 440 Kč a započtením stavebního spoření částku 9 454,14 Kč Tyto částky žalobkyně započetla pouze na řádné úroky a na úhradu poplatků. Jelikož žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a včas, provedla žalobkyně zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 411 344,85 Kč, která sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 400 000 Kč, z neuhrazených kapitalizovaných řádných úroků z úvěru ve výši 11 124,85 Kč a ze dvou poplatků ve výši 130 Kč a 90 Kč, celkem 220 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný předložil pouze potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti, z jehož obsahu vyplynulo, že žalovaný je v zaměstnaneckém poměru od 11. 4. 2006 na pozici řidiče, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou a průměrný měsíční čistý příjem za posledních 12 měsíců představoval 24 831 Kč a za poslední 3 měsíce 25 485 Kč. Jiné skutečnosti týkající se osobního stavu žalovaného, případně jeho pravidelných výdajů, nebyly žalobkyní před uzavřením smlouvy žádným způsobem prověřovány. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval.

6. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení a , o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Úvěr může být poskytnut pouze za situace, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nevyplývá pochybnost o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle cit. zákona, neplatná.

7. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda žalobkyně zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v  cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

8. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany žalobkyně prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Především žalobkyně žádným způsobem neprověřila výdaje žalovaného. Za této situace soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou, a proto přiznal dle pouze poskytnutou jistinu či její alikvotní část. Soud současně přihlédl k tomu, že platby poskytnuté žalovaným ve výši 25 440 Kč a 9 454,14 Kč, celkem 34 894,14 Kč, byly započteny žalobkyní na nároky, které nelze z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru považovat za důvodné.

9. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 365 105,86 Kč (400 000 Kč – 34 894,14 Kč) společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. 8. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou zůstatku jistiny úvěru.

10. Podle , (dále jen o.z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle a o. z., přičemž výše úroku z prodlení je stanovena

13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku 46 238,99 Kč představující část dlužné jistiny ve výši 34 894,14 Kč, dlužné úroky z úvěru a poplatky ve výši 220 Kč. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru a poplatků ani části jistiny úvěru, která byla žalovaným zaplacena.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 89 % uplatněného nároku a neúspěšná do 11 %, náleží jí tedy 78 % (89 - 11) z celkově účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 16 009 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle ve výši 9 980 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání dne datum), odměna činí 29 940 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s  vyhl. č. v platném znění, celkem 900 Kč. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupkyně žalobkyně k procesnímu soudu u jednání dne datum, přičemž cesta byla vykonána z obec do Bruntálu a zpět při celkové vzdálenosti 120 km. Náhrada byla stanovena dle vyhl. č. Paušální částka za cestovní výdaje představovala 528 Kč (120 km x 4,40 Kč), náklady na pohonné hmoty činily 154 Kč, přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 4,6 l benzinu 95 oktanů/100km, vzdálenosti 120 km a ceně za 1litr pohonných hmot dle cit. vyhlášky ve výši 27,80 Kč. Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s  vyhl. č. , což představuje 100 Kč za každou započatou půlhodinu u úkonů prováděných v místě, které není sídlem advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Z obec do Bruntálu a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 5 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 500 Kč.

15. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny, režijních paušálů a náhrad, tedy z částky 32 022 Kč přiznána 21% DPH ve výši 6 724,60 Kč Náklady řízení představují celkem 54 755,60 Kč 78% z této částky činí 42 709 Kč, kdy tyto náklady řízení byly žalobkyni přiznány.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.