Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 282/2021-37

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 960 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 025,73 Kč a úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč ve výši 7,25 % ročně za období od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, a dále za období od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 367,80 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 025,73 Kč a úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč ve výši 7,25 % ročně za období od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, a dále za období od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 367,80 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytl smlouvou ze dne 7. 10. 2007 prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek 5 760 Kč v 40 týdenních splátkách po 369 Kč. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka na nedoplatek ve výši 10 960 Kč (jistina 6 682,93 Kč, souhrnný poplatek 4 277,07 Kč) byla smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení z částky 10 751,39 Kč za období do 18. 12. 2020 a běžících zákonných úroků z prodlení z žalované částky.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ “).

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 7. 10. 2007 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla částku 9 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 5 760 Kč, celkem tedy 14 760 Kč, a to vše v 40 týdenních splátkách.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla částku 9 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 5 760 Kč, celkem tedy 14 760 Kč, a to vše v 40 týdenních splátkách. Z ničeho nevyplývá, že by tak žalovaný učinil nad rámec částky 3 800 Kč.

7. Právní vztahy stran sporu se řídí právní úpravou účinnou do účinnosti„ nového“ (srov. , ).

8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle a n. , , (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně , (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména a n. ).

9. Podle platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Podle odst. 2 téhož paragrafu platilo, že ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

14. Souhrnný poplatek nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. ).

15. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení nebo , je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

16. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

17. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v srpnu 2006 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupná na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 12,65 % p. a. V posuzované věci byl sjednán souhrnný poplatek, mající funkci úroku, ve výši 5 760 Kč za 40 týdnů, tedy 64 % jistiny (při přepočtu na rok je úroková sazba 83,4 % p. a.).

18. Úroková míra tedy mnohonásobně přesahovala míru obvyklou. Zároveň je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla vyloučena, neboť smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky.

19. Pokud měl žalobce zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 13 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úrokové sazby, jaká byla žalobcem nastavena v posuzované věci. Ze smlouvy, která je formulářového charakteru, je patrné, že způsob splácení byl stanoven právě žalobcem, bez ohledu na vůli žalovaného. Žalobce tedy jednal v rozporu se zásadou profesionality, jestliže zvolil způsob finančně náročný, když mohl pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobce). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobce na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích.

20. Nelze argumentovat ani tím, že suma souhrnného poplatku je konečnou cenou půjčených peněz, která se s prodlením dlužníka nenavyšuje. Bylo jedině na žalobci (jeho pr. předchůdci), kdy svoji pohledávku bude vymáhat. Skutečnost, že tak činí až po více než 13 letech od konce doby půjčky, svědčí spíše o jeho nedbalém přístupu ke svým právům, než o jeho dobré vůli nechat dlužníka užívat půjčené peníze„ zdarma“.

21. Vzhledem k délce doby, na kterou byly peníze půjčeny (cca jeden rok), nelze vyšší úrokovou míru odůvodnit ani krátkodobostí půjčky. Jediným důvodem pro úrokovou míru vyšší než obvyklou tedy zůstává riziko žalobce jakožto poskytovatele nebankovní půjčky. Ani toto zvýšené riziko však nelze považovat za takové, aby odůvodňovalo tak extrémní úrokovou míru, jaká byla spotřebiteli vnucena v posuzované věci. Ujednání o souhrnném poplatku je proto pro rozpor s dobrými mravy dle neplatné.

22. Jestliže tedy žalovaný splácel svůj závazek, muselo se při neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku jednat o splátky na jistinu. Jistina činila 9 000 Kč, žalovaný zaplatil 3 800 Kč.

23. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 5 200 Kč s úrokem z prodlení z této částky, na který má žalobkyně právo podle ve spojení s vyhl. č. , ve znění do 30. 6. 2010 (žalovaný se dostal do prodlení v roce 2007).

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

25. Žalobkyně byla ve věci úspěšnější v poměru 57:43, má proto podle právo na 15 % náhrady nákladů řízení. Při plném úspěchu by měla žalobkyně právo na náhradu 2 452 Kč (3 úkony podle advokátního tarifu po 300 Kč, 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč, náhrada DPH 21 %, soudní poplatek 1 000 Kč), z toho 15 % činí 367,80 Kč. Tato náhrada nákladů se platí k rukám zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.