Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 78/2021-53

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 72 260,03 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 49 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 22.761,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6620 Kč od 23.12.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 50949,01 Kč od 23.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110,33 Kč od 22.2.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 99,84 Kč od 22.3.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88,63 KČ od 22.4.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 77,78 Kč od 22.5.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 66,56 Kč od 22.6.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 45,96 Kč od 22.7.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 36,71 Kč od 22.8.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 27,46 Kč od 22.9.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,5 Kč od 22.10.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 Kč od 22.11.2020 do 22.12.2020 v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49.499 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 8 017,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 49 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 22.761,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6620 Kč od 23.12.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 50949,01 Kč od 23.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110,33 Kč od 22.2.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 99,84 Kč od 22.3.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88,63 KČ od 22.4.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 77,78 Kč od 22.5.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 66,56 Kč od 22.6.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 45,96 Kč od 22.7.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 36,71 Kč od 22.8.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 27,46 Kč od 22.9.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,5 Kč od 22.10.2020 do 22.12.2020, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 Kč od 22.11.2020 do 22.12.2020 v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49.499 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 8 017,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 72 260,03 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 21.1.2020 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky číslo. Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla 49 499 Kč, a to vyplacením přímo dodavateli předmětu financování v podobě vozidla Škoda Fabia, VIN kód, a žalovaný se je zavázal žalobkyni vrátit formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 1 324 Kč splatných k 21. dni příslušného měsíce s úrokem ve výši 20,45% ročně při sjednané RPSN 22,83%. Před uzavřením dané smlouvy přitom žalobkyně vycházela v rámci posouzení úvěruschopnosti z interního seznamu klientů, z interního výpisu platební morálky, z výstupu ze příjmení a z výstupu o platnosti OP žalovaného. Současně s touto smlouvou spolu strany uzavřely i dohodu o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou. Následně si žalovaný převzal bez výhrad předmět financování. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, když neuhradil ani první splátku splatnou dne 21.2.2020, ke dni 22.11.2020 tak byl úvěr ze strany žalobkyně zesplatněn – k tomuto dni dosahovala dlužná částka 60 418,01 Kč (nesplacené splátky 13 240 Kč, nesplacená jistina 44 329,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 483 Kč, poplatky za tři zaslané písemné upomínky 3x 150 Kč, náklady za oznámení zesplatnění 200 Kč a smluvní pokuta z prodlení 1 716 Kč). Zároveň žalobkyně odstoupila i od dohody o zajišťovacím převodu práva. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však ani poté na tento dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacených splátek 13 240 Kč, nesplacené jistiny 44 329,01 Kč, poplatků za tři zaslané písemné upomínky 3x 150 Kč, nákladů za oznámení zesplatnění 200 Kč a smluvní pokuty z prodlení 1 836,39 Kč a 12 204,63 Kč spolu s úroky z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s  Soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku, z oznámení o fúzi a z mandátní smlouvy ze dne 15.11.2004, z úvěrových podmínek číslo, ze sazebníku a ze smlouvy o úvěru č. AU4002758144 má soud za prokázané, že spolu žalobkyně zastoupená na základě mandátní smlouvy společností právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 21.1.2020 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na koupi zboží vozidla Škoda Fabia, VIN kód ve výši 49 499 Kč a žalovaný se jí je zavázal vrátit do 21.1.2025 ve formě 60 měsíčních splátek ve výši 1 324 Kč spolu s úrokem ve výši 20,45% ročně při RPSN 22,83%, kdy byla sjednána splatnost první splátky ke dni 21.2.2020 a splatnost dalších splátek vždy do 21. dne příslušného kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalovaného se splácením i poté, co bude žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě a bude mu poskytnuta 30denní lhůta k zaplacení, si přitom strany sjednaly ztrátu výhody splátek a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Zároveň spolu strany uzavřely dohodu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k danému vozidlu s rozvazovací podmínkou. Rovněž se strany dohodly na poplatku za zaslání upomínky 150 Kč a poplatku za oznámení o zesplatnění 200 Kč. U žalovaného je přitom v této smlouvě uvedeno, že je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, je důchodcem, jeho čistý příjem je 14 633 Kč, na bydlení vynaloží 3 000 Kč a jeho ostatní měsíční výdaje dosahují 1 000 Kč.

6. Podle protokolu o předání – převzetí žalovaný dne 21.1.2020 převzal od společnosti právnická osoba výše specifikované vozidlo, a to bez výhrad.

7. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru plyne, že žalobkyně na účet společnosti právnická osoba zaslala dne 23.1.2020 částku 49 499 Kč.

8. Z přehledu splátek a z přehledu plateb plyne, že žalovaný na daný dluh neuhradil ničeho.

9. Z přípisu ze dne 2.12.2020 a z příslušné dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně tímto přípisem zesplatnila shora specifikovaný úvěr ke dni 22.11.2020 vzhledem k nehrazení splátek žalovaným a vyzvala jej k jeho úhradě do 22.12.2020. Žalovanému přitom byl tento přípis doručen do vlastních rukou dne 8.12.2020.

10. Dle přípisu ze dne 14.12.2020 a příslušné dodejky žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu práva sjednané v rámci shora specifikované smlouvy o úvěru.

11. Dle předžalobní upomínky, seznamu zásilek a výpisu z PoštaOnline zaslala žalobkyně dne 25.3.2021 předžalobní upomínku.

12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Dne číslo uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla 49 499 Kč na koupi zboží vozidla Škoda Fabia, VIN kód ve výši 49 499 Kč a žalovaný se jí je zavázal vrátit do 21.1.2025 ve formě 60 měsíčních splátek ve výši 1 324 Kč spolu s úrokem ve výši 20,45% ročně při RPSN 22,83%, kdy byla sjednána splatnost první splátky ke dni 21.2.2020 a splatnost dalších splátek vždy do 21. dne příslušného kalendářního měsíce. U žalovaného je přitom v této smlouvě uvedeno, že je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, je důchodcem, jeho čistý příjem je 14 633 Kč, na bydlení vynaloží 3 000 Kč a jeho ostatní měsíční výdaje dosahují 1 000 Kč.

14. Žalovaný nehradil dané splátky řádně a včas, když neuhradil ani první splátku. Žalobkyně proto úvěr ke dni 22.11.2020 zesplatnila, kdy byl tento přípis žalovanému doručen 8.12.2020, a dne 25.3.2021 mu zaslala předžalobní upomínku.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

16. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

17. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

21. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

27. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

30. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

31. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

33. Žalobkyně se domáhala daného plnění po žalovaném z titulu smlouvy u úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému v pozici spotřebitele 49 499 Kč. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně poskytovala žalovanému tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla žalobkyně zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom tvrdila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti vycházela ze svých interních databází, z výpisu příjmení a z výpisu o platnosti OP žalovaného, přičemž jsou ve smlouvě o úvěru u žalovaného uvedeny základní údaje o jeho příjmech a výdajích, zcela však absentuje uvedení jeho závazků a majetkových poměrů a vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Ani po výzvě soudu dle a 3 pak žalobkyně nedoplnila svá tvrzení týkající se řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a nepředložila k tomu potřebné důkazy, když uvedla, že důkazy týkající se příjmů a výdajů žalovaného nemá k dispozici. Žalobkyně tak v této otázce podle soudu neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, když ze samotné smlouvy (resp. údajů zde uvedených dle tvrzení žalovaného) nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když z něj nelze dovodit, kdy byly dané informace poskytnuty a jakým způsobem byly ze strany žalovaného zkoumány (zda došlo k porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů žalovaného s příp. zohledněním jeho majetku a s jakým výsledkem). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostouc zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. -39).

34. Vzhledem k uvedenému tedy soud nemá za prokázané, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Následkem absence tohoto posouzení je pak dle názoru zdejšího soudu neplatnost dané smlouvy o úvěru ze dne 21.1.2020, a to neplatnost absolutní, protože porušení této povinnosti odporuje zákonu (ZSÚ) a zároveň tím narušuje i veřejný pořádek, když by v opačném případě docházelo ke shora popsaným negativním důsledkům ve společnosti (rozsudek NS ze dne 25.7.2018, sp. zn. ). Uvedený závěr přitom podporuje rovněž rozhodnutí ÚS ze dne 26.2.2019, sp. zn. , kde je uvedeno, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Zároveň k tomu soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 - OPR-FINANCE S.R.O. V. GK v rámci řešení předběžné otázky, kterou soudu předložil Okresní soud v Ostravě, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

35. Soud tedy dospěl k závěru, že je daná smlouva absolutně neplatná, jak je uvedeno shora. Žalobkyně tedy ve prospěch žalovaného poskytla na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu částku 49 499 Kč, pročež se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil v rozsahu, v němž žalobkyni danou částku řádně a včas nevrátil tj. v rozsahu 49 499 Kč. Žalovaný je tak povinen tuto částku žalobkyni uhradit.

36. Žalovaný se pak dostal s úhradou daného dluhu do prodlení. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je pak povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně přitom zaslala žalovanému upomínku prostřednictvím poštovních služeb dne 6.2.2020, přičemž se žalovanému dostala do sféry jeho vlivu 8.12.2020. Žalovaný však ani poté daný dluh řádně a včas neuhradil, a je tak od 9.12.2020 v prodlení s plněním - žalobkyně má tak od tohoto data právo na úroky z prodlení ve výši stanovené

37. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou část jistiny spolu s příslušnými úroky z prodlení a ve zbytku žalobu ve výroku II zamítl.

38. O nákladech řízení rozhodl soud dle ve spojení s  , kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 66 % úspěch a žalovaný přibližně 34 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 32 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 891Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 4 020 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 16 080 Kč za 4 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka, účast na jednání) dle , , , d/ a g/vyhl. č. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč ( vyhl. č. ). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 238 Kč za cestu k jednání soudu vlakem (doloženo jízdenkami) a náhrada za 8 půlhodin ztráty času strávených cestou k jednání po 100 Kč, celkem 800 Kč (,3 ). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle , při sazbě 21 % tedy o 3 846,78 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 25 055,78 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 8 017,90 Kč (32 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s  je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

39. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.