Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 306/2021-10
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 2 580 Kč s přísl. / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 580 Kč od 25. 5. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 580 Kč od 25. 5. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 580 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 29.3.2017 mezi společností právnická osoba a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Dne 29.3.2017 byla mezi společností právnická osoba, IC: číslo, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 2.000 Kč a částku 580 Kč za prodloužení termínu splatnosti. Žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve lhůtě do 24.5.2017. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně ve lhůtě splatnosti ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 2.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s částkou 580 Kč za prodloužení lhůty splatnosti do 24.5.2017. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnila, a vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni jejím právním předchůdcem platně postoupena dle ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku, soud žalobě vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po stanoveném datu splatnosti úvěru, tj. od 26. 12. 2016.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 580 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.