Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 90/2021-64

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka a úroků ve výši 11,43 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka] a úroků ve výši 11,43 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná a právnická osoba Money s.r.o., se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dle této smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to v 13 měsíčních splátkách ve výši částka spolu s úroky ve výši 28 % a poplatky. Když žalovaná přestala splátky řádně a včas platit, právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh ke dni datum zesplatnila. Dluh žalované činí částka, z toho představuje částka jistinu a částka smluvní pokutu. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizované úroky z prodlení ve výši částka za období od datum do datum ve výši 9 % ročně z částky částka. Úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Smluvní strany si sjednaly úroky za poskytnutí jistiny pevnou částkou za dobu trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že neměly sjednaný úroky za dobu po uplynutí trvání smlouvy, žalobkyně požaduje zaplacení úroků ve výši 11,43 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Jde o úrokovou sazbu, za níž poskytovaly banky domácnostem úvěry v době uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy s žalovanou schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána jako asistentka v obchodě, její příjem činí částka a výdaje činí částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 28 % za dobu trvání zápůjčky, poplatkem za správu úvěru ve výši částka a náklady za hotovostní režim splátek ve výši částka, a to ve 13 měsíčních splátkách po částka. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí peněžních prostředků ve výši částka v hotovosti. Dle článku IV smluvních podmínek činí RPSN 189,38 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 18 – 19 spisu, předpis splátek na č. l. 20 spisu/. Žalovaná na svůj dluh v průběhu splácení uhradil celkem částka /viz přehled plateb na č. l. 21 spisu/. Žalovaná je zaměstnána ve společnosti právnická osoba, její měsíční příjem činí částka, výdaje činí částka (z toho částka na bydlení, částka na energie, částka na stravu, částka ostatní výdaje, částka splátky úvěru. Žalovaná bydlí v nájmu /viz žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 51 spisu, platový výměr na č. l. 52 spisu, finanční analýzu na č. l. 53 spisu, čestné prohlášení na č. l. 54 spisu, credit scoring na č. l. 57 spisu/. Pohledávka za žalovanou přešla na základě smlouvy o prodeji části obchodního závodu z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO. Tato společnost jí následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum /viz notářský zápis na č. l. 49 – 50 spisu, seznam pohledávek převáděných v rámci prodeje obchodního závodu v databázi ISAS, smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 23 – 30 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 32, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 31 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum /viz předžalobní výzvu ne č. l. 33 – 34 spisu, podací lístek na č. l. 35 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 28 % za dobu trvání zápůjčky, poplatkem za správu úvěru ve výši částka a náklady za hotovostní režim splátek ve výši částka, a to ve 13 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částka. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a žalovaná by se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru spolu s úroky a poplatky. Podle soudu tato smlouva nebyla platně sjednána, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dosud neuhrazené části jistiny ve výši částka, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr pouze z jejího osobního prohlášení o jejích majetkových a výdělkových poměrech. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně však nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalované řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 cdo číslo). V řízení bylo sice prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované ohledně jejích příjmů (z platového výměru), ovšem právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalované o jejích výdajích. Žalovaná uvedla, že její výdaje činí částka, z toho částka na bydlení, částka na energie, částka na stravné, částka ostatní výdaje a částka splátky úvěru. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Právní předchůdkyně žalobkyně měla dle soudu zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr o to pečlivěji, když žalovaná měla další dluhy, neboť v žádosti o poskytnutí úvěru je uvedeno, že žalovaná hradí splátky úvěru ve výši částka.

15. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených po účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., tedy od datum soud uvádí, že pouhý jazykový výklad ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 § 87) by mohl nasvědčovat, změnou textace oproti předchozímu znění zákona o spotřebitelském úvěru došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele, avšak dle názoru soudu se stále jedná o neplatnost absolutní.

16. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (N 113/53 SbNU 409)). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že„ obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , , , vše dostupné na webová adresa). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

17. Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

18. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

19. Soud má tedy za to, že v ust. zákona o spotřebitelském úvěru č. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 97 nebo rozsudek ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. -118).

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaná je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Pohledávka za žalovanou postupně přešla na žalobkyni. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vydat zbytek neuhrazené jistiny ve výši částka, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Protože žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni řádně a včas nevrátila, dostala se s plněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené

22. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků (za správu úvěru a za hotovostní režim splátek) ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zamítal. Vzhledem k tomu, že nedošlo k platnému sjednání smlouvy o úvěru, soud nepřiznal žalobkyni ani právo na zaplacení obvyklých úroků ve výši 11,43 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru za dobu od datum do zaplacení, a žalobu v této části rovněž zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly.

24. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle ust. 160 odst. 1

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Žalobkyně má právo v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na provedení exekuce podle , exekučního řádu.