Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
74 C 286/2021-52
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 415,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 054,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 331,11 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 054,38 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 360,82 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 108,48 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 14 054,35 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z 14 084,09 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 360,82 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 576,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 054,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 331,11 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 054,38 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 360,82 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 108,48 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 14 054,35 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z 14 084,09 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 360,82 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 576,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 15 415,20 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen právní předchůdce žalobkyně) na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 15 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal až do výše 15 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků (ve výši 14,9 % ročně) splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 440 Kč. Splátky byly splatné vždy k 24. dni v měsíci, když první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto v souladu se smlouvou ke dni datum zesplatnila úvěr. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o půjčce včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 15 415,20 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 14 054,38 Kč a z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 360,82 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 14,90 % ročně kapitalizovaný ke dni datum v částce 108,48 Kč, úrok ve výši 14,9 % ročně z částky ve výši 14 054,38 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 15 415,20 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když vycházel z informací poskytnutých žalovaným a z informací získaných náhledem do veřejných rejstříků.
2. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
3. Z rámcové smlouvy č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) a žalovaný podepsali dne datum listin u označenou jako rámcová smlouva č. anonymizováno, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby jako je zřízení běžného účtu.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě něho žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí částky ve výši 15 000 Kč, a v případě jejího poskytnutí se žalovaný zavázal tuto částku vrátit, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 440 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky.
5. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že byla dne datum podepsána právním předchůdcem žalobkyně. Na základě ní se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 440 Kč splatných k 24. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne datum. Splátky se žalovaný zavázal hradit na účet č. bankovní účet. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Nedílnou součást tvoří produktové obchodní podmínky pro půjčky a všeobecné obchodní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník, ze kterého plyne výše poplatků.
6. Z výpisů z účtu žalovaného za období od datum do datum plyne, že dne datum byla účet žalovaného připsána částka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem číslo a s poznámkou čerpání půjčky a dne datum byla účet žalovaného připsána částka ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem číslo a s poznámkou čerpání půjčky.
7. Z výpisu poplatků ze dne datum, z výpisu z poplatků ze dne datum a z výpisu poplatků ze dne datum plyne, jaké poplatky byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně účtovány.
8. Z poslední výzvy ze dne datum plyne, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 1 331,11 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (podací arch).
9. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum plyne, že byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 15 964,90 Kč, a to do 10 dnů ode dne vyhotovení oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (podací arch).
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 15 523,68 Kč. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací arch).
12. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky ve výši 17 954,6 Kč, a to do datum s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (podací lístek).
13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky, když jejím předmětem podnikání je poskytování či zprostředkování úvěru.
14. Z transakční historie plyne, jak byl úvěr čerpán a kolik činí výše neuhrazené jistiny, když výše neuhrazené jistiny činila ke dni datum částku ve výši 14 054,38 Kč.
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum listin u označenou jako rámcová smlouva č. anonymizováno, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby jako je zřízení běžného účtu. Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí částky ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně podepsal dne datum akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 440 Kč splatných k 24. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne datum. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Nedílnou součást tvoří produktové obchodní podmínky pro půjčky a všeobecné obchodní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník, ze kterého plyne výše poplatků. Žalovaný úvěr čerpal až do výše 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyzval dne datum žalovaného k úhradě částky ve výši 1 331,11 Kč, když výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Právní předchůdce žalobkyně vyzval dne datum žalovaného k úhradě částky ve výši 15 964,90 Kč, a to do 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy, když výzva byla žalovanému odeslána dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne datum žalovanému, že žalobou uplatňovaná pohledávka byla převedena na žalobkyni. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne datum vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 17 954,6 Kč vzniklé ze smlouvy o půjčce, a to do datum. Žalobkyní evidovaný nedoplatek na jistině úvěru činil ke dni datum částku ve výši 14 054,38 Kč.
16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr (kolik činily příjmy a výdaje žalovaného). Soud proto před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení, když na tuto výzvu žalobkyně nereagovala dostatečným způsobem, když její tvrzení zůstala pouze v obecné rovině, bez uvedení konkrétních informací, ze kterých právní předchůdce žalobkyně vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr, tedy z jakých konkrétních informací právní předchůdce žalobkyně vycházel při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného a zda si informace poskytnuté žalovaným nějakým způsobem ověřil, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se tak o možnost být poučena. Soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. není třeba jednání odročovat. Závěrem soud dodává, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí, proto soud neprovedl důkaz výpisem z interní databáze žalobkyně – kreditní report, protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta.
17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
18. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
20. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku , část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
21. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
23. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace právní předchůdce žalobkyně zjistil o schopnosti žalovaného splácet úvěr a neunesla tak břemeno tvrzení, a soud vycházel z toho, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
29. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o půjčce číslo ze dne datum neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku ).
30. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o půjčce číslo ze dne datum je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 14,9 %, kapitalizovaného 108,48 Kč), ani na úhradu poplatků či smluvních pokut (1 360,82 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Kolik bylo žalovaným uhrazeno, nebylo v řízení zjištěno, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že nedoplatek na jistině činí 14 054,38 Kč, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že uhradil více, nežli eviduje žalobkyně. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 331,11 Kč (části bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum a do jeho dispozice se dostala dne datum, tedy částka se stala splatnou dne datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky ve výši 1 331,11 Kč a ode dne datum je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od datum, proto jí úrok z prodlení z částky ve výši 1 331,11 Kč přiznal až od pozdějšího data. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 15 964,90 Kč (celého bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum, když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy, tj. do datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celé dlužné částky a ode dne datum je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
31. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 14 054,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 331,11 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 054,38 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
32. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků, poplatků a smluvních pokut, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 1 360,82 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 108,48 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 14 054,35 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z 14 084,09 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 360,82 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 576,40 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 415,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
34. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka), které se liší pouze číslem smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu.
35. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne datum, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
36. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.