Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 172/2021-24

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 19 690 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 260 Kč, úrok ve výši 12,6 % ročně z částky 3 580 Kč od 2017 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 5 260 Kč od 2017 do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 430 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.

IV. Žádná z účastnic ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 260 Kč, úrok ve výši 12,6 % ročně z částky 3 580 Kč od [2017] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 260 Kč od [2017] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 14 430 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>IV. Žádná z účastnic ne má právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 19 690 Kč s příslušenstvím, a to zaprvé požadavkem, aby jí zaplatila částku 6 940 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 599,07 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 711,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 344,65 Kč od

2021 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 344,65 Kč od 2021 do zaplacení, a zadruhé požadavkem, aby jí zaplatila částku 12 750 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 644,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 791,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 684,49 Kč od 2021 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky

9 684,49 Kč od 2021 do zaplacení. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně porušila svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěry, resp. půjčky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Současně ve smyslu ustanovení (dále jen „ ”) vyslovila, byť toliko fikcí, souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle ustanovení ; obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvami („ o půjčce“) ze dne 2016 a 2016, uzavřenými mezi společností právnická osoba a žalovanou, a příslušnými zákaznickými kartami žalované.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně nejprve dne 2016 smlouvu (o spotřebitelském úvěru), podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 12 000 Kč, za což měla žalovaná v osmapadesáti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 20 880 Kč s tím, že částku 4 800 Kč v tomto případě představoval„ poplatek za hotovostní inkaso splátek“, a částku 2 400 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 1 680 Kč. Poté dne 2016 žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně další obdobnou smlouvu, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 12 000 Kč, za což měla žalovaná v osmapadesáti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 21 170 Kč s tím, že částku 4 800 Kč v tomto případě představoval„ poplatek za hotovostní inkaso splátek“, a částku 2 400 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 1 680 Kč, současně je ve smlouvě zaškrtnuto, že se žalovaná zavazuje zaplatit za„ zařazení do pojišťovacího programu“ částku 290 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvami o úvěru ve smyslu a násl. ve spojení se , o spotřebitelském úvěru.

6. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy je možno považovat za platné, a to v tom smyslu, že není důvod je hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatné.

7. V předchozím odstavci zaznamenaný závěr se však neuplatní v případě ujednání o„ poplatku za hotovostní inkaso splátek“; ve shodě se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -23, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -64, má totiž podepsaný soud – na základě přiměřeného použití ustanovení – 1815 – za to, že toto ujednání je třeba považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa a d) žalovaná je podle tohoto ujednání nucena tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužívala. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch spotřebitele.

8. Obdobný závěr je pak nutno učinit rovněž v případě ujednání o administrativním poplatku. Podepsaný soud se konstantně domnívá, že odměna poskytovatele spotřebitelského úvěru má být zpravidla vyjádřena v ujednání o smluvním úroku. V případě citovaných poplatků má podepsaný soud za to, že představují via facti zastřená„ ujednání“ o úroku, což by v daném případě znamenalo, že se měla žalovaná konsekventně zavázat k zaplacení úroku ve výši 66,3 % ročně, tedy ve výši, kterou by již bylo nutno označit za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Soud proto přikročil podle pokynu uvedeného v ustanovení k výkladu (pro žalobkyni příznivějšímu), podle kterého je možno ujednání o dvou dílčích poplatcích oddělit od ujednání o úroku v kapitalizované výši 1 680 Kč.

9. Jde-li pak o doplňkovou službu životního pojištění, shledal soud toto„ ujednání“ absolutně neplatným, neboť z textu smlouvy vůbec nevyplývá, jakého protiplnění se žalované za sjednaný poplatek má dostat. Žádnou argumentaci v tomto ohledu ostatně neobsahuje ani předmětný návrh žalobkyně.

10. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právních vztahů, v jejichž rámci se – platně – zavázala zaplatit každou ze smluv v rámci osmapadesáti týdenních splátek částku 13 680 Kč.

11. Z údajů o platbách žalované, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaná v rozhodné době z titulu první smlouvy celkem zaplatila částku 13 940 Kč a z titulu druhé smlouvy toliko částku

8 420 Kč, přičemž v důsledku procesní pasivity žalované neměl soud prostor pro úvahu, zda část dluhu nebyla žalovanou (například po podání žaloby) uhrazena.

12. Podepsaný soud tak má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni – v rozsahu stávajícího dluhu z titulu druhé smlouvy – zaplatila částku 5 260 Kč, a to – v souladu s ustanovením – včetně v prvním výroku tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Vedle zákonného úroku z prodlení tak soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit úrok ve výši 12,6 % ročně, tedy ve výši, kterou je třeba dovodit z ujednání o úroku ve výši

1 680 Kč v rámci osmapadesáti týdenních splátek, to vše za období, které již zjevně„ nepokrývá“ úrok sjednaný v této nominální výši; výši úroku přitom soud dovodil veden zásadou in favorem negotii, jež je vyjádřena v ustanovení .

13. Lhůtu k plnění soud prodloužil na lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku, když – přes procesní pasivitu žalované – zohlednil, že žalobkyni přisouzenou částku nemusí být žalovaná objektivně s to žalobkyni v kratší době zaplatit.

14. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

15. Druhým výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.

16. Třetím výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 800 Kč.

17. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení s tím, že procesně úspěšnější žalované žádné relevantní náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.