Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 5/2021-43

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 46 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 11 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč, a to za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se, co do částky 35 500 Kč s příslušenstvím, zamítá.

III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení dle , o soudních poplatcích vrací z účtu soudu část zaplaceného soudního poplatku ve výši 125 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 11 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč, a to za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 35 500 Kč s příslušenstvím, zamítá.</b> <b>III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení dle , o soudních poplatcích vrací z účtu soudu část zaplaceného soudního poplatku ve výši 125 Kč.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 46 500 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 19. 6. 2018 (dále jen„ smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba (dále také jen„ žalobkyně“) a žalovaným. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také Předpis splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila společnost právnická osoba (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba) pohledávku za žalovaným žalobkyni.

2. Žalovanému byly v souladu s ustanovením , (dále jen „ “) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. a násl. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Při tomto jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala a navrhla, aby jí bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil.

4. Předloženými listinnými důkazy prokázala žalobkyně pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše označenou smlouvou žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit částku 21 500 Kč, jež představuje celkové náklady spotřebitelského úvěru, to vše v 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky, kterými jsou strany vázány. Ze smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů zápůjčky (tzv. RPSN) 212, 32 % a také výši výpůjční úrokové sazby úvěru 28 %. Z doložené platební historie soud zjistil, že ke dni podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku celkem 14 000 Kč, a to v období od 19. 6. 2018 do 13. 1. 2020.

5. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 19. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel profesionál (žalobkyně). Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

9. Soud se tedy předně zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., s ohledem na výši sjednané„ ceny úvěru“ (spočívající v celkových nákladech úvěru).„ Cena úvěru“ je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí ) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky v sekci měnová statistika – úrokové sazby pro nové obchody soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru (červen 2018) činily v průměru 8,85 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 212,32 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než třiadvacetinásobek v této době obvyklé úrokové míry. S ohledem na závěry citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 21 500 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

10. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. S ohledem na ustanovení § 576 o.z. se soud dále zabýval tím, zda neplatnost výše uvedeného ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Sjednání úroků, popř. jiného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. V daném případě je nepochybné, že poskytování úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně a tento tak zcela jistě neměl zájem poskytnout žalovanému bezúročnou půjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti nelze oddělit neplatné ujednání o výši úroků (poplatku) od zbývající části smlouvy, jak umožňuje § 576 o.z. a soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 19. 6. 2018, číslo je neplatná jako celek.

12. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 25 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč, má žalovaný dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 11 000 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění dopisem ze dne 18. 12. 2020, který mu byl odeslán téhož dne. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu do 2. 1. 2021. Žalovaný však ani přes tuto výzvu dlužnou částku neuhradil a následující den po uplynutí lhůty se dostal do prodlení. Soud proto kromě povinnosti uhradit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 11 000 Kč uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 3. 1. 2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Ve výroku III. soud rozhodl o částečném vrácení zaplaceného soudního poplatku, neboť dle o soudních poplatcích je základem pro výpočet soudního poplatku cena předmětu řízení bez jejího příslušenství. V daném případě tvoří pohledávku bez příslušenství dlužná jistina úvěru ve výši 25 000 Kč a poplatky ve výši 19 000 Kč, celkem tedy 44 000 Kč. V souladu s položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, činí soudní poplatek ze základu vyššího než 20 000 Kč 5% z takto stanoveného základu, tj. 2 200 Kč z částky 44 000 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 1 760 Kč a následně k výzvě soudu doplatek ve výši 565 Kč, celkem tedy 2 325 Kč. Doplatek byl vyměřen na základě informací vyplývajících z petitu žalobního návrhu, kde předmětem řízení je učiněna částka 46 500 Kč bez bližší specifikace. Následně žalobce požádal o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 125 Kč, neboť předmětem řízení je jistina ve výši 25 000 Kč a poplatky ve výši 19 000 Kč. Zbývající část žalované částky tvoří její příslušenství (dlužný úrok ve výši 2 500 Kč). Ačkoli v samotném petitu žalobního návrhu byla jako jistina uvedena částka celkem 46 500 Kč, z jiných částí žaloby je zřejmé, že v uvedeném je zahrnuta i část příslušenství, a to úrok ve výši 2 500 Kč. Soud proto ve výroku III. rozhodl dle ustanovení a 2 zákona o soudních poplatcích o částečném vrácení soudního poplatku ve výši 125 Kč. Soud apeluje na žalobkyni, aby do budoucna přesněji formulovala své návrhy rozsudečných výroků, aby i z této části žaloby bylo nepochybné, co je jistinou a co příslušenstvím žalované pohledávky tak, aby nadále nedocházelo k podobným situacím.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.