Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 278/2021-37
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 37 178,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 600 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 578,93 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 135 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 851,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 746,69 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 578,93 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 135 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 851,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 346,69 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 746,69 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 346,69 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši zaplacení 37 178,93 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 41 017 Kč, tvořenou jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od datum do datum), z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 1 400 Kč, když výše nesplacené jistiny tak činí 21 346,69 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 15 832,24 Kč (úrok, poplatek za administrativní činnost a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 135 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 21 346,69 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 851,89 Kč představuje úrok ve výši 29 % z částky 21 346,69 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.
3. Z listin y označené jako smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) žalovanému dne datum částku ve výši 22 000 Kč, kterou se, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 19 017 Kč (celkem 41 017 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 661 Kč. Celková částka ve výši 41 017 Kč je tvořena jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. První splátka je splatná ke konci splátkového období, když první splátkové období začíná uzavřením smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně. Ze smluvních podmínek, které tvoří součást smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv a povinností mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.
4. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že listin listina byla žalovaným podepsána dne datum. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich má bydlet v podnájmu, má jednu vyživovanou osobu, podniká jako klempíř. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka ve výši částka, jako průměrné výdaje byla zapsána částka částka, jako důvod zápůjčky bylo uvedeno neočekávané výdaje. V části žádosti nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze kolonka faktury, daňové přiznání, výpis z účtu.
5. Z tabulky umoření plyne, že žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací lístek).
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum (podací lístek).
9. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky.
10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne datum listin u označenou jako smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 661 Kč. Částka ve výši 41 017 Kč je tvořena jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaný před podáním žaloby uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zjišťoval od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, které následně zanesl do zákaznické karty. Od žalovaného si navíc k ověření příjmů vyžádal daňové přiznání, faktury, výpis z účtu.
11. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že běžné měsíční příjmy žalovaného dosahovaly částky částka a výdaje částky částka, tedy že disponibilní prostředky žalovaného činí částka měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně sice do zákaznické karty zaškrtl, že si od žalovaného vyžádal daňové přiznání, faktury a výpis z účtu, avšak tyto listin y soudu žalobkyně nepředložila. Vzhledem k tomu, že příjem žalovaného měl několika násobně převyšovat příjem průměrný a žalovanému tak mělo měsíčně zůstávat zhruba částka, jeví se jako vysoce nepravděpodobné, že by žalovaný za této situace nebyl schopen uhradit neočekávané výdaje v částce částka, proto se soud nespokojit pouze s tím, že ověření výše příjmů a výdajů žalovaného bylo doloženo pouze listino u, ve které je prohlášeno, že k ověření došlo. Nelze vyloučit, že při vyplnění zákaznické karty došlo k písařské chybě při vyplnění výše příjmu např. o jeden řád. Soud nevylučuje, že žalovaný skutečně měl příjmy a výdaje v uváděné výši, avšak s ohledem na shora uvedené soud trval na doložení dalších důkazů prokazujících úvěruschopnost žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
12. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
13. Podle ustanovení § 2390, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)
21. Jak bylo uvedeno shora, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného s odbornou péčí, proto vycházel ze závěru, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit zápůjčku. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit zápůjčku s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet zápůjčku nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím zápůjčky.
22. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku, a proto je smlouva o zápůjčce číslo uzavřená dle § 2390 občanského zákoníku neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku ).
23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (15 832,24 Kč) ani na úhradu úroků (úroku ve výši 29 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 3 851,89 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytnuta částka ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 1 400 Kč, k úhradě tak zbývá 20 600 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne datum, které se do jeho dispozice dostalo dne datum (odesláno dne datum a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne datum, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do datum. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od datum se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 20 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 600 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
25. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu souhrnného poplatku a úroků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 16 578,93 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 135 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 851,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 746,69 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
26. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný, který by měl právo na (poměrnou) náhradu nákladů. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné náklady řízení nepřiznal (výrok III.).
27. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.