Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 77/2020-90

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 220 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 190 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 7 030 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 190 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 7 030 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou dne 17. 12. 2018 Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku požadovala žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil 14 220 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 1. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně. Vymáhaná částka 14 220 Kč představuje součet nároků vzniklých na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 19. 12. 2015, podle které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jež jí žalovaný řádně a včas nevrátil ve lhůtě splatnosti, to je 30. 9. 2018, a nezaplatil sjednaný úrok a administrativní poplatek.

2. Věc byla postoupena Okresnímu soudu v Karviné jako soudu místně příslušnému na základě pravomocného usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 1. 2020, č. j. -55.

3. V průběhu řízení žalobkyně upřesnila žalobní tvrzení a zároveň omezila svůj žalobní požadavek, tj. vzala žalobu zpět co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 220 Kč za dobu od 1. 10. 2018 do zaplacení. V souladu s ustanovením věty první (dále jen „ “) bylo řízení o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 220 Kč za dobu od 1. 10. 2018 do zaplacení zastaveno, a to usnesením ze dne 24. 8. 2020, č. j. -64, které nabylo právní moci 30. 9. 2020, ve spojení s usnesením ze dne 6. 4. 2021, č. j. -83, které nabylo právní moci 11. 5. 2021. Předmětem sporu zůstal nárok na zaplacení částky 14 220 Kč, což je součet dlužné jistiny ve výši 8 349,96 Kč, úroku ve výši 1 992,01 Kč a administrativního poplatku ve výši 3 878,03 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.

5. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 25. 6. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně, kteří, ač řádně a včas předvolání, se k soudu bez omluvy nedostavili a o odročení jednání nepožádali. Soud tak v daném případě postupoval podle

6. Soud, vycházeje z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů, jež byly přiloženy k žalobě, zjistil tyto rozhodné skutečnosti.

7. Dne 19. 12. 2015 byla mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena písemná smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky (příloha č. 1 Smlouvy o úvěru). Touto Smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (úvěr) a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit celkové náklady spojené s poskytnutím úvěru ve výši 7 030 Kč, které představují odměnu úvěrující za úvěr a zahrnují veškeré náklady spojené s poskytnutím úvěru. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 390 dnů od poskytnutí úvěru, činila 17 030 Kč a byla splatná v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 310 Kč, a to v hotovosti k rukám osoby zmocněné k přebírání jednotlivých splátek úvěrující. (Zjištěno ze skenu smlouvy o úvěru číslo rok číslo ze dne 19. 12. 2015 včetně smluvních podmínek – přílohy č. 1 Smlouvy o úvěru.)

8. Žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru a na základě žádosti žalovaného ze dne 19. 12. 2015 o čerpání úvěru vyplatila žalovanému dne 19. 12. 2015 finanční hotovost ve výši 10 000 Kč a žalovaný peníze přijal. (Zjištěno ze skenu žádosti žalovaného o čerpání úvěru ze dne 19. 12. 2015 a výdajového dokladu ze dne 19. 12. 2015)

9. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce (advokáta JUDr. jméno příjmení) zaslala žalovanému dne 21. 2. 2018 výzvu k neprodlené úhradě dlužné částky ve výši 14 220 Kč ze Smlouvy o úvěru, tj. předžalobní upomínku ze dne 21. 2. 2018 (Zjištěno z kopie výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne 21. 2. 2018 včetně potvrzení o podání ze dne 21. 2. 2018)

10. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný uhradil na základě Smlouvy o úvěru pouze částku 2 810 Kč, přičemž z tohoto plnění bylo 1 650,04 Kč započítáno na úhradu jistiny úvěru a zbytek ve výši 1 159,96 Kč na úhradu úroku a administrativního poplatku, jež byly zahrnuty v jednotlivých měsíčních splátkách.

11. Žalobkyně dále tvrdila, že v souladu s obecně závaznými předpisy pro poskytování spotřebitelských úvěrů se snažila ověřit platební možnosti žalovaného, a to tak, že jí žalovaný doložil svůj pravidelný příjem, zároveň ověřila, že na jeho majetek není vedena exekuce.

12. Soud po zhodnocení těchto skutečností má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2015 Smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 19. 12. 2015 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit odměnu za úvěr ve výši 7 030 Kč, tj. zaplatit žalobkyni celkem 17 030 Kč, a to pravidelnými 13 měsíčními splátkami ve výši 1 310 Kč, dosud však uhradil jen 2 810 Kč. K úhradě vymáhaných pohledávek ve výši 8 349,96 Kč (jistina úvěru) a ve výši 3 878,03 Kč (administrativní poplatek) s úrokem z úvěru ve výši 1 992,01 Kč byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 21. 2. 2018 v souladu s 

13. Při právním posouzení věci vyšel soud z toho, že Smlouvu o úvěru lze hodnotit jako smlouvou o úvěru ve smyslu a násl. , , jenž nabyl účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Smlouva o úvěru je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni 19. 12. 2015, který platil do 30. 11. 2016 (dále jen„ “). Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru č. Podle nového zákona o spotřebitelském úvěru platí, že není-li dále stanoveno jinak řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. Protože Smlouvu o úvěru uzavřeli žalobkyně a žalovaný před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru, řídí se práva a povinnosti z ní vyplývající výhradně a v otázkách, které tento zákon neupravuje, ustanoveními (o. z.).

14. Podle věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Z ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2020 Sb. pak vyplývá, že není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

16. Následkem porušení povinnosti vyplývající z je absolutní neplatnost takové smlouvy ve smyslu o. z., v němž je stanoveno, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Absolutní neplatnost nastává přímo ze zákona a znamená neplatnost právního jednání od samého počátku; na právní jednání se tedy hledí jakoby nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila soudu žádné relevantní důkazy prokazující, že před uzavřením Smlouvy o úvěru posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, a svou neúčastí na jednání zabránila soudu, aby jí v tomto směru poskytl poučeni ve smyslu , nutno dovodit, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění zákonné povinnosti podle Soud proto dovodil, že Smlouva o úvěru je absolutně neplatná, přičemž následkem této neplatnosti je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ustanovení o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž tu byl platný závazek, kdy podle ustanovení o. z. platí, že ten, kdo získal majetkový prospěch plněním z neplatné smlouvy, je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat ochuzenému.

18. Bylo-li v řízení prokázáno, že žalovaný získal od žalobkyně na základě absolutně neplané Smlouvy o úvěru peněžní částku 10 000 Kč a dosud jí vydal pouze 2 810 Kč, pak má povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 7 190 Kč. Soud proto rozsudečným výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 190 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s  , část věty před středníkem, , a rozsudečným výrokem II. žalobu ve zbylém rozsahu, tj. ohledně částky 7 030 Kč, jako nedůvodnou zamítl.

19. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení reflektuje výsledek sporu a je v souladu s ustanovením , neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je v zásadě stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Okresního soudu v Karviné (písemně). O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).