Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 263/2021-38

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 1. 2018 do 6. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 893,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 1. 2018 do 6. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 2. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 893,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v nedatovaném dokumentu nazvaném„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako„ zapůjčitel“ a žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, telefonním číslem a emailovou adresou, jako„ klient“. Uvedený dokument obsahuje závazek zapůjčitele poskytnout klientovi zápůjčku ve výši 5 000 Kč a závazek klienta splatit tuto zápůjčku do 30 dnů. Tento dokument nebyl žalovanou podepsán. Předmětnou smlouvu měla žalovaná uzavřít poté, co při podání žádosti o úvěr navštívila internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde si zvolila požadovanou částku úvěru a dobu splatnosti, poté byla povinna vyplnit své osobní údaje a seznámit se s veškerou dokumentací a jednotlivě ji odsouhlasit; po odeslání žádosti stisknutím tlačítka„ požádat“ měl žalované přijít SMS kód, který zadala na internetových stránkách, a poté opět stiskla tlačítko„ požádat“, čímž došlo k odeslání žádosti a žalovaná tím vyjádřila souhlas s uzavřením smlouvy ve vzorové podobě včetně obchodních podmínek a dalších dokumentů. Dne datum byla na účet žalované č. bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka 5 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Téhož dne vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve lhůtě tří dnů; tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021.

3. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu. Podle tvrzení žalobkyně měla být smlouva uzavřena v písemné formě, přičemž za písemnou formu se podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení o. z. podepsána. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Jelikož uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § a 6 , je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň platí, že podpis jednající osoby (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena elektronicky na internetových stránkách právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž žalovaná uvedený dokument nijak nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména ze zaslání platby na účet žalované), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala s žalovanou, avšak nelze z toho dovodit, na jakém znění smlouvy se smluvní strany dohodly. Žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dopět k závěru, že znění smlouvy v okamžiku jejího odsouhlasení žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila její právní předchůdkyně, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy ve smyslu ustanovení o. z. Zadání identifikačních údajů v uživatelském účtu či zaslání SMS přitom nijak neprokazuje, že smlouvu uzavřela skutečně žalovaná a že žalovaná tím potvrdila svou vůli uzavřít smlouvu ve znění, jež žalobkyně předložila soudu. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se podle ustanovení a o. z. nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu.

4. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť obdržela plnění bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je podle ustanovení věty první o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou k zaplacení, podanou k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021 s lhůtou splatnosti do tří dnů. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve následující den a lhůta k plnění jí tak uplynula dne 6. 2. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 5 000 Kč až od 7. 2. 2021 do zaplacení a za předchozí období, tj. od 21. 1. 2018 do 6. 2. 2021, nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítl, stejně jako část úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z přisouzené částky, neboť v této části žalobkyní požadovaný úrok z prodlení převyšuje zákonnou sazbu dle Podle ustanovení , , (dále jen „ “) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu neshledal důvod.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 6 666,22 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 5 359,38 Kč, tj. z 80 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 1 306,84 Kč, tj. z 20 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 60 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, náklady zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle ustanovení , , bodu 1. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) v celkové výši 600 Kč a náhrady hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 300 Kč podle a. t., a náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů podle , 3 a ve výši 189 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 1 489 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 60 %, tj. částka 893,40 Kč. Podle ustanovení soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení , neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.