Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 53/2021-32
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 598 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 548 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 548 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 1 548 Kč dlužné za období od 20. 3. 2020 do 20. 6. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy číslo nezaplatil poplatek za odeslání upomínky ve výši 50 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků žalobkyně.
Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 4. 12. 2007 v rámci pojistné smlouvy č. 213179341 dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování pojištění majetku a odpovědnosti občanů, tj. rodinného domu na adrese adresa žalovaného. Žalovaný měl platit na pojistném 1 500 Kč ročně, s účinností od 20. 12. 2013 pak měl platit na pojistném 1 548 Kč čtvrtletně. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 20. 3. 2020 do 20. 6. 2020, za něž činí dluh na pojistném 1 548 Kč Sazebník poplatků žalobkyně, který nebyl žalovaným, na rozdíl od listin y, na níž se nachází pojistná smlouva, jež na sazebník poplatků neodkazuje, podepsán, stanovuje výši poplatku za upomínku o zaplacení pojistného v částce 50 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. , o pojistné smlouvě, ve znění do 31. 12. 2013. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 51a a násl. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné. Žalovaný se ocitl v prodlení, žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného, dle § 517 odst. 2 obč. zák. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 548 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.
Poplatek za odeslání upomínky ve výši 50 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 544 a násl. obč. zák.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019 ). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11 ), nesplňuje požadavek dobré víry dle § 56 odst. 1 obč. zák. a je podle § 56 odst. 3 písm. g) obč. zák. nepřípustné. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 97 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, jež odpovídá 94 % jí vzniklých nákladů řízení (1 489 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 598 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby včetně jejího doplnění ze dne 2. 8. 2021) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.