Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 414/2021-18
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 22. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 036 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 22. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 036 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 590 Kč s tím, že se žalovaná na lince číslo dne 19. 2. 2019, lince číslo dne 21. 2. 2019, lince číslo dne 23. 2. 2019, lince číslo dne 1. 3. 2019 v 8,23 hodin a lince číslo dne 1. 3. 2019 v 9,37 hodin, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za výše uvedenou přepravu v násobku úměrnému počtu jízd, žalovaná ovšem nárokovanou částku nezaplatila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za výše uvedenou přepravu v násobku úměrnému počtu jízd, tj. 7 590 Kč, nezaplatila.
Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně:
Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava.
Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do její splatnosti, jak byla uvedena v žalobě, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené příslušným podzákonným předpisem.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to paušální náhrady po 100 Kč, tj. celkem 200 Kč Náklady žalobkyně dále tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 600 Kč.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.