Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 167/2021-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 9 900 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 372,85 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 669 Kč, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 8 821,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 821,92 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 221,92 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 9 900 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 372,85 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 669 Kč, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 8 821,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 821,92 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 221,92 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1201101001 uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne 22. 12. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO, když na dluh uhradil toliko 10 400 Kč.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Soud nařídil jednání na den 11. 10. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti a současně požádala o odročení pro případ, že soud shledá, že žalobkyní tvrzené a dokládané skutečnosti nejsou dostatečné pro plné vyhovění žalobě. Soud neshledal žádost o odročení důvodnou. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu , (dále též „ “). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle , v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. právnická osoba, a žalovaný se dne 20. 12. 2017 dohodli, že tato společnost zapůjčí žalovanému částku 12 000 Kč a zřídí mu doplňkové životní pojištění název anonymizováno, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 9 600 Kč a poplatek za pojištění ve výši 300 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 60 týdenních splátkách, sjednali si úrok ve výši 19,52 % ročně; žalovaný převzal téhož dne částku 12 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1201101001). Téhož dne žalovaný poskytl v žádosti o zápůjčku společnosti právnická osoba, údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí od září 2017 v nájmu, má vyživovací povinnost k dvěma dětem, je osobou samostatně výdělečně činnou (přípravné a dokončovací stavební práce); dále uvedl, že má pravidelné měsíční příjmy z podnikání ve výši 20 680 Kč, a jeho běžné měsíční výdaje v souhrnné částce 12 000 Kč tvoří: nájemné – 5 000 Kč a osobní výdaje – 7 000 Kč; údaje nebyly soudu doloženy žádnými listinami; dokument byl podepsán žalovaným i zástupcem původní věřitelky; dle dokumentu podepsaného žalovaným i zástupcem původní věřitelky byly údaje k žádosti doloženy nájemním smlouvou, SIPO, výpisem ze živnostenského rejstříku, fakturou (zjištěno z karty zákazníka z 20. 12. 2017). Dne 29. 11. 2019 se společnost právnická osoba, a žalobkyně dohodly, že výše specifikované pohledávky za žalovaným se postupují na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 vč. strany 369 přílohy). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno psaním ze dne 29. 11. 2019, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě částky 13 000 Kč do 10 dnů od jeho doručení, a které bylo za účelem doručení žalovanému podáno na poště dne 13. 12. 2019 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019 a z podacího lístku č. RR2578713156F).

5. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soudu je nicméně z úřední činnosti známo, že žalovaný vystupuje jako povinný v celé řadě exekučních řízení. Jelikož žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že před poskytnutím zápůjčky bylo nahlédnutím do poskytovatelce zápůjček přístupných databází ověřeno, zda nemá žalovaný dluhy, které jsou exekučně vymáhány, vyžádal si soud výpis z rejstříku zahájených exekucí pro žalovaného, z něhož seznal, že v době poskytnutí zápůjčky figuroval žalovaný jako povinný ve čtyřech exekucích. Tyto informace byly poskytovatelce zápůjčky snadno dostupné nahlédnutím do centrální evidence exekucí, avšak z žaloby neplyne, že k tomu bylo před poskytnutím zápůjčky přistoupeno. K tomu měla původní věřitelka přistoupit i s ohledem na skutečnost, že z faktury rozhodně nelze dovozovat průměrnou výši příjmů z živnostenského podnikání, a není tedy zřejmé, jak byla výše příjmů žalovaného doložena. Jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena k povinnosti dotvrdit a doložit, jak s odbornou péčí přistupovala k prověřování a posuzování úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku.

6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky dne 20. 12. 2017, přičemž žalovaný uvedl své příjmy a výdaje, avšak nedoložil je. právnická osoba, nevyžadovala doložení tvrzených výší příjmů a výdajů a neprověřovala, zda není žalovaný v exekuci. právnická osoba, poskytla žalovanému dne 20. 12. 2017 zápůjčku v částce 12 000 Kč, na niž žalovaný uhradil 10 400 Kč. Dne 29. 1. 2019 se společnost právnická osoba dohodla s žalobkyní na tom, že se předmětná pohledávka za žalovaným převádí na žalobkyni. Téhož dne společnost právnická osoba, sepsala výzvu k zaplacení dluhů ze smlouvy o zápůjčce a dne 13. 12. 2019 ji podala na poště k doručení žalovanému.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejich předmětem byla zápůjčka peněz, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ je poskytovatel úvěru před zavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle první věty odst. 2 citovaného paragrafu ZSÚ poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatel úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatnost smlouvy. Toto ustanovení vychází z čl. 8 a čl. 23 harmonizované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie vydaného dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, pak zmíněná harmonizovaná ustanovení směrnice brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne.

11. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem poskytované sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.

12. V posuzované věci společnost právnická osoba, coby poskytovatelka úvěru svou předsmluvní povinnost posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle provedených důkazů nesplnila. Poskytovatelka úvěru se s odbornou péčí nezabývala tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného. Poskytovatelce úvěru rovněž objektivně nic nebránilo v ověření, zda žalovaný řádně plní své závazky, např. nahlédnutím do centrální evidence exekucí či podobné databáze. Soud proto konstatoval, že ochrana spotřebitele ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ nebyla žalovanému před uzavřením smlouvy poskytnuta, poskytovatelka úvěru postupovala v rozporu se zákonem, její jednání vedlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, a uzavřená smlouva o zápůjčce je proto podle § 588 o. z. absolutně neplatná.

13. Žalobkyně, na niž byly pohledávka za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z., má za žalovaným pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalovanému dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce 12 000 Kč a zřídila za poplatek 300 Kč žalovanému životní pojištění název anonymizováno. Z této částky bylo dle tvrzení žalobkyně žalovaným vráceno 10 400 Kč. Žalovaný, jež se o tuto částku obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinen vydat dosud nevrácený rozdíl (1 600 Kč) žalobkyni.

15. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle předložených důkazů byl žalovaný k vrácení dlužné částky vyzván psaním ze dne 29. 11. 2019, který žalobkyně odeslala žalovanému dne 13. 12. 2019. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne 18. 12. 2019. Původní věřitelka vyzvala žalovaného ke splnění do desátého dne od doručení výzvy, kterým je tedy den 30. 12. 2019. Od 31. 12. 2019 je žalovaný ve smyslu o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč a žalobkyně má proto podle o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výší, jež plyne z vládního V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.

16. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení poplatků a smluvního úroku ani poplatku za pojištění, jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k těmto ujednáním nepřihlíží. Soud proto žalobu v této části zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího vedle smluvního úroku z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z částky, již žalovaný žalobkyni nedluží.

17. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla v převážné části neúspěšná. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání v listinné podobě je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.