Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 54/2021-217
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou uzavřela s žalovaným dne datum. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému v jeho prospěch částku částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit v 72 splátkách po částka s tím, že sjednaná úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN 38,71 % a celková splatná částka měla činit částka (z toho částka jistina a částka sjednané úroky). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne datum. Protože žalovaný tuto splátku neuhradil ani na základě upomínek, sesplatnila žalobkyně celý úvěr dopisem ze dne datum a celý nárok vyčíslila na částka. Žalobkyně též uvedla, že žalovaný do dne sesplatnění uhradil 6 splátek v celkové výši částka Vedle dlužné jistiny, kterou měla žalobkyně za uhrazenou pouze co do částky částka, žalobkyně požadovala po žalovaném úroky, smluvní pokuty, náklady za upomínky či neuhrazenou cenu za tzv. inkasní a doplňkové služby.
2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že veškeré nárokované položky považuje za odůvodněné a jejich výši za přiměřenou. Smlouva podle ní byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za užití tzv. verifikační platby, dle které žalobkyně jednoznačně určila totožnost jednající osoby. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně vyžádala od žalovaného kopii jeho občanského průkazu, doklad o příjmech, výpis z bankovního účtu a vycházela také z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů. Neměla přitom žádné pochybnosti o tom, že žalovaný měl měsíční příjem částka. Žalobkyně dodala, že z jistiny částka byla částka ve výši částka vyplacena přímo žalobkyni coby věřitelce žalovaného za účelem úhrady předchozího závazku, částka ve výši částka byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši částka byla započtena na náklady poskytovatele úvěru (tj. žalobkyně).
3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na výzvu soudu nereagoval a k jednání se nedostavil.
4. Soud při jednání provedl dokazování a z níže uvedených listin učinil tato skutková zjištění:¨
Z článku nazvaného„ Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček: rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek“ z roku 2017 vyplynulo, že v žebříčku odpovědného úvěrování bylo umístění žalobkyně průměrné a stejně tak i v žebříčcích nákladů při prodlení a ceny úvěru. V rámci žebříčku s rozsahem smluvní dokumentace se žalobkyně umístila mezi společnostmi s méně obsáhlou smluvní dokumentací.
Z„ auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ číslo“ ze dne datum, jejíž vypracování zadala žalobkyně příjmení aplikovaného práva z. s., soud zjistil, že dle zpracovatele této zprávy žalobkyně splňuje požadavek písemné formy úvěrové smlouvy, když dle zpracovatele není nezbytné, aby byly úvěrové smlouvy podepisovány zaručeným elektronickým podpisem.
Z„ auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ číslo“ ze dne datum, jejíž vypracování zadala žalobkyně příjmení aplikovaného práva z. s., soud zjistil, že dle zpracovatele této zprávy žalobkyní nabízená doplňková služba PODPORA nenaplňuje náležitosti pojistné smlouvy a tato služba se svou povahou váže ke smlouvě hlavní, jíž je úvěrová smlouva.
Z listin y nazvané jako„ Příloha A – Metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta“ vyplynulo, že sama žalobkyně dle svého prohlášení přistupuje k posuzování úvěruschopnosti svých zákazníků zodpovědně a vlastní též několik certifikátů a licenci ČNB. Podle svých interních pravidel pak žalobkyně požaduje od zákazníků občanský průkaz, výpis z účtu, doklad o příjmech a navíc pořizuje výpisy z veřejných databází či provádí telefonické ověření žadatelů u jejich zaměstnavatelů. Ze související přílohy nazvané jako„ Licence ČNB“ pak soud zjistil, že žalobkyně byla v květnu 2018 zařazena mezi nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru a dle souvisejících certifikátů (č. TCB číslo, TCB číslo a TCB číslo) byla ohodnocena jako spolehlivý poskytovatel spotřebitelských úvěrů.
Z odpovědi ČNB ze dne datum vyplynulo, že dle názoru tohoto orgánu zákon o spotřebitelském úvěru nestanoví, jaké konkrétní informace a doklady mají být považovány za nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené, pročež rozsah požadovaných údajů a jejich formu určuje poskytovatel spotřebitelského úvěru dle svého kvalifikovaného uvážení. Je přitom třeba brát ohled na životní náklady spotřebitele, avšak není nutné, aby poskytovatel úvěru vždy rozčleňoval konkrétní náklady do jednotlivých skupin, jakými jsou doprava, výdaje na zdravotní pomůcky, léky aj. Závěrem ČNB vyjádřila názor, že v případech, kdy spotřebitele uvede, že žádné výdaje nemá, není možné bez dalšího vyjít z částky životního či existenčního minima.
Z kopie číslo obč. průkazu soud zjistil, že tento patřil žalovanému, narozenému datum.
Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně jeho prostřednictvím potvrdila žalovanému, že částku ve výši částka vyplatila ve svůj prospěch (coby věřitelky žalovaného) za účelem splacení předchozího závazku žalovaného, částku ve výši částka vyplatí žalovanému na jeho účet a částku ve výši částka započte na náklady poskytovatele.
Z dílčích výpisů z účtu ze dne datum vyplynulo, že částka částka byla převedena na účet žalobkyně a částka ve výši částka byla převedena na účet č. bankovní účet s poznámkou„ celé jméno žalovaného doplatek úvěru“.
Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že tento byl veden na jméno žalovaného a že jeho počáteční zůstatek v předmětném období byl částka, zatímco konečný zůstatek činil částka. Z téhož výpisu vyplynulo, že žalovaný provedl v daném období několik plateb ve prospěch svých věřitelů, konkrétně platbu ve výši částka na ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba, ve výši částka ve prospěch právnická osoba a ve výši částka ve prospěch právnická osoba
Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne datum ohledně právnická osoba vyplynulo, že tato společnost k uvedenému dni existovala a nebyla v likvidaci.
Z výplatní pásky za období březen 2018 soud zjistil, že žalovaný měl v tomto měsíci čistou mzdu od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka a na účet mu bylo vyplaceno částka.
Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že tento byl odeslán zaměstnancem žalobkyně na e-mailovou adresu email a obsahoval návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Výše úvěru dle tohoto návrhu měla činit částka, na účet žalovaného mělo být vyplaceno částka, úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN 38,71 %, doba splatnosti měla být 72 měsíců, celková splátka činila částka (z toho na jistinu a úrok částka), celková splatná částka řádného splácení měla činit částka. V samotné smlouvě pak bylo uvedeno, že na straně spotřebitele vystupuje žalovaný, jehož e-mailová adresa byla email. Z jistiny ve výši částka mělo být částka poskytnuto ve prospěch účtu žalobkyně, částka na účet žalovaného a částka mělo být započteno na náklady poskytovatele. Společně s úvěrem byly sjednány doplňkové služby, a to doplňková služba PODPORA zahrnující mlžnost odkladu tří splátek úvěru ročně a možnost přerušení splátek. Zároveň účastníci sjednali smlouvu o inkasní službě coby doplňkovou službu k úvěrové smlouvě. Podle této smlouvy měl žalovaný uhradit částku částka ve splátkách po částka měsíčně (hrazených společně se splátkami úvěru). Sjednaná cena za inkasní službu v sobě zahrnovala cenu za jednorázové náklady žalobkyně na zřízení inkasní služby, náklady žalobkyně na zajištění inkasování plateb od žalovaného a bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Součástí smlouvy byl též dotazník k posouzení bonity žalovaného, podle něhož byl žalovaný zaměstnancem společnosti právnická osoba, jeho příjem činil částka, náklady částka a splátka spotřebitelského úvěru částka. Celkové měsíční závazky žalovaného tedy dosahovaly výše částka a výše měsíčního zůstatku (příjmy mínus výdaje) činila částka.
Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že zaměstnanec žalobkyně jméno příjmení byl zmocněn k uzavírání úvěrových smluv za žalobkyni.
Z dílčího výpisu z účtu ze dne datum vyplynulo, že žalovaný ze svého bankovního účtu č. bankovní účet odeslal platbu ve výši částka.
Ze svolení k inkasu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný povolil měsíční inkaso ze svého účtu č. bankovní účet.
Z podacího archu o poště odeslané žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně zaslala zásilku žalovanému, a to blíže nezjištěného dne (pro nečitelnost podacího archu).
Z upomínek ze dne datum a datum vyplynulo, že žalobkyně žalovanému sdělila, že je v prodlení s úhradou splátek úvěru.
Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že doplatil úvěr dle smlouvy o úvěru č. částka a že z této smlouvy neměl vůči žalobkyni žádný dluh.
Z podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně tohoto dne odeslala žalovanému zásilku.
Z dopisu o zesplatnění úvěru ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně žalovanému sdělila, že přistoupila k sesplatnění úvěru dle úvěrové smlouvy číslo s tím, že za žalovaným evidovala dlužnou částku částka a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 14 dnů od data vystavení tohoto dopisu. Dle souvisejícího podacího archu žalobkyně tento dopis odeslala žalovanému dne datum.
Ze seznamu ČNB vyplynulo, že žalobkyně byla ke dni datum nebankovním poskytovatele spotřebitelského úvěru.
Z výsledků lustrace žalovaného ve veřejných registrech z května 2018 vyplynulo, že žalovaný neměl neplatný doklad a nebyl veden jako dlužník v těchto registrech.
Z potvrzení ČSOB ze dne datum se pak podává, že bankovní účet č. bankovní účet je bankovním účtem žalovaného od roku 2010.
5. Soud naproti tomu zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování listinami vztahujícími se k úvěrové smlouvě číslo (s výjimkou potvrzení o úhradě dluhu dle této smlouvy), neboť tyto listin y se nedotýkaly úvěrové smlouvy řešené v této věci, a tedy byly nadbytečné a irelevantní pro toto soudní řízení. Soud také zamítl důkazní návrh znaleckým posudkem číslo 2018 pro nadbytečnost, jelikož tento posudek se týkal jednak otázek, které byly ve vztahu k tomuto řízení nadbytečné (s ohledem na níže uvedený právní názor soudu) a jednak otázek, jejichž posouzení náleží soudu (řádnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně).
6. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši částka. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně zjišťovala příjmy žalovaného, vyžádala si od něj také výpis z jeho bankovního účtu za období měsíce března 2019 a provedla jeho lustraci ve veřejných seznamech či registrech.
7. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2018) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši částka, kterou zaslala na jeho bankovní účet. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala. Byť tato smlouva nebyla vlastnoručně podepsána žalovaným ani nebyla opatřena elektronickým podpisem žalovaného o váze vlastnoručního podpisu, soud naznal, že žalovaný tuto smlouvu s žalobkyní uzavřel, neboť to vyplynulo z ostatních provedených důkazů (e-mailové komunikace, výpisů z účtu žalovaného, kopie občanského průkazu, či z osobních údajů o žalovaném). Soud proto neměl pochyby o tom, že žalobkyně jednala právě s žalovaným.
15. Podle zjištěného skutkového stavu věci však žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně se zejména v otázce výdajů spoléhala pouze na informace sdělené žalovaným, které fakticky nikterak neověřovala. Žalobkyně si sice vyžádala od žalovaného výpis z jeho bankovního účtu, avšak nijak již nezohlednila, že výše splátek žalovaného ve prospěch jeho věřitelů činila podstatně více než žalovaným tvrzených částka, a to konkrétně v měsíci březnu 2019 přinejmenším částka (viz součet odchozích plateb ve prospěch společností poskytujících úvěry či půjčky), což bylo více, než kolik činil příjem žalovaného za daný měsíc. Spoléhala-li se žalobkyně za této situace pouze na údaje tvrzené žalovaným, ačkoliv tyto odporovaly jím předloženým podkladům, pak nelze její počínání hodnotit jako řádné posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně měla vyžadovat od žalovaného alespoň výpisy z účtů za období dalších měsíců předcházejících sjednání úvěru a měla po žalovaném žádat vysvětlení tak, aby mohla považovat za osvědčené, že příjmy žalovaného dostatečně převyšovaly jeho výdaje. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021 -129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020 , a mnohé další).
16. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částka (§ 2991 o. z.), tj. částka, která skutečně byla na jeho účet na základě absolutně neplatné smlouvy poskytnuta. Dle nezpochybněného tvrzení žalobkyně žalovaný z této částky dosud uhradil pouze částka. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne. Vzhledem k tomu, že lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena jako čtrnáctidenní od vystavení výzvy, nastala splatnost dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to v zákonné výši 9,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. Ve zbývající části pak soud ve II. výroku žalobu zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Plný úspěch v této věci bylo třeba připsat žalovanému, jemu však žádné náklady řízení nevznikly a ani je nepožadoval. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.