Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 249/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 945 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 255 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 7 690 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 910,23 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 990,14 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 2 745 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 255 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 7 690 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 910,23 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 990,14 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 2 745 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 14 945 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 910,23 Kč, smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 990,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše z titulu Smlouvy o anonymizováno číslo uzavřené dne 12. 5. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ anonymizováno coby poskytovatelka spotřebitelských anonymizováno uzavřela s žalovaným dne 12. 5. 2016 Smlouvu o anonymizováno číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 7 400 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu anonymizováno pojištění anonymizována dvě slova, za něž se zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 690 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to nejpozději do 22. 6. 2017 (smlouvou o anonymizováno ze dne 12. 5. 2016 číslo).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že bydlí ve vlastním bytě s bratrem, stará se v domácnosti o dítě (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně), čistý příjem 15 100 Kč měsíčně (včetně podpory na dítě), celkové výdaje 12 000 Kč měsíčně (z toho nájem/inkaso 4 000 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč), jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouva, SIPO, výměr podpory/důchodu (kartou zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr).
3/ Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 2 745 Kč anonymizováno dne 6. 12. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným žalovanému na adresu ve smlouvě dne 7. 1. 2020 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 7. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).
4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 3. 9. 2020 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 4. 9. 2020).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z.
a § 1 zákona o anonymizována dvě slova, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu anonymizováno pojištění anonymizována dvě slova, za něž se zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 690 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o anonymizována dvě slova. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Dle soudu anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 9 zákona. Byť lze mít jisté pochybnosti o skutečnostech uvedených v anonymizováno zákazníka (především co se týče údajů o bydlení žalovaného, který na jednu stranu uvedl, že je vlastníkem příslušné nemovitosti, na druhou stranu však žalobkyně tyto údaje měla ověřit prostřednictvím nájemní smlouvy), žalobkyně prokázala alespoň rámcové posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného. K tomuto závěru soud dospěl zejména s přihlédnutím k výši úvěru, neboť částku 10 000 Kč nelze z obecného hlediska považovat za příliš vysokou.
18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.
19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 75,72 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197,06 % (včetně poplatku za hotovostní inkaso splátek, bez pojištění anonymizována dvě slova). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2016 11,27 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána více než 17násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li poplatek za hotovostní inkaso pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 7 či 17násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). Tím spíše za situace, kdy FCI klamala spotřebitele ohledně skutečné výše RPSN.
20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za administrativní činnosti a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť by ujednání je zakotvující bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě. Z úřední činnosti je soudu známo, že anonymizováno do tohoto poplatku zahrnuje poplatek za založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. anonymizováno tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Skutečnost, že si anonymizováno nechává tyto náklady hradit samostatným poplatkem a nepromítá je do smluvního úroku, jí umožňuje uvádět ve smlouvách poměrně nízkou úrokovou sazbu, a tím budit ve spotřebitelích zdání výhodnosti nabízených úvěrů. Takové ujednání je nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.
21. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše odměny stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 58 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru. V tomto směru nelze přehlédnout, že v čl. 5 smlouvy je uvedeno, že anonymizováno umožní zákazníkovi bezhotovostní režim na základě jeho dobré platební morálky, posuzováno zpětně po dobu alespoň jednoho roku. Žalobkyně netvrdila, že k tomuto posouzení došlo, je tedy nutné vyjít z toho, že pro žalovaného byl hotovostní režim splácení povinný. Poplatek za hotovostní inkaso splátek je tedy součástí RPSN.
22. Na smluvní úrok dále narůstající ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení by žalobkyně neměla nárok ani v případě platnosti celé smlouvy. anonymizováno se totiž v čl. 1 smluvních podmínek zavázala, že v případě, že dojde k prodloužení trvání smlouvy podle čl. 9 (správně 9.7) věty druhé smluvních podmínek pro prodlení žalovaného,„ nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena“. Smluvní úrok tak byl stanoven pevnou částkou 1 400 Kč a v případě prodlení žalovaného dále nenarůstal.
23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy však má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 7 255 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 2 745 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 7. 1. 2020. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalovanému dne 10. 1. 2020, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy - uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 21. 1. 2020. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že nárok na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela žalovanému. Tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.
26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).