Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 371/2021-30
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 60 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 49 816,75 Kč, úroku z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 19,12 % ročně, úroku z částky 11 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 19,23 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do 20. 5. 2021 a z částky 17 044,44 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 24 700 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 49 816,75 Kč, úroku z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 19,12 % ročně, úroku z částky 11 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 19,23 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do 20. 5. 2021 a z částky 17 044,44 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 24 700 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 45 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 022,80 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 150 Kč a s 19,12% úrokem z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a dále zaplacení částky 15 100 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 055,19 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 588,76 Kč a s 19,23% úrokem z částky 11 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 11 744,44 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 8. 11. 2018 uzavřela smlouvu číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 24 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 8 400 Kč. Dne 23. 7. 2018 uzavřela smlouvu číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 12 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 11 900 Kč. Dle žalobkyně byly jistiny úvěrů úročeny úrokem ve výši 19,12 % ročně, resp. 19,23 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok z neuhrazené jistiny na částku ve výši 6 022,80 Kč (smlouva ze dne 8. 11. 2018) a ve výši 3 055,19 Kč (smlouva ze dne 23. 7. 2018), a to za dobu do postoupení, a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 15. 1. 2021 na částku 3 150 Kč, resp. 1 588,76 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 7. 2018 a číslo ze dne 8. 11. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021, výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku ze dne 14. 5. 2021 a karet zákazníka ze dne 23. 7. 2018 a ze dne 8. 11. 2018. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 7. 2018 mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 12 000 Kč, tj. celkem 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná úvěrující společnosti prohlásila, že nemá děti, bydlí jako nájemník, je svobodná, žije s partnerem, má středoškolské vzdělání, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako operátor výroby u anonymizována tři slova s čistou mzdou 12 700 Kč, na bydlení vynakládá 1 000 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a splátky 2 000 Kč měsíčně. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 8. 11. 2018 mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 24 000 Kč, tj. celkem 54 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 800 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná úvěrující společnosti prohlásila, že nemá děti, bydlí jako nájemník, je svobodná, žije s partnerem, má středoškolské vzdělání, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako operátor výroby u anonymizována tři slova s čistou mzdou 15 300 Kč, na bydlení vynakládá 2 000 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a splátky 2 700 Kč měsíčně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovanou ze smluv číslo číslo. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 13. 5. 2021, která byla následující den odeslána jako doporučená zásilka.
5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná doložila úvěrující společnosti své příjmy a pravidelné výdaje, a to v rozsahu svého prohlášení učiněného v kartách zákazníka. Samotné prohlášení úvěrované nelze pokládat za dostatečný podklad pro řádné posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaná na základě neplatných smluv převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč a 15 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částky 8 400 Kč a 11 900 Kč a vzniklo ji tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 24 700 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tyto pohledávky za žalovanou, byť byly označeny jako pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 24 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě platné k prvnímu dni prokazatelného prodlení, avšak až ode dne 21. 5. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 14. 5. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 19. 5. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 21. 5. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 24 700 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.