Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 303/2021-37
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 78 445,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 670 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 670 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
28 775,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 759 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 670 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 670 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 775,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 759 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala
po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní
dne 2. 3. 2020 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součást tvořily obchodní podmínky, které žalovaný dne 2. 3. 2020 akceptoval, a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne 4. 3. 2020 částku ve výši 67 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 102 350Kč a zaplatit administrativní poplatek v částce 30 000 Kč, a to 59 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 323 Kč (resp. poslední splátka 3 293 Kč). První splátka byla splatná dne 14. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že si žalovaný své povinnosti neplnil řádně, zesplatnila žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami neuhrazenou část jistiny zápůjčky k datu 8. 3. 2021. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě jeho dluhu, naposledy prostřednictvím svého zástupce, avšak žalovaný na uvedené výzvy nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Žalobkyně má za to,
že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení dlužné částky ve výši
78 445,84 Kč sestávající z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 51 226 Kč, z nezaplaceného úroku ve výši 11 953 Kč, z dlužných administrativních poplatků ve výši 2 500 Kč, z úroku z prodlení ve výši 1 953,41 Kč, ze smluvních pokut ve výši 10 063,43 Kč a z náhrady nákladů na upomínání a účelně vynaložených nákladů z důvodu prodlení žalovaného ve výši 750 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 66 429 Kč od 8. 6. 2021
do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen„ o. s. ř. “, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 2. 3. 2020 mezi právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa žalobkyně,
dále jen„ jméno příjmení“, a fyzickou osobou pan celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem
i korespondenční adresou adresa žalovaného, dále jen„ Klient“, že podle odst. 1. mimo jiné součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru vydané jméno příjmení, že podle odst. 2 mimo jiné jméno příjmení poskytuje spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky bez účelového vázání na dobu určitou s pevně stanoveným úrokem a administrativním poplatkem, přičemž celková částka spotřebitelského úvěru bude poskytnuta jednorázově jako zápůjčka (jistina) v 67 000 Kč, úrok se sjednává jako pevný, nevázaný na žádný index ani referenční úrokovou sazbu ve výši 45 % ročně, Klient je povinen hradit po dobu 60 měsíců administrativní poplatek ve výši
500 Kč, který je již zahrnut ve sjednané splátce, RPSN činí 72,2 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úrok a administrativní poplatek) činí 132 350 Kč, výše 1. až 59. splátky zápůjčky činí 3 323 Kč a výše poslední 60. splátky zápůjčky činí 3 293 Kč,
že podle odst. 9 Klient a jméno příjmení se dohodli, že v případě, že se Klient ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je jméno příjmení oprávněna účtovat Klientovi smluvní pokutu dle Sazebníku, že podle odst. 10 mimo jiné jednak jméno příjmení je dále oprávněna vyúčtovat Klientovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které jméno příjmení vzniknou v důsledku prodlení Klienta, a které zahrnují zejména náklady na odeslání upomínek, náklady spojené s elektronickou komunikací prostřednictvím zpráv SMS/MMS a emailových zpráv, personální náklady v souvislosti s upomenutím a jednáním s Klientem telefonicky či osobně, hotové výdaje na telefonní komunikaci či případnou osobní komunikaci (včetně nákladů na dopravu), náklady
na posouzení dalšího postupu při vymáhání dlužné částky a obdobné náklady, které jsou opodstatněné, přiměřené a účelně vynaložené vzhledem k okolnostem prodlení Klienta
a jednak výše sjednaných náhrad účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením Klienta je uvedena v sazebníku, že podle odst. 11 mimo jiné v případě, že Klient včas nesplní povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře a/nebo smlouvy,
a to ani v dále uvedené lhůtě 30 dnů, je jméno příjmení oprávněna celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu poskytnutou na základě smlouvy zesplatnit.
4. Ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut právnická osoba anonymizováno soud zjistil, že jednak za každý den, který následuje po dni, kdy se zákazník ocitl v prodlení se splacením splátky nebo její části činí výše smluvní pokuty 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky počítaná až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li Klient v prodlení s více než 1 splátkou, jednak
při nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění za každý den, který následuje po dni, v němž došlo k zesplatnění spotřebitelského úvěru činí výše smluvní pokuty 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky, ohledně níž je Klient v prodlení.
5. Z výpisu účtu právnická osoba s.r.o., vystaveného dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že byla odeslána dne 4. 3. 2020 částka 67 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet.
6. Ze splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že obsahuje přehled výše jednotlivých splátek sestávajících z jistiny, úroku
a administrativního poplatku a rovněž termíny jejich splatnosti, přičemž první splátka ve výši 3 323 Kč byla splatná dne 14. 4. 2020.
7. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo ke dni 7. 6. 2021 soud zjistil,
že žalovaný celkem uhradil 17 330 Kč, a že žalovaný na svůj dluh uhradil naposledy splátku po zesplatnění úvěru dne 17. 3. 2021.
8. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne 21. 1. 2021 adresované žalovanému na korespondenční adresu soud zjistil, že žalovaný byl v jejím obsahu vyzván žalobkyní k úhradě dlužných splátek půjčky v celkové výši 8 469 Kč a současně byl upozorněn na to, že pokud dlužnou částku neuhradí do 7. 3. 2021, zesplatní žalobkyně celou zbývající doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky.
9. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 10. 3. 2021 adresované žalovanému
na korespondenční adresu soud zjistil, že v jejím obsahu bylo žalovanému oznámeno,
že s ohledem na jeho aktuální prodlení s úhradou pohledávek vyplývajících ze smlouvy
o zápůjčce a/nebo obchodních podmínek, na které byl upozorněn prostřednictvím poslední upomínky, prohlašuje jméno příjmení tímto v souladu s ustanovením článku číslo obchodních podmínek, resp. článku 11. smlouvy o zápůjčce, celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou ke dni 8. 3. 2021, a že současně byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 83 434,30 Kč do 1. 4 2021.
10. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 4. 2021 adresované žalovanému na korespondenční adresu soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.
11. Přípisem zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když se nespoléhala pouze na údaje tvrzené žalovaným, ale sama aktivně prověřovala požadavky k doložení těchto tvrzení. Žalobkyně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Příjmy a výdaje žalovaného porovnávala s jeho výplatními páskami a výpisem z účtu. Žalobkyně doložila výpis z interního systému, výpis z účtu, výplatní pásky, občanský průkaz, formulář příjmů a výdajů, standardní informace
o spotřebitelském úvěru (již spisem) a návrh smlouvy (již spisem).
12. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 2. 3. 2020 žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému
jako spotřebiteli peněžní prostředky v částce 67 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 132 350 Kč žalobkyni splatit v 60 měsíčních splátkách. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze částku
17 330 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný souhrnnou částku včas a v plné výši nevrátil, žalobkyně zesplatnila zbývající dluh žalovaného z uvedené smlouvy. Žalobkyně poté žalovaného i prostřednictvím svého zástupce upomínala k úhradě dluhu, žalovaný
však již ničeho nezaplatil.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
14. Soud posuzoval věc podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen„ o. z.“, a v zákoně č. 257/2016 Sb. ,
o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť v daném případě
jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona
a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil
podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním
z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není
za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr
v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
23. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 87 odst. 1 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
24. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy
(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen
z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného)
k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu
bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
25. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou (a to i přes skutečnost, že žalobkyně zčásti zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v seznamech insolvencí a exekucí, výpisy z bankovního účtu a vyplněním dotazníku),
neboť je zjevné, že žalovaný má sice příjem ze zaměstnání, nicméně jsou u něho důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalovaný měl dle výpisu z účtu
za období prosinec 2019 a leden 2020 vyšší výdaje než příjmy a měl konečný zůstatek účtu ve výši – 4 419,47 Kč, resp. - 3 578,04 Kč. příjmení to žalobkyně neměla doložené výdaje žalovaného, aby mohla učinit porovnání příjmů a výdajů v intencích životního a existenčního minima. Poskytovatel úvěru je vždy povinen posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené peněžní prostředky splácet, a to na podkladě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V případě,
že z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, úvěr poskytne, jinak je smlouva neplatná,
a to absolutně.
26. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů.
Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli
do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
27. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem
na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 67 000 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný
se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 49 670 Kč (zapůjčených 67 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 17 330 Kč), také vrátit (výrok I.).
28. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy
o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ,
a to od 8. 6. 2021 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovanému,
který byl ve věci převážně úspěšný, náhrada nákladů nevznikla.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.