Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 269/2021-21

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 17 365,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3 580 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky

7 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 095 Kč, úroku ve výši 480 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 985, 88 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 800 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3 580 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 7 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 095 Kč, úroku ve výši 480 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 985, 88 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 800 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 17 365,88 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru. Při podpisu smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal v rámci 13 měsíčních splátek vrátit vedle jistiny úvěru i související příslušenství ve výši 8 280 Kč představující kapitalizovaný úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy částku 20 280 Kč (po odečtení již uhrazeného jednorázového administrativního poplatku) nejpozději do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze 8 420 Kč odpovídající pěti řádně uhrazeným splátkám. Tato částečná úhrada byla alokována na jistinu úvěru částkou 620 Kč a na sjednané příslušenství částkou 7 800 Kč. Žalovaný se tedy dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou částky 11 860 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně dále uvedla, že část závodu předchůdkyně žalobkyně (a současně i pohledávka za žalovaným) byla převedena na společnost právnická osoba (dále též„ přechodný věřitel“), a následně postoupena na žalobkyni. Postoupena byla pohledávka ve výši 21 743,29 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze části postoupené pohledávky, a sice nesplacené jistiny ve výši 11 380 Kč a jako kapitalizované příslušenství pohledávky požaduje postoupený neuhrazený úrok ve výši 192 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 156 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 132 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje smluvní pokutu v ponížené výši oproti postoupené, a sice ve výši 5 985,88 Kč za období od datum do datum.

2. Žalobkyně dále uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Předchůdkyně žalobkyně následně z předložených dokumentů ověřila pravdivost uvedených údajů. Porovnáním příjmů a výdajů pak dospěla k závěru, že žalovaný je schopen požadovaný úvěr řádně splácet.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle ve spojení s  , (dále jen „ “), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci.

4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo to na základě žádosti žalovaného z téhož dne. Z předložené smlouvy soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuta částka 12 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 25,85% p.a., poplatkem za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč Celkem měl žalovaný uhradit 20 760 Kč, a to včetně poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč splatného při podpisu smlouvy. Žalovaný se celkovou částku (kromě poplatku za uzavření smlouvy) zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných vždy 22. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V čl. V odst. 4 smlouvy pak bylo ujednáno právo předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném v případě prodlení s úhradou splátek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, v němž je rozepsán systém úhrady jistiny úvěru a sjednaných poplatků a úroku v jednotlivých splátkách. Seznámení s předpisem splátek žalovaný stvrdil jeho podpisem. Veškeré smluvené informace byly žalovanému poskytnuty rovněž ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaný podepsal dne datum a tím potvrdil, že se s ním seznámil. Z předloženého oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný svůj závazek neplnil řádně, tzn. že nehradil sjednané splátky řádně. Právě z předžalobní výzvy ve spojení s přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen uhradit celkem 21 743,29 Kč, přičemž tato částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 11 380 Kč, úroku ve výši 192 Kč, poplatku za vyhodnocení (správu) úvěru ve výši 156 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 132 Kč, sankčního poplatku za upomínky ve výši 1 500 Kč, paušálních nákladů ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 883,29 Kč. Z těchto skutečností pak vyplývá, že na položky smlouvy (tj. jistinu a související příslušenství) žalovaný uhradil celkem 8 420 Kč.

5. Soud má současně za prokázané, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovanému úhradu jeho dluhu. Předchůdkyně žalobkyně postoupila část svého závodu včetně pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž svědčí předložený notářský zápis sepsaný JUDr. jméno příjmení, notářkou se sídlem v obec, dne datum pod označením NZ číslo, spisová značka Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi přechodným věřitelem a žalobkyní a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení předmětných pohledávek dále dokládají, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Současně z výpisů z obchodních rejstříků vyplývá, že uvedené subjekty byli či jsou oprávněny poskytovat spotřebitelské úvěry. Po postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn právě dopisem ze dne datum, byl žalovaný několikrát vyzván k úhradě dlužné postoupené částky (oznámením o postoupení pohledávky se lhůtou do 10 dnů od obdržení dopisu, přičemž dopis byl odeslán datum, dále dopisem ze dne datum se lhůtou do datum a předžalobní výzvou se lhůtou do datum, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána dne datum). Žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil.

6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou žalovaným dne datum. Z této žádosti soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním poměrům uvedl, že je svobodný, žije v nájmu společně s další výdělečně činnou osobou a má jedno dítě ve věku do 6 let. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný a jeho příjem v podobě mzdy činil za poslední 3 měsíce před žádostí o úvěr 15 822 Kč. Tento příjem žalovaný současně uvedl jako jediný příjem tříčlenné domácnosti. Mezi měsíční výdaje žalovaný uvedl nájem ve výši 5 000 Kč, náklady na energie ve výši 2 500 Kč, náklady na stravování ve výši 7 500 Kč, výdaje na telefon ve výši 200 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši celkem 5 300 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného tak činily 17 500 Kč. Již toto zjištění (kdy výdaje převyšují příjmy) samo o sobě vede soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně pochybila, pokud na základě takto zjištěných údajů poskytla žalovanému jím požadovaný úvěr.

7. V postupu předchůdkyně žalobkyně však lze spatřovat několik dalších pochybení, jichž by se obezřetný poskytovatel spotřebitelských úvěrů měl vyvarovat. Ve výdajích jsou evidentně zohledněny náklady všech členů domácnosti žalovaného (tedy dítě a další dospělá osoba, jak uváděl žalovaný). V příjmech se však skutečnost, že žalovaný žil s osobou výdělečně činnou, nepromítla. Předchůdkyně žalobkyně tedy nepřípustně porovnávala příjmy jednotlivce oproti výdajům všech členů jeho domácnosti. Předchůdkyně žalobkyně současně měla povinnost ověřit si existenci jiných úvěrů žalovaného (zvlášť pokud je přímo uvedl ve svých výdajích) a jeho platební morálku (zda jiné úvěry hradil řádně, zda měl dluhy po splatnosti apod.). Ačkoliv v žádosti bylo uvedeno, ze kterých dokumentů předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravdivost údajů uvedených žalovaným, tyto dokumenty soudu nepředložila. Předchůdkyně žalobkyně současně vůbec nezjišťovala majetek žalovaného, který by mohl mít na jeho finanční situaci vliv.

8. Soud také provedl důkaz listinou„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, která měla osvědčit oprávněnost požadovaných nákladů předchůdkyně žalobkyně na mimosoudní vymáhání pohledávky. Z této y však žádné vyčíslení těchto nákladů, ani jejich původ nevyplývá. Navíc tento důkaz se soudu jeví jako nadbytečný, neboť žalobkyně náklady mimosoudního vymáhání žalobou neuplatňuje.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Soud vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. ). Z výše uvedeného vyplývá, že úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit; jinak je smlouva neplatná.

14. Žalobkyně v tomto případě k otázce prověřování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tvrdila, že její předchůdkyně vyšla z vyplněné žádosti o úvěr, na základě níž neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Soud má však za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr zcela v rozporu s odbornou péčí, navíc za situace, kdy bylo evidentní, že žalovaný není schopný vytvářet si finanční zůstatek. Uvedené znamená, že předmětnou smlouvu o zápůjčce nelze považovat za platně uzavřenou. Neplatnost smlouvy je navíc nutné posuzovat jako absolutní ve smyslu § 588 o. z. Z důvodu neplatnosti smlouvy ex-tunc a neexistenci jiného platného smluvního ujednání mezi stranami tak nelze učinit závěr o tom, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli platby, včetně úroku, poplatků či smluvní pokuty.

15. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V řízení však bylo prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žalobě v rozsahu povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni (na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena), oč se obohatil. Bezdůvodné obohacení tak odpovídá té části fakticky čerpaných finančních prostředků, na které žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalovaný na poskytnuté prostředky uhradil celkem 8 420 Kč. Tuto částečnou úhradu však nelze započíst na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně, tj. částečně na jistinu a částečně na související náklady. Zápočet lze provést pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Částečným plněním žalovaný v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. částečně splnil svůj závazek a ten v tomto rozsahu zanikl. Zbývající část poskytnuté částky již žalovaný neuhradil (resp. netvrdil ani neprokázal opak). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 3 580 Kč odpovídající zbývající dlužné jistině zápůjčky společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  o. z. ve spojení s ve výši 9,75 % ročně z částky 3 580 od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti celé zápůjčky) do zaplacení. V souladu s  bylo poté žalovanému uloženo, aby tuto částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

18. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud zamítnul žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala na jistině zaplacení částky 7 800 Kč, když jí byla přiznána pouze částka 3 580 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 800 Kč od datum do zaplacení. Soud dále zamítnul žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 480 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 985,88 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 095 Kč. Na kapitalizovaném úroku z prodlení žalobkyně požadovala 1 598,97 Kč z jistiny ve výši 11 380 Kč od datum do datum, ale žalobkyni toto příslušenství náleží za uvedené období pouze z jistiny ve výši 3 580 Kč, tj. ve výši 503,97 Kč – tato částka je obsažena v přiznaném úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení.

19. Podle opravil soud v písemném vyhotovení rozsudku chybné datum uvedené v protokolu o vyhlášení, kde datum pro počátek úroku z prodlení bylo nesprávně uvedeno datum.

20. O nákladech řízení soud rozhodl postupem podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Vzhledem k tomu, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, náležela by mu náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný nebyl v řízení aktivní (nic netvrdil ani nedokazoval na svoji obranu) a žádné náklady mu nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.