Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 71/2020-25

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené titul jméno příjmení, IČO

advokátem sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 497,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 4 497,30 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 4 497,30 Kč. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 7. července 2020, na zaplacení částky 4 497,30 Kč, představující nedoplatek ceny zařízení číslo pro zařízení název zařízení anonymizováno 5 slov, sériové číslo, (dále jen„ první zařízení“) v částce 900 Kč a nedoplatek ceny zařízení číslo pro zařízení název zařízení anonymizována čtyři slova, sériové číslo, (dále jen„ druhé zařízení“) v částce 3 600 Kč, přičemž rozdíl součtu těchto nedoplatků a žalované jistiny měl být způsobem zaokrouhlováním v účetním systému žalobkyně. Podle žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovaným dne datum kupní smlouvu a dohodu o splátkách ceny prvního zařízení, podle níž zaplatil žalovaný z celkové ceny zařízení 1 557 Kč v tento den zaplatil částku 377 Kč a ve zbytku byly sjednáno 12 měsíčních splátek po 100 Kč. Z nich žalovaný zaplatil 300 Kč a ohledně zbytku, tj. ohledně 900 Kč požádal dne 26. srpna 2017 o předčasné splacení. Dne datum pak žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu a dohodu o splátkách ceny druhého zařízení, podle níž zaplatil žalovaný z celkové ceny zařízení 4 577 Kč v tento den zaplatil částku 977 Kč a ve zbytku byly sjednáno 24 měsíčních splátek po 150 Kč. Z nich žalovaný nezaplatil splátky za měsíce říjen 2017 až únor 2018 a proto žalobkyně podle smlouvy vyzvala žalovaného k doplacení dalších splátek v celkové částce 2 850 Kč jednorázově. Všechny splátky podle obou smluv měly být placeny na základě měsíčních vyúčtování žalobkyně a stejně tak měly být žalovanému vyúčtovány i nedoplatky z obou smluv.. Obě smlouvy měly být uzavřeny telefonicky přes zákaznickou linku žalobkyně a potvrzeny zadáním aktivačního kódu žalovaným prodejci název prodejce podle Podmínek nákupu zboží na splátky. Žalovaný uvedené částky nezaplatil přes další (předžalobní) výzvu žalobkyně ze dne 31. ledna 2019.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil ani k prvnímu jednání před soudem, nařízenému ve věci na den 18. října tr., když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.

Žalobě nebylo možné vyhovět pro neunesení důkazního břemeně, které tíží žalobkyni podle , (dále jen„ OSŘ“), ve vztahu ke dvěma základním skutečnostem.

Jednak nebylo v podstatě nijak prokazováno sjednání uváděných smluv, ale ani zaplacení některých splátek. Písemné smlouvy, či potvrzení o jejich uzavření, na něž žalobkyně v této souvislosti odkazovala, byly z důkazního hlediska bez významu, neboť jak sama žalobkyně uvedla (ohledně smluv) a soud z dokazování zjistil (ohledně potvrzení) neobsahovaly tyto soukromé písemnosti jakékoli potvrzení žalovaného o správnosti jejich obsahu ( , (dále jen„ OZ“)). Žádost žalovaného o předčasné splacení se sice odkazovala na smlouvu účastníků, neuváděla již však nic, z čeho by bylo možné posoudit správnost žalobních tvrzení o jejím obsahu. Mohla se tedy týkat jakékoli jiné smlouvy stejných účastníků s jakýmkoli obsahem. Jiné důkazní návrhy pak k prokázání obsahu smluvního ujednání nevedly. Soud proto nezjistil, že by účastníci sjednaly uváděné smlouvy a že by žalovaný podle nich cokoli žalobkyni zaplatil.

Druhou oblastí základních skutečností, byly okolnosti, z nichž žalobkyně dovozovala splatnost žalovaných částek Doba pro placení závislá vždy na výzvě věřitele ve smyslu . I vyúčtování se stanovením lhůty pro placení je totiž nutné za výzvu považovat. Žalobkyně netvrdila, kdy měla být vyúčtování žalovanému předána, a obdobné tvrzení neuplatnila ani ve vztahu k předžalobní výzvě k placení. Vyúčtování samotná obvykle žádné potvrzení o doručení neobsahují, resp. žalobkyně nic v tomto směru ani netvrdila. Soud proto dokazování těmito písemnostmi neprováděl. Ve vztahu k předžalobní výzvě byl sice k důkazu označen také doklad o doručení. Samotná výzva, resp. datový soubor s takovým označením však soudu předložen nebyl. Soud proto důkaz touto písemností nemohl provést. Protože ani žaloba v této věci, kterou by bylo možné považovat za hmotněprávní výzvu k plnění, nebyla žalovanému doručena a soudu není známo, zda se žalovaný zdržuje na své evidenční adrese ( ) kam soud procesně doručoval žalobu poštou, nemohl soud dospět k právnímu závěru, že žalované pohledávky byly v době vyhlášení rozsudku již splatné.

Žaloba byla proto výrokem I. zamítnuta, aniž by bylo nutné hodnotit další provedené důkazy, či skutková tvrzení žalobkyně.

Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).