Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 207/2021-51
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 320 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 450 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Co do částky 7 320 Kč se řízení zastavuje.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 450 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Co do částky 7 320 Kč se řízení zastavuje. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 320 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 14. 11. 2019 do 29. 2. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 108 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 7 020 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a poplatku ve výši 7 320 Kč, jeho splatnost nastala 27. 10. 2020. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 29. 1. 2021.
Podáním ze dne 19. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že žalovaný dne 16. 7. 2021 uhradil částku 7 320 Kč. Nadále tak v řízení uplatňovala zákonný úrok z prodlení z částky 7 320 Kč za období od 28. 10. 2020 do 16. 7. 2021, který kapitalizovala částkou ve výši 450 Kč.
Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, neměl od 14. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. 108 dní, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný sice v průběhu řízení tvrdil, že pojištění odpovědnosti v předmětném období k předmětnému vozidlu sjednané měl, toto své tvrzení prokazoval návrhem pojistné smlouvy číslo se společností právnická osoba, IČO ze dne 13. 11. 2019 a poštovní poukázkou ze dne 13. 12. 2019 na částku 2 650 Kč. Avšak z žalovaným předloženého návrhu pojistné smlouvy číslo soud zjistil, že v případě nezaplacení prvního pojistného ve výši 2 650 Kč do 5 kalendářních dnů od data počátku pojištění (od 13. 11. 2019), není pojistitel tímto návrhem smlouvy vázán a pojištění nevznikne. Žalovaný tak měl první pojistné zaplatit nejpozději 18. 11. 2019, aby pojištění na základě návrhu pojistné smlouvy vzniklo. Pakliže tedy žalovaný k prokázání vzniku pojištění předkládal soudu poštovní poukázku až ze dne 13. 12. 2019, dospěl soud k závěru, že jí vznik pojištění na základě návrhu pojistné smlouvy prokázán nebyl, tedy žalovaný neunesl své břemeno důkazní stran vzniku pojištění. Soud proto uzavřel, že žalovaný neměl v předmětném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 13. 8. 2020 k zaplacení příspěvku včetně poplatku za mimosoudní uplatnění práv na příspěvek, tj. částky 7 320 Kč, ve lhůtě 60 dnů od doručení, soud má za prokázané, že splatnost nastala nejpozději 27. 10. 2020 O zaplacení jej žalobkyně upomínala výzvou ze dne 7. 1. 2021. Žalovaný požadovaný příspěvek neuhradil ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 29. 1. 2021.
Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba ve znění po částečném zpětvzetí je důvodná, a proto jí vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. ). Podle § 4 odst. 1 a 4 z. č. 168/1999 Sb. byl proto žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku plyne z § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , tedy součin 108 (počtu dní, kdy byla povinnost porušena) a 65 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla). Výše nákladů na uplatnění příspěvku plyne z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tak byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 7 320 Kč splatnou 27. 10. 2020, neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb. ).
S ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní ještě před jednáním, soud řízení co do částky 7 320 Kč výrokem č. II tohoto rozsudku podle § 96 odst. 1 , 2, 4 o.s.ř. , bez zjišťování souhlasu žalovaného, zastavil.
Po žalobkyní provedeném částečném zpětvzetí zůstal předmětem řízení toliko nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 7 320 Kč za období od 28. 10. 2020 do 16. 7. 2021, který soud považoval za důvodný. Žalovaný se totiž dostal do prodlení se zaplacením žalované částky dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) ve lhůtě splatnosti 27. 10. 2020, a tedy byl povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 28. 10. 2020 do zaplacení (16. 7. 2021), kapitalizované částkou 450 Kč.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Soud má s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/2012 , II. ÚS 736/2012 a IV. ÚS 223/2012 za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalované, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží právnímu zástupci žalobkyně náhrada hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží náhrada hotových výdajů stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 7 867 Kč sestávající z dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. náhrada, která by žalobkyni dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v obec ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 247/2020 -12).
Poučení:
Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Proti výroku č. II tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, a to ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.