Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 194/2021-64
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 29 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 950 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 698,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky ve výši 17 066 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 116 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 10,45 % ročně z částky ve výši 15 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 950 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 698,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky ve výši 17 066 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 116 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 10,45 % ročně z částky ve výši 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 29 650 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr 15 000 Kč, když si žalovaná tuto částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 950 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 10 950 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Ke dni datum byla část závodu právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky z úvěrové smlouvy převedena na společnost právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Nedoplatek činí částku ve výši 29 650 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, z nesplaceného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 066 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 776 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 058 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 8 750 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení do datum kapitalizovaného v částce 1 698,90 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 10,45 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalované splatit úvěr, když před poskytnutím úvěru zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěru. Žalovaná musela k žádosti o úvěr předložit dokumenty prokazující její úvěruschopnost.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že byla podepsána žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa), když na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně žalované dne datum částku ve výši 15 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč (celkem 25 950 Kč), žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Celková částka ve výši 25 950 Kč je tvořena jistinou ve výši 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč, které se skládají z úroku ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a z poplatku za inkaso splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 850 Kč. První splátka byla splatná 1. dne měsíce následujícího po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je souhlas se zpracováním osobních údajů.
4. Z předpisu splátek ze dne datum plyne, že byl podepsán žalovanou. Dále z něj vyplývá výše úvěru, poplatků a splátek.
5. Z přehledu uhrazených plateb vyplývá, jak byl úvěr žalovanou splácen, když žalovaná uhradila celkem částku ve výši 5 050 Kč.
6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum soud zjistil, že listin listina byla žalovanou podepsána dne datum. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, když dle nich má bydlet v podnájmu, pobírá rodičovský příspěvek nebo mateřskou, počet nezaopatřených dětí (0). Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka částka (rodičovský příspěvek), jako průměrné výdaje byla zapsána částka částka (ostatní výdaje). Dále z ní plyne, že náklady na bydlení hradí přítel. V části žádosti o úvěr nazvané doložené dokumenty je ve vztahu k příjmům zaškrtnuta kolonka rozhodnutí o přiznání dávky, výpis z účtu, a ve vztahu k výdajům smlouvy, výpis z účtu, čestné prohlášení.
7. Z výpisu z účtu za období od datum do anonymizováno číslo plyne, že počáteční zůstatek činí – částka a konečný zůstatek činí – částka. Z výpisu z účtu za období od datum do anonymizováno číslo plyne, že počáteční zůstatek činí – částka a konečný zůstatek činí – částka.
8. Z první strany dopisu ze dne datum plyne, že se jedná o dopis vyhotovený Úřadem práce adresovaný žalované, ve kterém byla žalovaná informována o možnosti čerpat rodičovský příspěvek v různé výši.
9. Z finanční analýzy ze dne datum plyne výše měsíčního příjmu (částka), výše měsíčních výdajů (částka + rezerva pro neočekávané výdaje částka), volné finanční zdroje (částka), počet výdělečných členů domácnosti (0), počet nezaopatřených dětí (0).
10. Z jedné strany nájemní smlouvy plyne, že jako je v ní jako nájemce označena žalovaná. Z dohody o prodloužení nájemní smlouvy plyne, že jako je v ní jako nájemce označena žalovaná, když výše nájemného činí od datum do datum částku ve výši částka.
11. Z anonymizována dvě slova ze dne datum plyne bodové ohodnocení finanční situace žalované.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s dodatkem číslo ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti právnická osoba specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek.
13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky. Doklad o odeslání oznámení žalované nebyl soudu předložen.
14. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši 33 251,85 Kč vzniklé z titulu smlouvy o úvěru, a to do datum. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne datum (podací lístek).
15. Z notářského zápisu anonymizováno číslo, spisová značka ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku právního předchůdce žalobkyně vyplývá, že obsahuje smlouvu o prodeji části ze dne datum, dle které byla ke dni datum část závodu právního předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) včetně pohledávky z úvěrové smlouvy převedena na společnost právnická osoba, IČO.
16. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne datum listin u označenou jako smlouva o úvěru číslo. Žalovaná si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzala v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 950 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Celková částka ve výši 25 950 Kč je tvořena jistinou ve výši 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč, které se skládají z úroku ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a z poplatku za inkaso splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 850 Kč. První splátka byla splatná 1. dne měsíce následujícího po uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství přešla na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum na společnost právnická osoba, IČO Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek společnosti právnická osoba specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. právnická osoba vyhotovila dne datum oznámení určené pro žalovanou, ve kterém ji informovala, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo když doklad o odeslání oznámení žalované nebyl soudu předložen. Předžalobní upomínkou ze dne datum byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši 33 251,85 Kč vzniklé z titulu smlouvy o úvěru, a to do datum. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr, tedy do formuláře vyhotoveného právním předchůdcem žalobkyně, který je však z části vnitřně rozporný, když je v něm uvedeno, že žalovaná nemá nezaopatřené děti a žije sama a zároveň z ní plyne, že jejím příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 12 819 Kč a že náklady v souvislosti s bydlením hradí její přítel. Z části nájemní smlouvy včetně její prodloužení plyne, že nájemné ve výši 10 338 Kč je povinna hradit žalovaná, nikoliv její přítel. Právní předchůdce žalobkyně při analýze finanční situace žalované počítal pouze s příjmem žalované v částce 12 819 Kč (rodičovský příspěvek) a s výdaji pouze ve výši 9 700 Kč (ostatní výdaje) a s finanční rezervou (1 000 Kč), když mezi výdaje nezahrnul náklady na bydlení ve výši 10 338 Kč a rovněž nijak nezjišťoval výši příjmů přítele žalované. Výši příjmů právní předchůdce žalobkyně ověřil z výpisu z účtu žalované. Z výpisů z účtu žalované za období před poskytnutím úvěru plyne, že příjmy žalované postačují pouze k úhradě stávajících výdajů žalované, když z výpisu není zřejmé, o jaké výdaje se jedná, když po obdržení příjmu ho žalovaná obratem odešle na jiný účet.
17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
18. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)
26. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr, když žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalované, ale již při zkoumání finanční situace žalované nepostupoval obezřetně, když při vyplňovaní formuláře a při finanční analýze nezohlednil informace zjištěné od žalované zejména tu skutečnost, že žalovaná má minimálně jednu vyživovací povinnost a že její domácnost tvoří další osoba (toto nezapsal do žádosti o úvěr a nezohlednil při finanční analýze). Při hodnocení finanční situace vycházel ze skutečnosti, že část výdajů – náklady na bydlení (částka) hradí přítel žalované, avšak nijak si tuto skutečnost neověřil, ani neověřil, jaké jsou příjmy a výdaje přítele žalované a zda je schopen hradit za žalovanou její náklady na bydlení, když dle nájemní smlouvy byla k úhradě nájemného povinna pouze žalovaná, nikoliv její přítel. Soud nevylučuje, že při zkoumání finanční situace mohl právní předchůdce žalobkyně vycházet z toho, že část výdajů hradí jiná osoba nežli žadatel, ale za této situace se měl zaměřit i zkoumání finanční situace osob, které tvoří s žalovanou domácnost. Právní předchůdce žalobkyně si řádně neověřil výši tzv. ostatních výdajů žalované, a to za situace, když dva měsíce před poskytnutím úvěru příjmy žalované postačovaly pouze k úhradě jejích stávajících výdajů. Soud dodává, že pokud by právní předchůdce žalobkyně do výdajů zahrnul i doložené náklady žalované na bydlení a jí tvrzené další výdaje, musel by dospět k závěru, že výdaje výrazně převyšují její příjmy. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně měl zkoumání úvěruschopnosti žalované věnovat větší pozornost a řádně si ověřit finanční situaci žalované, popř. všech osob, které s ní sdílí domácnost a které se podílí na úhradě jejích či společných výdajů. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
27. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru číslo uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku ).
28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru (úrok ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatek za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2 850 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaná dosud uhradila částku ve výši 5 050 Kč, k úhradě tak zbývá 9 950 Kč. Ke dni datum byla část závodu právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky z úvěrové smlouvy převedena na společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku společností právnická osoba, IČO postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní upomínkou ze dne datum, když splatnost byla stanovena do datum. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od datum se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
29. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 9 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 950 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
30. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru a úroku, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 19 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 698,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky ve výši 17 066 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 116 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 10,45 % ročně z částky ve výši 15 000 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
31. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
32. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.