Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 135/2021-60
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 82 263,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 263,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 672,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 327,34 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 846,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 263,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 82 263,92 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 82 263,92 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 672,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 327,34 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 846,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 82 263,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 672,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 327,34 Kč, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení. Nárok ve výši 82 263,92 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne datum. Žalobkyně poskytla dne datum žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, a to tak že byl z části použit k předčasnému splacení dosavadních závazků žalovaného vůči společnostem anonymizováno, příjmení jméno, anonymizováno a zbývající částka byla žalovanému poskytnuta jako bezúčelový úvěr. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni, včetně úroku ve výši 6,9 % ročně, a to v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 964 Kč splatných vždy k 15 dni v měsíci. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum. Jelikož žalovaný opakovaně nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr, a to dopisem ze dne datum. Dlužná částka činila ke dni datum celkem částku ve výši 92 264,01 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 82 263,92 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 3 672,75 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 327,34 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 6,9 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, a to před uzavřením úvěru. Výše příjmu žalovaného v částce částka byla zjištěna a ověřena z výpisu z účtu, který je pro žalovaného veden u žalobkyně. Dále žalobkyně obecně uvedla, jaké jsou obecné postupy žalobkyně ohledně zjišťování příjmů a výdajů klientů. Výši výdajů žalovaného stanovila v částce částka. Dále žalobkyně obecně uvedla, jaké jsou obecné postupy žalobkyně ohledně zjišťování výdajů, když uvedla, že vychází z údajů uvedených v žádosti o úvěru či výdaje vypočte pomocí svého vnitřního systému. Žalobkyně rovněž při stanovení výdajů vychází z částky životního minima ve výši částka a z průměrných výdajů domácnosti na osobu, které v roce rok dle statistiky ČSÚ činily částku ve výši 10 495 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že volné peněžní prostředky žalovaného činily částku ve výši částka, ze které mohl žalovaný hradit splátku úvěru ve výši 2 964 Kč. Dále provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v CEE, v bankovních a nebankovních registrech a v interním systému žalobkyně s negativním výsledkem (řádná platební morálka). Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí plnou náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.
3. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum plyne, o jakou výši úvěru žalovaný žádá (150 000 Kč), datum čerpání úvěru, počet splátek (60), datum první splátky, výše dosud poskytnutých úvěrů (28 950 Kč, 14 935 Kč, 82 000 Kč, 20 000 Kč). Dále z ní vyplývá, že žalovaný je rozvedený, má základní vzdělání, žije ve vlastním domě či bytě, je zaměstnán, jeho mzda činí 25 000 Kč, měsíční splátky úvěrů činí 8 600 Kč, ostatní výdaje činí 2 600 Kč.
4. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru ze dne datum včetně vysvětlení informací a informací k pojištění dlužníků plyne výše úvěru (150 000 Kč), výše splátek (2 964 Kč), počet splátek (60), výše úroku (6,9 % ročně), podmínky pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že byla dne datum podepsána žalobkyní a dne datum byla podepsána žalovaným. Dále z ní plyne, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústav u poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, když část úvěru bude žalovanému poskytnuta za účelem předčasného splacení jeho závazků u právnická osoba ve výši 29 000 Kč, u právnická osoba credit ve výši 15 000 Kč, u právnická osoba ve výši 82 000 Kč a u právnická osoba credit ve výši 24 000 Kč a ve zbývající části bude úvěr poskytnut na účet žalovaného. Smlouvou se žalovaný zavázal splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 964 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 6,9 % ročně. Přílohu smlouvy tvoří formulář pro změnu smlouvy (změnu splátek). Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků ze dne datum, jimiž jsou smluvní strany vázány, a z nichž plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran.
6. Z výpisu z interní databáze žalobkyně soud zjistil, že část výpisu je v cizím jazyce a ve zbývající části je výpis bez doplňujícího komentáře ze strany žalobkyně ne zcela srozumitelný. Žalobkyně ani její zástupce se však k jednání nedostavili, aby objasnili obsah listin y. Přílohu výpisu tvoří excelová tabulka, do které si žalobkyně zaznamenala, kolik činí výše nedoplatku na jistině ke konkrétnímu datu, když ke dni dne datum činil nedoplatek částku ve výši 150 000 Kč a ke dni datum (i ke dni datum) činil nedoplatek na jistině částku ve výši 82 263,92 Kč.
7. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 10 922,27 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dluhu, přistoupí žalobkyně k zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (kopie dodejky a kopie dokladu o odeslání).
8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 122 535,13 Kč, a to do datum, když žalobkyně zároveň žalovanému oznámila, že ke dni datum prohlásila celý dluh za splatný. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (kopie dodejky a kopie dokladu o odeslání).
9. Z předžalobní výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum (kopie podacího archu).
10. Z informací z anonymizována dvě slova plyne, že žalovaný požádal celkem o 10 úvěrů, když dvě žádosti o úvěr odvolal sám žalovaný, jedna byla zamítnuta, tři kontrakty byly již ukončeny a 4 trvají.
11. Z informací ze anonymizováno plyne, že dne datum byla provedena lustrace žalovaného v tomto rejstříku s negativním výsledkem.
12. Z výpisu z interní databáze žalobkyně vyplývá, jaké údaje o žalovaném do ní byly zapsány na základě žádosti žalovaného o úvěr, jako je výše úvěru (150 000 Kč), účel čerpání (konsolidace), počet splátek (60), maximální výše splátky (7 015,40 Kč).
13. Ze statistiky rodinných účtů plyne přehled statistických údajů za rok rok a rok rok.
14. Z výpisu z účtu soud zjistil, že část výpisu je v cizím jazyce a ve zbývající části je výpis bez doplňujícího komentáře ze strany žalobkyně ne zcela srozumitelný. Lze z něj dovodit, že jsou v něm uvedena data za období od datum do datum, avšak nelze určit, zda se jedná pouze o část výpisu (vyfiltrovány některé finanční operace) nebo kompletní výpis, rovněž nelze určit, zda částky v něm uvedené jsou částky připsané nebo odepsané z účtu například nelze určit, zda právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 4 000 Kč nebo zda ji žalovaný tuto částku poslal, rovněž nelze určit, zda částku ve výši 7 430 Kč a ve výši 8 149 Kč poslal žalovaný úřadu práce či ji úřad práce poslal jemu. Žalobkyně ani její zástupce se však k jednání nedostavili, aby objasnili obsah listin y.
15. Z výpisu z účtu soud zjistil, že část výpisu je v cizím jazyce a ve zbývající části je výpis bez doplňujícího komentáře ze strany žalobkyně ne zcela srozumitelný. Lze z něj dovodit, že jsou v něm uvedena data za období od datum do datum, avšak nelze určit, zda se jedná pouze část výpisu (vyfiltrovány některé finanční operace) nebo kompletní výpis, rovněž nelze určit, zda částky v něm uvedené jsou částky připsané nebo odepsané z účtu. Žalobkyně ani její zástupce se však k jednání nedostavili, aby objasnili obsah listin y.
16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně podepsala dne datum listin u označenou jako smlouva o úvěru číslo, kterou žalovaný podepsal dne datum Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, když část úvěru bude žalovanému poskytnuta za účelem předčasného splacení jeho závazků u právnická osoba ve výši 29 000 Kč, u právnická osoba anonymizováno ve výši 15 000 Kč, u právnická osoba ve výši 82 000 Kč a u právnická osoba credit ve výši 24 000 Kč a ve zbývající části bude úvěr poskytnut na účet žalovaného. Smlouvou se žalovaný zavázal splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 964 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 6,9 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků ze dne datum, jimiž jsou smluvní strany vázány, a z nichž plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Na základě této smlouvy byla žalobkyní žalovanému poskytnuta dne datum částka ve výši 150 000 Kč. Nedoplatek na jistině činil ke dni datum a ke dni datum částku ve výši 82 263,92 Kč. Žalovaný byl výzvou ze dne datum žalobkyní vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 10 922,27 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dluhu, přistoupí žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl výzvou ze dne datum žalobkyní vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 122 535,13 Kč, a to do datum, když žalobkyně zároveň žalovanému oznámila, že ke dni datum prohlásila celý dluh za splatný. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne datum vyzván k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy číslo. Dne datum žalovaný podepsal žádost o poskytnutí úvěru, ve které bylo uvedeno, že žalovaný je rozvedený, má základní vzdělání, žije ve vlastním domě či bytě, je zaměstnán, jeho mzda činí částka, měsíční splátky úvěrů činí částka, jeho ostatní výdaje činí částka.
17. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení ohledně toho, jak žalobkyně vypočetla výši výdajů v částce částka, resp. jaké konkrétní položky zahrnula do výdajů, když tato částka neodpovídá výši výdajů uvedených žalovaným ani výši životního minima. Žalobkyně ve svém vyjádření sice obšírně uvedla, jaké různé způsoby stanovení výdajů používá, avšak neuvedla, jak postupovala v daném případě. Soud byl rovněž připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že žalobkyně ověřila výši příjmů žalovaného z bankovního účtu a že tato výše příjmu dosahovala tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru částku cca částka, když žalobkyně sice předložila listin y, které jsou nejspíše výpisem z účtu, avšak tyto listin y jsou z větší části nesrozumitelné i proto, že jsou převážně v cizím jazyce. Zejména z nich nelze zjistit, zda se jedná pouze o částečný výpis z účtu (vyfiltrovány pouze některé finanční operace například příjmy), nelze z nich zjistit počáteční a konečný zůstatek, nelze zjistit, zda jsou v něm uvedeny příchozí či odchozí platby například, zda právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 4 000 Kč, nebo zda ji žalovaný této společnosti poslal, což by mohlo značit závazek vůči právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování úvěrů. Rovněž platby od úřadu práce ve výši částka a ve výši částka vyvolávají pochybnosti o příjmech žalovaného, když úřad práce mohl žalovanému vyplácet podporu v nezaměstnanosti či mohl žalovanému vyplácet mzdu na místo zaměstnavatele, který byl v platební neschopnosti. Soud proto dospěl k závěru, že předložené důkazy jsou nedostatečné k prokázání skutečnosti, jaké měl žalovaný příjmy a výdaje a zda byl schopen hradit splátky úvěru. Žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
18. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
19. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Jelikož žalobkyně neprokázala, že si řádně ověřila příjmy žalovaného a že zohlednila relevantní výdaje žalovaného a že žalovanému po úhradě výdajů zbývá dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěrů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně v daném případě nedostála povinnosti jí zákonem stanovené v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splatit úvěr, a to zejména za situace, kdy žalovaný v minulosti již nebyl schopen ze svých příjmů hradit své výdaje (ke dni podpisu smlouvy měl čtyři nesplacené úvěry) a nově poskytovaný úvěr neměl sloužit pouze ke konsolidaci stávajících úvěrů, ale z části měl být žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr. Nedodržení této povinnosti má dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i žalovaného samotného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím a splácením úvěru.
26. Soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péči a náležitě tak nezjistila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru číslo uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku ).
27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroku (ve výši 6,9 % včetně kapitalizovaných úroků ve výši 3 672,75 Kč), neboť tento byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaný něčeho uhradil, avšak soud nezjistil, kolik přesně bylo uhrazeno, proto při určení výše nevrácené částky vycházel z tvrzení žalobkyně ohledně výše nesplacené jistiny úvěru, tedy z částky ve výši 82 263,92 Kč. Soud dodává, že bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že uhradil více, nežli uvedla žalobkyně. K úhradě proto zbývá částka ve výši 82 263,92 Kč. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl k úhradě celého dluhu poprvé vyzván oznámením o zesplatnění úvěru ze dne datum, když splatnost byla stanovena do datum. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od datum se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
28. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 82 263,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
29. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku, soudu tak nezbylo než žalobu, co do úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 82 263,92 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 672,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 327,34 Kč, zamítnout (výrok II.). Soud závěrem dodává, že zamítl celý kapitalizovaný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala za období od datum do datum, z části, proto, že žalovaný nebyl ke dni datum v prodlení s úhradou dlužné částky a dále proto, že žalobkyně neuvedla, z jaké částky úrok z prodlení požadovala a z jaké sazby úroku z prodlení při výpočtu kapitalizované výše vycházela, tedy soud nebyl schopen přepočítat výši kapitalizovaného úroku z prodlení a přiznat jí pouze tu část, na kterou jí vznikl nárok. Soud však žalobkyni přiznal„ běžící“ úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení až do zaplacení celé dlužné částky.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 846,27 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 291 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 263,92 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč.
31. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne datum a ze dne datum, neboť tvrzení obsažená v doplněních žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
32. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.