Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 59/2021-36

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovanou dne datum (v elektronické podobě), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil, pohledávku zesplatnil ke dni datum. Dlužná částka ve výši 12.000 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 12.000 Kč.

2. Podle , :„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum + Přílohy, Seznam postoupených pohledávek – s uvedenou pohledávkou za žalovaným. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:

Odpovědí banky právnická osoba doručené soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. bankovní účet patřil žalovanému (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalovaného, měl soud za prokázanou platbu od právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 12.000 Kč dne datum (na čl. 23)

Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, která nebyla podepsána žalovaným, respektive ani jedním z účastníků tvrzeného právního jednání, neměl soud za prokázané, že by tuto smlouvu uzavřel skutečně žalovaný a proto soud nepovažuje za potřebné se zněním smlouvy vůbec zabývat.

nazvanou:„ jméno application in info“ ze dne datum znějící na částku 12.000 Kč měl soud za prokázané číslo účtu žalovaného bankovní účet, ale vzhledem k tomu, že jde o interní doklad právního předchůdce žalobce, žádné další skutečnosti toutou prokázány nebyly.

3 kusyy nazvané:„ Platební informace – výpis z účtu“ měl soud za prokázané pouze ve spojení se soudem opatřenou Odpovědí banky právnická osoba doručené soudu dne datum, že žalovaný čerpal žalovanou jistinu ve výši 12.000 Kč s tím, že do data splatnosti datum žalovaný z této částky ničeho právnímu předchůdci žalobce nevrátil.

Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba měl soud za prokázané znění těchto podmínek, avšak soud nemá za prokázané, že by se s nimi žalovaný jakkoliv seznámil.

Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto informací, avšak soud nemá za prokázané, že by se s nimi žalovaný jakkoliv seznámil.

Podacím lístkem ze dne datum – není tu však žádná, ke které by tento podací lístek patřil, nemá soud za prokázané, co touto zásilkou bylo žalovanému doručováno, zda se jednalo o oznámení o postoupení pohledávky nebo nějakou jinouu.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. bankovní účet byla poskytnuta částka 12.000 Kč, a to převodem na tento účet dne datum údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobcem, resp. s právním předchůdcem žalobce, skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkává, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a rodný list a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon, resp. právní jednání žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka 12.000 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. bankovní účet dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 22 – 23 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 12.000 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 12.000 Kč a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % ročně ve výši, z částek a za období jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Částku 12.000 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení až , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení , dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

V další části rozsudku v odstavcích 7. až 15. se soud podrobněji vyjádří ke smlouvám, k jejichž uzavření došlo s využitím prostředků komunikace na dálku:

7. Z ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zák. o spotřebitelském úvěru) vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu

a o zrušení směrnice 1999 číslo (dále jen eIDAS), se elektronickým podpisem rozumí data

v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou

s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

11. Podle čl. 25 bod 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

12. Soud se zabýval otázkou, zda dokument v elektronické podobě, v němž je zachycen obsah spotřebitelské smlouvy ze dne datum a v němž je uvedeno, že:„ příjmení Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma Smluvními stranami.“ Přičemž na Smlouvě chybí jakýkoliv podpis a to i odkazem například na SMS kód a podobně nahrazující fyzický podpis žalovaného.

13. Jak vyplývá ze shora cit. ust. § 562 odst. 1 o. z., jakož i z požadavků na právní jednání obecně, musí být při právním jednání učiněném elektronickými prostředky možné jednoznačné určení jednající osoby. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě způsob vedení jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru neumožňoval jednoznačné určení osoby jednající jako žadatel o úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl při uzavírání smlouvy k dispozici fotokopii občanského průkazu žalovaného ani fotokopii jiných dokumentů. Na základě těchto údajů zaslal na telefonní číslo uvedené v žádosti o úvěr, o němž však nebylo (a dosud není) zřejmé, zda patří žalovanému, SMS v rozhodnutí úvěrujícího o poskytnutí úvěru, čímž byla dle tvrzení žalobce smlouva o úvěru uzavřena. Dle názoru soudu, nelze jednoznačně uzavřít, že osobou, která smlouvu o úvěru údajně elektronicky uzavřela, byl právě žalovaný. Při uzavření předmětné smlouvy pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku tedy nebylo možno jednoznačně identifikovat osobu žadatele o úvěr. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že bylo soudem dodatečně, až v průběhu soudního řízení dotazem na příslušnou banku (viz v podrobnostech výše), zjištěno, že žadatelem uvedené číslo bankovního účtu označuje účet vedený bankou pro žalovaného. Vliv na toto zjištění nemá ani skutečnost, že žalovaný byl v průběhu řízení nečinný.

14. Dále je soud přesvědčen, že odeslání žádosti o úvěr osobou jednající s právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá ani náležitosti prostého elektronického podpisu ve smyslu čl. 3 bodu 10 eIDAS. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že aby bylo možno data v elektronické podobě považovat za elektronický podpis, musí být nejen připojena k jiným datům v elektronické podobě (či s nimi být logicky spojena), ale zároveň se musí jednat o data, která jednající osoba používá k podepsání. Pouhá skutečnost, že určitá data, např. autorizační kód, jsou připojena k elektronické zprávě, nemůže vést k závěru, že taková data podepisující osoba (obvykle) používá k podepsání. Proto nelze autorizační kód a tím méně prosté odeslání elektronické žádosti o úvěr považovat ani za prostý elektronický podpis. Prostým elektronickým podpisem může být např. biometrický podpis, tedy elektronicky zachycený obraz vlastnoručního podpisu jednající osoby.

15. Soud je tak přesvědčen, že v daném případě nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť elektronické prostředky použité právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy neumožňovaly určení jednající osoby, a to ani na základě elektronického podpisu.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle podle kterého platí, že:„ Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.“ Žalobce soudu žádným způsobem nedoložil, a tudíž neprokázal, že nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení (žaloby) zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění žalovanému. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo řádu exekučního,