Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 237/2021-28

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 30 165,42 Kč s příslušenstvím (úvěr)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 600,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 1 565 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 131,04 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 835,43 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 165,42 Kč od 21. 10. 2019 do 3. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 565 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,1 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 755,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 600,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 1 565 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 131,04 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 835,43 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 165,42 Kč od 21. 10. 2019 do 3. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 565 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,1 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 755,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 165,42 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti (dále jen„ Smlouva“) na částku 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 15,10 % ročně splatit formou pravidelných měsíčních splátek. Součástí Smlouvy byl i závazek žalovaného hradit předchůdkyni žalobkyně poplatky za poskytnuté bankovní služby a pojištění žalovaného. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 10. 2019. V souladu se smluvním ujednáním předchůdkyně žalobkyně uplatnila i své právo na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 28 600,42 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 565 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ke dni 20. 10. 2019 ve výši 1 835,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 20. 10. 2019 ve výši 131,04 Kč, úrok ve výši 15,10 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 165,42 Kč, což je dlužná jistina 28 600,42 Kč a dlužné poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 565 Kč od 21. 10. 2019. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinnosti ke dni 20. 8. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání svým přípisem ze dne 25. 8. 2021. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 6. 9. 2018. Na základě Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s úrokem ve výši 15,10 % ročně, RPSN 19,59 %, a to celkem ve 30 měsíčních splátkách ve výši 1 488,39 Kč. Finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému bezhotovostním převodem na číslo účtu bankovní účet Součástí Smlouvy bylo i pojištění anonymizováno číslo s měsíčním poplatkem 133 Kč Celkem tak měsíční splátka žalovaného dle Smlouvy činila 1 621,39 Kč a celkové částka uhrazená žalovaným měla být 46 147,41 Kč.

5. Ze žádosti o úvěr ze dne 6. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný měl střední vzdělání, byl svobodný, bydlel v nájmu, pracoval ve právnická osoba anonymizována čtyři slova v pracovním poměru na dobu neurčitou. Požadovaná výše úvěru měla činit 25 000 Kč. Jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce měl být 25 966 Kč, jeho nezbytné měsíční náklady měly činit 0 Kč.

6. Ze sjetiny anonymizováno člena anonymizováno soud zjistil, že žalovaný měl ke dni žádosti o úvěr dle Smlouvy další dva spotřebitelské úvěry, a to u předchůdkyně žalobkyně.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 10. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr č. bankovní účet ke dni 18. 10. 2019 a tímto datem zaniklo i pojištění žalovaného ze Smlouvy. Nesplacená jistina činila 28 600,42 Kč, celkem pak dluh činil 32 131,89 Kč.

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 soud zjistil, že ke dni 20. 8. 2020 předchůdkyně žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávky ve výši 28 600,42 Kč na jistině, smluvním úroku 1 835,43 Kč, úrok z jistiny 2 138,92 Kč, úrok z úroku 162,83 Kč a poplatky, pojištění a pokuty 1 565 Kč, celkem tedy částku 34 302,60 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 11. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 42 187,96 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu.

12. Zbylé y založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

14. Dne 6. 9. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na jím uvedený účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 621,39 Kč včetně pojištění. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 15,10 % ročně, celkem tedy 46 147,41 Kč.

15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 13. 8. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci. Žalobkyně sice uvádí, že žalovaný deklaroval svůj čistý měsíční příjem 25 966 Kč, avšak tato tvrzení ničím nepodložila vyjma česného prohlášení žalovaného. Stejně tak není zřejmé, jak předchůdkyně žalobkyně ověřila výdajovou stránku žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně sice identifikovala závazky žalovaného s měsíční splátkami 3 083,14 Kč a 314,82 Kč, které měl žalovaný u předchůdkyně žalobkyně na základě jiných úvěrů, avšak není nic zřejmé o jeho nákladech na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Vycházet přitom pouze z historických dat z ČSÚ považuje soud za nedostatečné, protože takový postup nemůže zohlednit individuální hlediska daného žadatele o úvěr, tedy žalovaného. Liknavý přístup předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného pak ještě podtrhuje skutečnost, že žádost o úvěr byla posuzována pro částku 25 000 Kč, avšak úvěr byl ve výši 35 000 Kč. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, kolik činí jeho skutečný měsíční příjem a kolik činí jeho skutečné měsíční náklady. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti, minimálně na výdajové stránce. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 28. 8. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

16. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle a odst. 4 do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

22. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

26. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

27. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména fakt, že ačkoliv předchůdkyně žalobkyně očividně vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzení žalovaného, a ve vztahu k výdajové stránce jeho finanční situace použila statistické řady ČSÚ. Kromě toho, že tento způsob ověření výše nákladů není dle názoru dostatečný, tak s ohledem na existenci dalších úvěrů žalovaného, byl tento postup zcela nevhodný. Předchůdkyně žalobkyně si tak měla vyžádat další doklady, např. výpisy SIPO nebo výpisy z bankovního účtu žalovaného, na jejichž základě by mohla jí předpokládané skutečnosti verifikovat.

28. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši 35 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil jen v rozsahu 6 399,58 Kč, jak vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně eviduje neuhrazenou jistinu ve výši 28 600,42 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 28 600,42 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích, smluvních pokutách a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 3. 9. 2021. Nejpozději dne 4. 9. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.

29. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

30. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 20 600,42 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což při zohlednění přiznaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 61,16 % celkového nároku, dle má právo na náhradu 61,16 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 565 Kč s úrokem z prodlení a obchodním úrokem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, což při zohlednění zamítnutého příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 38,84 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle má žalovaný právo na náhradu 38,84 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením 22,33 % (61,16 % - 38,84 % = 22,33 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 165,42 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč 22,33 % z částky 3 385 Kč činí částku 755,82 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle

31. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.