Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 29/2021-24

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 5 637 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a náklady řízení ve výši 1 086,28 Kč, to vše po splátkách 2 000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy do každého posledního dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do:

-) částky 637 Kč

-) úroku z prodlení z částky 5 637 Kč od 11. 2. 2017 do 28. 7. 2019 ve výši 8,05 %

-) úroku z prodlení z částky 637 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %

III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a náklady řízení ve výši 1 086,28 Kč, to vše po splátkách 2 000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy do každého posledního dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky 637 Kč</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 5 637 Kč od 11. 2. 2017 do 28. 7. 2019 ve výši 8,05 %</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 637 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 17. 12. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 5 637 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 11. 2. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %.

2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, jako původním věřitelem a postupitelem, a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, jako postupníkem na novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne datum úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději datum. Předmětem žaloby je dosud nesplacená jistina úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 637 Kč. Původní věřitel žalované vyplatil úvěr ve výši 5 000 Kč dne 26. 1. 2017. Za předpokladu, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky, požaduje žalobce, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná na úvěrovou smlouvu ničeho neuhradila.

3. Žalovaná nesouhlasila s úhradou nákladů řízení. Tvrdila, že neobdržela předžalobní výzvu ani oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele.

4. K nařízenému ústnímu jednání se ani jeden z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce omluvil svoji neúčast u ústního jednání.

5. Podle , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle , výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US číslo výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.

10. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi postupitelem, právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, a žalobcem jako postupníkem, vyplynulo, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ust. .

11. Z důkazu smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, jako úvěrující, a žalovaná jako úvěrovaná, uzavřeli smlouvu ve smyslu ust. a násl. Na základě uzavřené smlouvy se úvěrující zavázal úvěrované poskytnout částku 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením 637 Kč ve lhůtě 15 dnů. RPSN smlouvy o úvěru činí 1750 % ročně.

12. Uzavřenou smlouvu o úvěru číslo ze dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl relativně nízkou částku, z uvedeného vyplývá, že žalovaná musela být v tíživé situaci. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 1750 % ročně, přičemž k datu uzavření smlouvy o úvěru činil obvyklý úrok při nezajištěném úvěru 9,62 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními y v případě se splatností do jednoho roku). Již s ohledem za uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). Je nerozhodné, zda právní předchůdce žalobce navýšení nazývá úrokem či poplatkem. Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. a násl. Právní předchůdce žalobce žalované poskytl částku 5 000 Kč, žalovaná ničeho neuhradila, soud tak žalované uložil zaplatit dlužnou částku 5 000 Kč. Žalobě bylo dále vyhověno v části, ve které žalobce požadoval úrok z prodlení z částky 5 000 Kč, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku stanovenou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalobce prokázal, že oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno poštovnímu úřadu k přepravě dne datum, následujícího dne, tj. datum, se upomínka již mohla dostat do sféry dispozice žalované, žalovaná byla povinna plnit okamžitě, tj. do datum, následujícího dne se již ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích , sazebník poplatků, poplatky za řízení. Podle položky 1 bod 1 písm. a) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 bod 1 písm. a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2 bod 2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše dle položky 1.

14. Soud platební rozkaz nevydal, doměřil tak žalobci soudní poplatek do výše dle položky 1. Žalobce uhradil soudní poplatek 400 Kč. Soud tak žalobci uložil doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný ze 76 %, z 24 % byl neúspěšný. Žalobci tak náleží 52 % nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz nález Ústavního soudu I. US číslo). Náklady řízení žalobce představuje částka zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, který již žalobce uhradil a 600 Kč, který ještě žalobce je povinen uhradit. Dále odměna za právní zastoupení dle vyhl. č. , , odst. 1, za 3 úkony právní pomoci á 200 Kč = 600 Kč (1. příprava převzetí věci, 2. sepis předžalobní upomínky, 3. sepis žaloby), 3 režijní paušály dle á 100 Kč = 300 Kč, 21 % DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 189 Kč Celkem účelně vynaložené náklady řízení představuje částka 2 089 Kč 52 % z této částky činí 1 086,28 Kč.

16. Podle uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

17. Žalovaná žádala o povolení splátek. Soud povolil žalované dlužnou částku včetně nákladů řízení splácet po splátkách 2 000 Kč měsíčně, když povolením splátek nedojde k bezdůvodnému krácení práv věřitele.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.