Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 100/2021-32

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 725 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 400 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 325 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 428,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 940,14 Kč, úrok 19,34 % ročně z částky 5 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 400 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 325 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 428,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 940,14 Kč, úrok 19,34 % ročně z částky 5 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 7 725 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 2.2.2018 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“).

2. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení - , o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit.

3. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu - , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

4. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 825 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,34 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč.

5. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14.12.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy.

6. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 600 Kč, z toho:

-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 466,68 Kč a

-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 133,32 Kč.

7. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 8.2.2018.

8. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 14.12.2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

9. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 14.12.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5.000 Kč ode dne 15.12.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,34 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy.

10. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.

11. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 9.225 Kč, skládající se z:

-) dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč,

-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 358,32 Kč,

-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a

-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.366,68 Kč,

(dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“).

12. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 9.225 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje.

13. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

14. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:

-) celkové dlužné částky ve výši 7.725 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.725 Kč,

-) kapitalizovaných úroků ve výši 940,14 Kč,

-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 428,75 Kč,

-) úroků ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a

-) úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

15. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 940,14 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,34 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč od 15.12.2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019.

16. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 428,75 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč od 22.12.2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení.

17. Soud ve věci výzvou ze dne 13.4.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením u pošty dne 29.4.2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

18. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:

-) Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti – fajn půjčka ze dne 2.2.2018, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 5 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 8 323 Kč v 45 splátkách po 185 Kč,

-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, ze které soud zjistil, že právnická osoba anonymizována dvě slova a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný,

-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo výše pohledávky činí 9 225 Kč bez příslušenství,

-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 3.9.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o úvěru v celkové výši 10 192,06 Kč nejpozději do 18.9.2020.

19. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 3 325 Kč, sestávající z úroku ve výši 825 Kč, administrativní poplatek 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 1 500 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 8 325 Kč v 45 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 185 Kč.

20. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

21. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

24. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

25. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.

29. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 3 325 Kč za zapůjčení částky 5 000 Kč na 45 týdnů, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem úvěru. S ohledem na výši jistiny 5 000 Kč a na dobu splatnosti úvěru představující 45 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 66 % jistiny, ročně přes 76 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

30. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

31. Soud má za to, že úrok ve výši 3 325 Kč jako odměna za poskytnutí úvěru 5 000 Kč na dobu 45 týdnů představující přes 66 % celé jistiny úvěru (ročně 76 %), je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

32. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 600 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 4 400 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.

34. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

35. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

36. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

37. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Z nečitelných dvou výplatních pásků a pracovní smlouvy soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalovaném. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

38. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. ).

39. Žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru i z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou podle ust. ZoSÚ, ve spojení s  a . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).

40. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.